Vyrazil jsem ven a ještě před odchodem křikl na leviho "já jdu! Ahoj!" A zabouchl jsem dveře.
Došel jsem do parku a hned viděl armina jak na mě čeká "ty snad nikdy nepřijdeš dřív než já co?" Zasměje se "tak promiň že to mám dál než ty jako" také se zasměju a jdeme se projít parkem
"Co jsi u leviho dělal popravdě?" Řekne najednou Armin a já znervóznim "však jsem říkal že mě doučoval" jestli se to dozví může to dopadnout špatně "hm.. jak myslíš" řekne. Ten mě hodně podezřívá!
Zašli jsme znovu na zmrzku a poté jsme šli na houpačky poblíž. Kecali jsme o všem možném. Dokonce i o tak velkých kravinách že jsem se divil že lidé okolo na nás nečumí jak na magory. Smáli jsme se jako by jsme utekli z blázince. Poté padla řeč i o Jeanovi alias koním ksichtu "představ si že by se do tebe zamiloval" smál se Armin "boha! Ne fuj.! Já si to představil! Fuj!" Řval jsem na něj ale pořád jsem se smál. Jsem rád že mám tak fajn kámoše "a co kdyby chtěl tebe" řekl jsem a zasmál se "erene! To bych se radši zabil!" Zasmál se. "nojono. Kdo by ho chtěl" mám pořád záchvat smíchu "hm.. třeba někdo se najde" zamyslí se Armin. "tak to musí být velký chudák"
Prostě jsme se bavili o kravinách.. když v tu..
"Erene? Díval jsem se na internet.. a našel jsem něco o Titánech co tu byli před stoletím"..
Titáni...!!?!! Ne! Nikdo se to tajemství nedozví! Nikdy.. ani Armin.. ani levi.. nikdo! Nikdy!