Byla jsem normální citlivá holka. Ale ublížilo mi až moc lidí na to, abych teď dokázala něco cítit. Něco se se mnou děje.. ,,No nevím Nikol. Nejspíš to bude schizofrenie." Řekl smutně můj psycholog a protřel si prstama oči. ,,Je to až moc reálné na to, aby to byla schizofrenie" Řekla jsem trošku naštvaně. ,,Víš.. Lidem, kteří mají schizofrenii, můžou připadat reálné různé věci. Ale -" ,,Říkám, že je to stvoření reálné!!" Vykřikla jsem a nějaká temná síla překlopila stůl. Asi to jde ze mě? Pff.. Blbost. Najednou mě někdo chytl a píchl mi něco do ramena.. Zatmnělo se mi před očima. Ticho a tma. To bylo jediné, co jsem v ten moment vnímala.