Probudila jsem se do nejhezčího rána, které jsem zažila. Slunce svítilo příjemně do oken, venku byli slyšet ptáci. Prostě to bylo úžasné.
Protáhla jsem se a otočila náboj směrem k Marcusovi. Hezky spal.
Měl pootevřené ústa, do toho se trochu usmíval a byl tak hezký.
Aww.
Je to super kamarad.
Dívala jsem se na něj a usmívala se.
,,Co tě na mě tak zaujalo, že se na mě tak díváš asi půl hodiny?" zeptal se najednou a já nevěděla co říct.
,,Nic...jen...když spíš, vypadáš roztomile." řekla jsem a musela jsme mít tváře rudé jako rajče.
,,Dík." řekl a sedl si.
Chvíli panovalo takové to tíživé ticho.
,,Ashley? Ty jsi taky roztomilá když spíš." řekl.
,,Dík? Chtěla bych říct něco jiného než ty, ale nic mě nenapadá tak jsem řekla to samé jak ty, ale já nevím co jinýho na to mám říct. Mě nikdo nic podobného nikdy neřekl. Tohle je poprvé co u mě doma spal nějaký kluk a ještě k tomu kluk, kterého znám osobně tak měsíc...no dýl tě znám, ale ne osobně a teď prostě..." zamotala jsem se do toho, ale Marcus mi pomohl tím, že mi skočil do řeči. Zachránil mě.
,,Nemusíš nic říkat." usmál se, stoupl se a sedl si vedle mě.
,,Nepojedeme do té nemocnice za tvou mamkou???" zeptala jsem. Byla jsem fakt nervózní když si sedl vedle mě na postel a pozoroval mě.
,,Jo, pojedeme." řekl a já si hned na to stoupla a vydala se ke skříni si vybrat něco na sebe.
,,Tak to se musím nachystat." řekla jsem a vytáhla ze skříně džíny, tílko a mikinu z jejich merche. Šedou.
,,Dobře" řekl a pozoroval mě jak vycházím z pokoje směr koupelna.
Bože. Nikdo mi nikdy neřekl, že jsem roztomilá. Natož kluk. Ještě o tomu Marcus!
Mám ho moc ráda. Hodně moc. A líbí se mi. A on mi bude skládat komplimenty? Bože já jsem v nebi!
No já jsem mu jako první složila kompliment. Že je ve spánku hezkej, ale to ještě neznamená, že mi řekne to stejný!
Beztak to řekl jen kvůli tomu, aby mi taky složil kompliment a nemyslel to vážně. Bože proč jsem mu říkala, že je ve spánku roztomilý?!
Převlékla jsem se z pizama a udělala si lehký make-up. Jen jsem si natřela rty leskem na rty a nanesla řasenku. To bylo vše.
Šla jsem zpátky do mého pokoje a tam seděl já posteli již nachystány Marcus.
,,Jdem?" zeptala jsem se ho.
,,Jo, jdeme." řekl a zvedl se z mé postele, na které seděl.
Šli jsme dolů do předsíně, kde jsme si obuli boty a vydali se do auta směr Oselská nemocnice.
Tak tady nová kapitola!!!
Doufám, že se vám líbila!
❤️❤️❤️Tess-ness/mac-tinus💜💜💜