„Jsou krásné viď?" rozplývala jsem se nad bílými svatebními šaty. Jeho ledově modné oči se na mě zkoumavě podívali. „Anna měla podobné." zamumlal. Stáhlo se mi obočí a zamračila jsem se. Najednou mi bylo jako kdyby mi vlepil facku. Všechno zkazí. „Zas tak hezké nejsou." odvětila jsem po chvíli. „Hmm. Ošklivé, jako bílá tlustá koule." pobaveně se na mě podíval. „Možná měla spíš tyhle." ukázal na jiné. „To musela být povedená svatba. Anna nejspíš vypadala jako lehká holka. Dokonalý outfit do bordelu. " falešně jsem se smála ale jemu úšklebek z tváře zmizel. Vytrhl mi leták z rukou. Hodnou chvíli si ho prohlížel a potom zabodl prst do jedných opravdu povedených. „Tyhle." „Zahradní trpaslík." odpověděla jsem okamžitě. Prohlížel si mě. Hledal touhu? Já byla plná jen vzdoru. „Nikdy takové nedostaneš." zamumlal. Pokrčila jsem rameny a snažila se nedat najevo jak moc to bolí. „Dostanu." zvedla jsem se z pohovky. „Až poznám toho pravého."