Ch: ,,Jsem hrozně nervózní."
L: ,,To bude dobrý, Chae."
Za chvíli měl začít obřad.
Nedokázala jsem si představit,
jak se Jisoo s Chae musely cítit.
,,Budu brečet, až vás tam
uvidím spolu stát."
Ch: ,,Taky budu brečet."
L: ,,Ty brečíš skoro pořád."
,,Liso."
L: ,,Promiň..."
Chae se hlasitě zasmála.
Ch: ,,Vás někdy pozorovat je vážně něco."
L: ,,Půjdu zkontrolovat Jisoo."
Ch: ,,Dobře."
,,Uvidíme se tam."
L: ,,Jop."
Sbalila sis věci a mířila ke dveřím.
L: ,,Málem jsem zapomněla."
Přitáhla sis mě za boky k sobě
a lehce mě políbila.
Pak jsi zmizela ve dveřích.
____________________________________________
~L: ,,Jak to jde, unnie?"
J; ,,Dobře... Jenom mi
asi vyskočí srdce z hrudi."
L: ,,Rosie je taky nervózní."
J: ,,A co ty?"
L: ,,Já asi umřu."
J: ,,Hah, ale kuš."
L: ,,Všechno je připravený?"
J: ,,Ono toho moc nebylo, Liso."
L: ,,No jo...
Tvůj táta už je tady."
J: ,,Tak jdeme na to."~
____________________________________________
Seděly jsme v první řadě
spolu se všemi blízkými.
Z ničeho nic se rozezněla hudba a
uličkou se směrem k oltáři rozešla Jisoo
s otcem po jejím boku.
Jakmile došla, objevila se Rosé.
Neskutečně jim to slušelo.
Jisoo měla bradu skoro až u kolen,
když Chae uviděla.
No a ani Rosie na
tom nebyla jinak.
Když i Chae došla k oltáři,
její táta ji předal Jisoo.
Přes hudbu toho nebylo moc slyšet,
ale řekl něco ve jako
'Děj na Chaeyoung pozor'.
Po chvíli začaly říkat své sliby.
____________________________________________
J: ,,Ano."
Ch: ,,Ano."
∆: ,,Můžete políbit nevěstu."
V tu chvíli jsem už brečela.
Dokonce ani ty
jsi slzy neudržela.
Všichni jsme začali tleskat.
Jisoo i Chae se na nás obě
otočily se slzami v očích.
Ale jejich úsměvů se
nedalo nevšimnout.
L: ,,Odskočím si."
,,Ale teď bude Chae házet kytku."
L: ,,Chytej i za mě."
Políbila jsi mě na
čelo a zmizela.
Jihyo: ,,Kam šla?"
,,Musela si odskočit."
Všechny dívky se
chystaly na házení kytice.
Dokonce i Bam Bam šel chytat.
Ch: ,,Připravení?"
Když už to vypadalo, že kytici vyhodí,
rozešla se ke mně.
,,Co to děláš?
Máš jí přece hodit."
Ch: ,,Já vím...
Otoč se."
Vzala jsem si od ní kytku
a pomalu se otočila.
V tu chvíli jsem se rozbrečela znovu.
Celou tu dobu jsi
musela stát za mnou.
Byla jsem tak soustředěná do házení
té kytky, že jsem si tě ani nevšimla.
Teď jsi klečela se sametovou
krabičkou v ruce.
,,L-Lili?"
L: ,,Asi to není tak, jak sis
to představovala... že?"
Chtěla jsem toho tolik říct,
ale nevyšlo ze mě vůbec nic.
L: ,,Nini, Známe se hrozně dlouho.
Vždycky jsi tu byla, když jsem tě
potřebovala a po celou tu dobu mě děláš
neskutečně šťastnou...
A to samé chci udělat já pro tebe.
Kim Jennie, vezmeš si mě?"
Bylo tak těžké dostat ze sebe
aspoň to jedno slovo.
Ale nechtěla jsem jen přikývnout.
V téhle situaci ne.
,,A-Ano... Samoz-zřejmě, že ano!"
Skočila jsem ti okolo krku
a rozbrečela se naplno.
L: ,,Můžu ti dát ten prstýnek?"
Tiše jsi se zasmála.
,,Ano pros-sím..."
Jen co jsi mi ho nasadila, přitáhla
jsem si tě k sobě a vášnivě tě políbila.
Tak takhle se cítila Chae?
Už chápu, proč tolik brečela.
L: ,,Miluju tě, hrozně moc."
,,Já tebe víc."
L: ,,Řekla ano!!"
Najednou všichni začali tleskat.
Přišlo mi blbé být středem pozornosti
na svatbě našich nejlepších přátel.
Omluvně jsem se na ně podívala.
J: ,,Přestaň se tak tvářit.
Chtěly jsme to udělat."
,,Děkuju..."
____________________________________________
,,Jak dlouho jsi to plánovala?"
Bylo po obřadu, už se akorát slavilo.
Pár lidí tancovalo na hudbu,
která zrovna hrála.
Přesně jako my.
L: ,,To že tě požádám o ruku?
Od začátku našeho vztahu."
S úsměvem jsem se ti dívala do očí.
,,Ale kdy jsi to
začala zařizovat?"
L: ,,Nápad jsem měla v hlavě dlouho,
ale všechno jsem začala připravovat
asi měsíc a půl zpátky."
Položila jsem si hlavu na tvé
rameno a užívala si atmosféru.
L: ,,Promiň, že to
bylo tak obyčejné..."
,,O čem to mluvíš?
Bylo to krásný, Lili."
Podle tvého pohledu jsi mi nevěřila.
,,Myslím to vážně, Liso.
Nikdy jsem nechtěla nic luxusního.
Takhle to bylo perfektní."
L: ,,Kéž bych mohla slovy vyjádřit,
jak moc tě miluju."
,,Taky tě miluju, Lili."
Ten den už po několikaleté, jsi
naše rty spojila v jedny.
Konečně jsem chápala Rosie,
taky jsem tomu nemohla uvěřit.
My se budeme brát...