Beatrice's point of view
,,Tváříš se, jakobys šla na popravu." uchechtne se Harry a pokračuje v zaplétání mých vlasů - respektive se o to snaží. ,,Divíš se mi? Nechci tam jít. Říkám to celou dobu, ale nikdo mě neposlouchá." zabručím nespokojeně. ,,Musíme tě oficiálně přivítat mezi nás. A jak jinak, než se jít společně opít do klubu? Náhodou tenhle Louisův nápad byl dobrej. A uvidíš, že si to užiješ." mrkne na mě do zrcadla, do kterého celou dobu upírám svůj pohled a pozoruju svůj a Harryho odraz.
Raději polknu kousavou poznámku, že mezi ně nepatřím a nikdy nebudu, a nijak se k jeho slovům nevyjadřím. Jediné pozitivum na dnešním večeru je to, že Zayn s námi do toho klubu nejde. Od dnešního rána není doma - Harry říkal, že jel něco zařídit do vedlejšího města.
Harryho rty se pohybují, ale jeho slova mi jdou jedním uchem dovnitř a druhým ven. Vůbec jej nevnímám. Pouze přikyvuju hlavou na souhlas nebo občas pronesu nějaké slovo, aby si myslel, že jej poslouchám. Myšlenkami jsem opět někde jinde. Zase přemýšlím nad Zaynem.
Je to již týden od té doby, kdy jsme se ošklivě pohádali. Celý týden jsme se vzájemně ignorovali a snažili se vyhýbat tomu druhému. Když už jsme se střetli na chodbě, což se stalo třikrát za celý týden, tak jsme se vzájemně vraždili pohledem. Nebýt kluků, tak bychom se se Zaynem začali opět hádat a možná bych jej dokonce znovu udeřila. Ovšem pokaždé se záhadně objevil někdo z kluků a naší hádce zabránil.
Zayn byl naštvaný na mě a já zase na něj. Jenže já, na rozdíl od Zayna, měla pádný důvod - měla jsem kvůli němu naraženou ruku a navíc urážel mou rodinu. Zatímco Zayn žádný důvod neměl - nikdy jsem mu totiž nic neudělala. Pouze jsem jej udeřila, ale všichni vědí, že si to Zayn zasloužil. A navíc má rána nebyla zas tak silná - jen pitomou hodinu z jeho nosu vytékala rudá tekutina, což byla stejně jeho starost, nikoli moje.
Co ve vile ještě vůbec dělám? Zajímavý dotaz, na který je jednoduchá odpověď. Kdyby nebylo Harryho, tak už tu dávno nejsem.
Poté, co jsem se hystericky vyplakala v Louisově náruči, jsem popadla Katie za její drobnou ruku a z kuchyně odešla - šla jsem hledat Sammyho. Hned, jak jsem Sammyho našla, jsem s dvojčaty bezmyšlenkovitě zamířila k vchodovým dveřím vily. Jakmile mě a dvojčata Harry spatřil, kráčejíc ke vchodovým dveřím vily, vykašlal se na Zayna - místo toho, aby mu pomáhal zastavit zběsilé krvácení z jeho nosu, se hnal za mnou.
Několik dlouhých minut mě prosil. Dokonce si přede mnou poklekl a prosil mě. V jeho očích bylo čiré zoufalství a smutek. Nebýt jeho smutného pohledu a vytrvalého prošení, abych neodcházela, tak z vily odejdu. Přemluvil mě - bohužel či bohudík.
Když nad tou situací tak zpětně přemýšlím, tak si říkám, že mě má Harry dokonale omotanou kolem svého prstu. Díky jeho smutnému pohledu bych kývla absolutně na cokoli.
Co se týče vztahů ve vile, tak si dovoluju říct, že jsem na tom o dost lépe, než na začátku. Sice to není nejlepší, ale rozhodně to je lepší, než předtím.
Můj vztah s Harrym je stejný jako předtím - nic se mezi námi nezměnilo. Vycházíme spolu skvěle - dokážeme v naprostém klidu spolu komunikovat. Dovolila bych si říct, že jsme přátelé.
Vztah, který je mezi mnou a Louisem, mile překvapil mě samotnou. Jednou v noci jsem nemohla usnout, proto jsem šla na zahradu, kde jsem se následně procházela kolem bazénu, abych se rychleji unavila a přiblížila k spánku. Musela jsem vypadat jako blázen, protože jsem chodila stále dokola, ale to je nyní vedlejší.
Zanedlouho se na zahradě objevil Louis. Všiml si mě dříve, než já jeho. Zpočátku jsem neměla absolutně žádné ponětí, co očekávat, když ke mně Louis přešel blíže a nenuceně navázal konverzaci. Po pár minutách společné konverzace jsem byla uvolněná. Dokázala jsem se s ním bavit, jako bychom byli staří známí.
Bavili jsme se spolu o mé rodině. O tom, jak jsem ztratila maminku. Na oplátku se mi také svěřil. Vyprávěl mi o své mamince a sestře, které jej opustily. Měl s nimi opravdu blízký vztah - jejich smrt jej opravdu zabolela a stále bolí. Dokázali jsme spolu prokecat celou noc. Šla jsem spát až kolem půl šesté ráno. Mám s Louisem podobně skvělý vztah jako s Harrym.
Za to o vztahu s Liamem se to říct nedalo. Liam je až přehnaně starostlivý. Neustále mě kontroluje a chová se ke mně, jakoby byl můj otec, matka a babička dohromady. Co se týče mého biologického otce, Scotta, tak nemám nejmenší ponětí, co s ním je. Kluci o něm nic nevěděli a Zayna jsem se ptát opravdu nechtěla. Ale nyní zpátky k Liamovi.
Je od něj sice velmi milé, že se o mě stará, ale na druhou stranu je to vskutku otravné. Pokaždé, když nedojím svou porci jídla - jsem zkrátka zvyklá na malé porce jídla, ale Harry mi schválně nabírá porce jídla jak pro medvěda, začne svou přednášku o tom, jak musím jíst, protože potřebuju přibrat. Dle Liama jsem až příliš hubená a proto musím dostávat do svého těla dostatek živin a podobné kraviny, aby se mé tělo mohlo dále vyvíjet.
Jakmile Liam začíná se svým náučným proslovem, tak jej Louis vždy uzemní nějakou drzou poznámkou - co se týče jejich vztahu, tak jsem stihla zpozorovat, že se Louis chová k Liamovi drze. Někdy až příliš. Louis má neustále na Liama drzé, sarkastické poznámky a vymýšlí na něj různé lumpárny. I přesto, že je Louisovi pětadvacet let, se chová většinu svého času dětinsky. Občas je zábavné ty dva pozorovat.
Ne, že bych Liama neměla ráda, ale občas je těžké s ním vycházet - kvůli jeho starostlivosti. Dle Liama jsem hrozně tvrdohlavá. Nemám nejmenší ponětí, kde sebral odvahu, ale dovolil si mě přirovnat k Zaynovi. Prý jsme oba dva stejně tvrdohlaví. Jakmile svá slova tehdy dořekl, tak jsem na něj šokovaně vyprskla své pití, které jsem zrovna pila. Byla bych raději, kdybych Liamova slova přeslechla. Být povahově podobná Zaynovi je pro mě největším zklamáním.
Každopádně, když se Liam nechová přehnaně starostlivě, tak se s ním dá skvěle konverzovat. Velmi rád mluví o své přítelkyni Maye a soužití s ní. Zatím Mayu znám pouze z jeho vyprávění, ale někdy bych jí ráda poznala osobně.
A můj vztah s Niallem? Louis mě naučil oslovovat Nialla; ,,irskej skřítek", tudíž jsem si Nialla lehce znepřátelila. Niall to oslovení nesnáší. Několikrát mi vyhrožoval, že sní veškeré jídlo v lednici, čímž my umřeme hlady, pokud s tím oslovením nepřestanu. Jeho výhružky mi přišly vtipné - nebrala jsem je vážně.
Niall během tohoto uplynulého týdne byl většinu času pryč - ve vile strávil pouhé tři dny, tudíž jsem se s ním nestihla tolik spřátelit. Ale dnes večer mám možnost náš vztah napravit, protože Niall jede s námi do toho klubu.
Během tohoto uplynulého týdne jsme se s dvojčaty zabydlovali ve vile. Stále si zvykám na fakt, že nyní bydlíme v této - Zaynově vile. Dvojčata si zvykla rychleji, než já. Jelikož se Zayn k situaci nijak nevyjadřoval a vždy Harryho odpálkoval slovy; ,,Je mi to jedno.", tak nám Harry přidělil pokoj, který dříve sloužil jako pokoj pro hosty. Pokoj byl velmi prostorný a jako bonus měl vlastní koupelnu. Sice jsem tento pokoj musela sdílet s dvojčaty, ale tento fakt mi nevadil ani v nejmenším.
,,No..." promluví Harry, ,,Já myslím, že to ujde." ohodnotí svůj výtvor Harry, přičemž přehodí mé spletené vlasy přes mé rameno, čímž mě probere z mého zamyšlení. Zaostřím svůj pohled do zrcadla na své vlasy, načež se zděsím.
,,Okamžitě mi ten cop rozpleť! I Katie by ho zapletla lépe. Prostě mi ten culík nech rozpletený." nafouknu tváře. ,,Fajn. Nevyšiluj." zasměje se. Jakmile Harry rozplete můj spletený cop, tak se od něj odtáhnu do bezpečné vzdálenosti.
,,Vypadám jak děvka." pronesu tichým hlasem. Stále dokola si prohlížím svůj odraz v zrcadle. Mé hnědé, dlouhé vlasy jsou vyčesané do vysokého ohonu. Mé uši zdobí velké, kruhové náušnice, které perfektně prodlužují můj krk. Mé řasy jsou zvýrazněné řasenkou a oční víčka tenkými linkami, zatímco mé obočí je upravené a jemně zvýrazněné tužkou a rty obtáhlé rudou rtěnkou. Upřímně - na mě samotné se mi rudá rtěnka nikdy nelíbila.
Mám oblečené rudé šaty s tenkými ramínky - ladí s odstínem barvy mé rtěnky. Kvůli střihu šatů jsem bez podprsenky, což mě nutí cítit se dost nesvá. Šaty sahají do poloviny mých stehen. Na chodidlech mám černé podpatky s uzavřenou špičkou. Jediné pozitivum na mém outfitu je, že umím chodit v podpatcích, tudíž se nebudu kymácet ze strany na stranu.
Takto mě vystrojil Niall. Jelikož je gay, který má skvělý smysl pro módu, tak se mě ujal s obrovskou radostí. Veškeré prvky - oblečení, podpatky a doplňky, které mám na sobě, jsme si vypůjčili od Liamovi přítelkyně, která zde (ve vile) má pár svých věcí. Liam s vypůjčením Mayi věcích překvapivě neměl žádné problémy. Niall nechal Harrymu na starost mé vlasy, což očividně nebyl nejlepší nápad.
,,Make-up a pěkný šaty z tebe dělají děvku?" zeptá se Harry nevěřícně. ,,Jo. Mám pod tím jen kalhotky..." přiznám tichým hlasem. ,,No a? Máš pěknou postavu, můžeš nosit šaty bez podprsenky. A jako děvka rozhodně nevypadáš. Sluší ti to, tak drž hubu." pronese. ,,Co prosím?" pohlédnu na něj překvapeně. ,,Drž hubu." zopakuje svá slova se smíchem, načež svým prstem cvrnkne do mého nosu. ,,Tseh..." uraženě pohodím svým ohonem. Harry s pobaveným úsměvem na tváři chytí mou ruku a následně společně opustíme prostory jeho pokoje.
,,Kdo ti píše?" zvědavě pohlédnu na Harryho, jehož pohled je sklopený na obrazovku jeho telefonu, po mém boku. ,,Louis. Před chvílí odjeli. Prej nám hrozně dlouho trvalo se vyprdelit." uchechtne se. ,,Možná, kdybys uměl zaplést cop, tak by nám to netrvalo." zamumlu na půl pusy. ,,Hej! Já to slyšel!" vyjekne uraženě, načež našpulí své rty.
,,No co, je to pravda... Harry, opravdu si myslíš, že ten klub je dobrej nápad? Bojím se o dvojčata." přiznám své obavy nahlas. ,,Ty o tom pořád pochybuješ?" překvapeně pozvedne své obočí, ,,Beo, už jsem ti to říkal několikrát. Dvojčata už dávno spí, během noci se neprobouzí a to víš sama moc dobře. Do rána jsme doma. Do toho pokoje pro hosty, tedy vašeho pokoje, jsem dal pro jistotu kameru. Můžu dvojčata kontrolovat přes svůj telefon. Kdyby se něco dělo, tak jsem tady autem do pěti minut. Vila je dobře zabezpečená, nemusíš se bát. Pro tvůj lepší pocit zapnu alarm, dobře?" zeptá se konějšivě.
,,Jo, prosím." věnuju mu svůj prosebný pohled. Harry se na pár vteřin zastaví u dveří, které vedou do garáže, aby aktivoval bezpečnostní alarm, který je zabudovaný vedle dveří, a hned poté se vrátí zpět ke mně.
,,Je to nastavený. Nemusíš mít strach." věnuje mi mrknutí a následně mě nechá projít jako první dveřmi do garáže. Harry odemkne jedno z luxusních aut, načež otevře dveře spolujezdce, abych mohla nastoupit, což také učiním. Následně za mnou zavře dveře auta a následuje mého příkladu - usadí se na sedadlo řidiče, zavírajíc za sebou dveře.
,,Uvolni se, jsi úplně křečovitá. Asi z tebe brzo chytnu tiky." ztlumí Harry rádio auta a krátce mi věnuje svůj starostlivý pohled, než pohlédne zpět na vozovku, ,,Nic se nestane, všichni na tebe budeme dávat pozor. A dvojčatům se taky nic nestane. Budu je kontrolovat klidně každou půl hodinu." uklidní mě. ,,Jen se cítím nesvá v těch šatech." povzdechnu tiše. ,,Úplně zbytečně. Sluší ti to a jemu se budeš líbit." nepatrně se usměje. ,,Komu?" zeptám se poněkud vyděšeně. Pevně doufám, že nejde ve stopách Zayna a nemá v plánu mě někomu prodat.
,,No Zaynovi." odpoví na můj krátký dotaz. ,,Zaynovi? Vždyť si říkal, že-že něco zařizuje mimo město?" zakoktám se. ,,Kdybych ti řekl pravdu, tak bys na ten dnešní večer nekývla už vůbec." přizná. ,,Ty jsi zmetek!" vyjeknu. ,,Ale no tak. Snad nebudeš uražená." zašišlá, načež mě svým prstem dloubne do tváře. V naprosté tichosti odvrátím svůj pohled k oknu - nechám jej při tom, že jsem uražená. Nejsem uražená, ale nadšená, že v klubu bude i Zayn, také nejsem. Jednoduše budu Zayna ignorovat - stejně jako jsem to dělala doteď.
,,No tak, skrčku." promluví Harry. Auto náhle zastavilo a motor utichl. Prohlédnu si neonový název klubu - nejedná se o strip klub, ve kterém jsem kdysi tančila. Beze slov vystoupím z auta, zavírajíc za sebou dveře. Aby si Harry i nadále myslel, že jsem uražená, tak se bez něj svižnou chůzí rozejdu do klubu.
Ochranka klubu si mě všimne, ale nijak mě nezastaví - v naprostém klidu mě nechá vkročit dovnitř klubu. Jsem docela zaskočená, že mě nechala jen tak vkročit do klubu, aniž by mě zastavila. Mám pocit, jakobych byla něco více - nějaký VIP host. Zná mě snad ta ochranka? Ale odkud by mě znala?
,,Hej!" vypískne dívčí hlas. Byla jsem natolik ponořená do svých vlastních myšlenek, že jsem kvůli své nepozornosti srazila jednu slečnu k zemi.
,,Omlouvám se za ní." ozve se vedle mě Harryho hlas, načež nabídne slečně na zemi svou dlaň. Ani jsem nepostřehla, že by šel Harry hned za mnou.
,,Uh, děkuju." pípne slečna, přičemž přijme Harryho nabídnutou dlaň. ,,Omlouvám se." hlesnu tiše a omluvně pohlédnu na slečnu, když už stojí nohama pevně na zemi. ,,Nic se neděje." uchechtne se, ,,Jsem Alex." usměje se, načež ke mně natáhne svou hubenou paži. Než její nabídnutou dlaň přijmu, tak si její osobu důkladně prohlédnu.
Dívka s blonďatými, dlouhými a vlnitými vlasy. Dominantou jejího oválného obličeje jsou oříškové oči, které má zvýrazněné černou tužkou, a malý, roztomilý nos, který má posetý pihami. Oproti mně není vyšší, ani menší. Ale za to má oproti mě výraznější tělesné, ženské křivky, které zvýrazňují její upnuté šaty.
Kvůli její kráse je mé sebevědomí ještě více rozmetané. Vypadám před ní jako malá holka, která do tohoto klubu přišla s jasným cílem; dostat se ostatním mužům do boxerek. Alex vypadá jako sebevědomá a dospělá žena - kdežto já jako nevyspělé, malé kuře.
,,Beatrice." vydechnu sotva slyšitelně a přijmu její nabídnutou dlaň, kterou jemně stisknu. Její úsměv na tváři se ještě více rozšíří, načež svůj pohled přemístí na Harryho, stojíc po mém boku.
,,Děkuju tvému příteli za pomoc." ,,Přítel?!" vykulím na ní své hnědé oči, ,,On není můj přítel. Ne, že bys byl ošklivej," pohlédnu na Harryho, ,,ale-" ,,Já to chápu, Beo. Jen už, prosím, radši mlč." zasměje se Harry. ,,Takže vy dva spolu netvoříte pár? Tak to se omlouvám. Doufám, že jsem vás nijak neurazila, ale opravdu jsem si myslela, že jste spolu. Vypadáte jako pár." zamrká Alex.
,,V pořádku, nic se nestalo. Netvoříme spolu pár, Harry není můj typ a já zase jeho." objasním s úsměvem na tváři, přičemž svým pohledem kmitnu k Harrymu. Zaregistruju jeho pohled, kterým pohlíží na Alex. Zaujatě pozoruje její maličkost, ale jakmile zaregistruje můj pohled, tak svůj pohled odvrátí na stranu. Dostala jsem skvělý nápad - opustím jejich přítomnost a nechám jim tak trochu prostoru mezi sebou. Určitě ocení, že můžou svůj čas na chvíli strávit sami spolu.
,,Potřebovala bych si odskočit. Byla bys tak hodná, Alex, a pohlídala tady Harryho." poukážu na zmíněného svou rukou, ,,Byl by schopnej se mi ztratit." dodám nenuceně, přičemž se nevinně zaculím. Aniž by mi Alex stihla odpovědět, tak se od nich odpojím a zamířím pryč. Cítím na svých zádech intenzivní pohled. Přes své rameno se ohlédnu na Harryho a Alex. Harry mou osobu provrtává pohledem, ale ne na příliš dlouho, protože na něj začne Alex mluvit, čímž si získá jeho veškerou pozornost.
Sama pro sebe se uculím. Nechci Harrymu nařizovat, ani bych si nedovolila, co má a nemá dělat, ale myslím si, že je na čase, aby se posunul dál ve svém životě. Jeho zesnulá přítelkyně by si jistě nepřála, aby se takhle trápil a vyhýbal se ženské společnosti jen kvůli její smrti. Po tom všem, čím si musel projít, si zaslouží trochu štěstí.
Nikdy jsem v klubu nebyla, když opomenu ten strip klub, ve kterém jsem tančila, tudíž netuším, kde hledat dámské toalety. Zamířím ke dveřím, u kterých stojí dva metry vysoký muž. Jeho vysportovaná postava mi nahání strach, ale i přesto to risknu a projdu kolem něj k těm dveřím.
Muž mě pouze sjede svým kritickým pohledem, ale nechá mě vkročit dovnitř. Myslela jsem, že se za těmito dveřmi budou nacházet dámské toalety, ale šíleně jsem se zmýlila. Ani trochu mi nepřišlo divné, že u dveří na dámské toalety stojí dvoumetrový muž - napadlo mě, že u dveří stojí kvůli bezpečnosti žen. Třeba kdyby zaslechl křik, vycházející z dámských toalet, tak aby zasáhl včas.
Překvapeně vydechnu, rozhlížejíc se kolem sebe. V téhle místnosti nehraje tak hlasitá hudba jako v jiné části klubu, ale naopak tu hraje tichá hudba. Nachází se zde jedna striptérská tyč, u které se momentálně kroutí vysoká dívka s černými vlasy a obnaženým hrudníkem. Po místnosti chodí další obnažená dívka, ale s blonďatými vlasy. Ve svých hubených rukou drží tác, na kterém je několik tenkých pruhů jakéhosi bílého prášku - hádám, že kokainu. S tácem ve svých rukou obchází celou místnost a nabízí každému jeho obsah. Dřív, než si stihnu každého důkladně prohlédnout, místností zazní cizí hlas, který mě probere z mého překvapeného zírání.
,,Neřekl si, že přineseš ukázat nový zboží." na mou maličkost se upře několik párů očí. V každém z nich se odráží chtíč a touha strhnout z mého těla ty rudé šaty.
,,Ona není žádný zboží. Je moje." hlas dotyčné osoby způsobí husí kůži po celém mém těle. Než se stihnu pořádně rozhlédnout, odkud jeho hlas zazněl, tak se kolem mého drobného zápěstí omotají jeho štíhlé prsty, načež jé mé tělo strženo na jeho klín. Do nosu mě ihned udeřil jeho drahý parfém - na pár vteřin jsem si připadala jako omámená. Překvapeně pohlédnu na Zayna, na jehož klíně sedím. Co to, do háje, dělá?
,,Ahoj, krásko. Konečně si dorazila, čekám tu na tebe." vydechne. Z jeho tmavých očí nemohu absolutně nic vyčíst, tudíž nemám nejmenší ponětí, zda svá slova myslí vážně nebo si ze mě dělá opět srandu. Náš oční kontakt nevydrží příliš dlouho, protože jej Zayn přeruší. Jeho pravá dlaň se ocitne na mém zátylku hlavy, za který přitáhne mou tvář blíž k té své. Netrvá dlouho a jeho plné rty skončí přitisknuté na mých.
jsem jediná, kterou "děsí", že Liam nebyl aktivní na sociálních sítích během svých narozenin jako měl vždy ve zvyku?