Byl víkend.
Zrovna jsem nám dělala jídlo
(nebo se o to spíš snažila), když ti
začal zvonit mobil.
Byla sis něco koupit a nevzala
si telefon s sebou.
Podle jména 'Chipmunk'
jsem hned věděla, že volá Rosé.
,,Rosie?"
Ch: ,,J-Jennie?
Kde je Lisa?"
,,Jela si něco koupit, proč?
Stalo se něco?"
Ch: ,,No... Vlastně ano."
Bylo mi divný, že nezněla
smutně ani naštvaně.
,,A co?"
Ch: ,,Jiso, ona-"
,,Je v pořádku?"
Ch: ,,Ano, unnie.
Obě jsme."
,,Tak to potom nechápu."
Ch: ,,Kdybys mě nechala domluvit,
pochopila bys."
,,Promiň... Tak mluv."
Ch: ,,Jisoo mě pož-žádala o ruk-ku..."
Čekala jsem všechno,
jenom tohle ne.
Z druhé strany telefonu
jsem slyšela tiché vzlykání.
,,Rosie, to je přece skvělý!"
Ch: ,,Jo..."
,,Co jsi řekla?"
Ch: ,,No... Řekla jsem ano."
Na to jsem zaječela na celý dům.
Samozřejmě radostí.
Ch: ,,Au!"
,,Promiň, já jen...
Moc ti to přeju!"
Ch: ,,Děkuju... Pořád tomu
nemůžu uvěřit."
,,Můžeme se stavit?
Oslavíme to a řeknete to Lise."
Ch: ,,To by bylo skvělý.
Dáme si po dlouhé době
večeři všechny spolu."
,,Tak jo. No-"
L: ,,Jsem doma!"
Ode dveří se rozezněl tvůj hlas.
,,Lisa je zpátky, Chae."
Ch: ,,Jo, tak přijeďte
na osmou, ano?"
,,Dobře, ahoj."
L: ,,Kdo to byl?"
,,Rosé, zapomněla jsi si tu mobil,
tak jsem to zvedla."
L: ,,No a co potřebovala?"
,,Máme se stavit na večeři."
L: ,,Nevařila jsi náhodou?"
Otočila jsem se na sporák a
kuchyňskou linku.
Vypadalo to jako po výbuchu.
,,No... Jak se to vezme..."
L: ,,Což-"
Při pohledu na můj výtvor
ti spadla brada.
L: ,,Jak se ti to povedlo?!"
Pokrčila jsem rameny.
L: ,,Sedni si, uklidím to."
,,Za chvíli musíme vyrazit."
L: ,,Právě proto to uklidím já."
____________________________________________
Stála jsem u dveří našeho starého
domu, zatímco jsi něco hledala v autě.
J: ,,Jendeukie!"
,,Chu! Gratuluju!"
J: ,,Díky."
Po srdcervoucím objetí jsem
ji lehce bouchla do ruky.
J: ,,Au! Za co?!"
,,Proč jsi mi neřekla,
že to máš v plánu?"
J: ,,Ani nevím.
Prostě-"
L: ,,Ahoj, unnie!"
J: ,,Nazdar, Limario."
Nad tím jsme se s Jisoo zasmály.
L: ,,Pěkný no."
,,Tak budeme jíst?
Celý den jsem nejedla."
L: ,,Čí to je asi vina..."
____________________________________________
L: ,,Bylo to moc dobrý."
,,Souhlas."
J: ,,To jsme rády."
,,Chae?"
Ch: ,,Hmm?"
Hlavou jsem kývla k tobě.
Ch: ,,Ahh! Jasně!"
Nechápavě jsi se na nás dívala.
L: ,,Co se děje?"
Ch: ,,Dneska jsem ti volala,
abych ti řekla novinku."
L: ,,My jsme neměly
přijít jenom na večeři?"
Pohled jsi přesunula na mě.
Záporně jsem zakroutila hlavou.
Ch: ,,Původně jsem ti
volala kvůli tomuhle."
Hned na to ti ukázala ruku, na které se
blýskl nádherný zásnubní prstýnek.
Jisoo si sedla vedle mě na gauč,
odkud jsme vás pozorovaly.
Stejně jako předtím doma,
i teď jsi měla pusu dokořán.
Ch: ,,Budeme se s Jisoo brát."
Chae z mně neznámého důvodu šeptala,
ale i tak jsme ji mohly dobře slyšet.
L: ,,Rosie... Já nevím, co říct..."
Z tvého hlasu bylo znát tvé
překvapení, ale i radost.
L: ,,Gratuluju, Chaeyoung."
Přitáhla sis jí do objetí a
Rosé zase potichu brečela.
L: ,,Gratuluju, Jisoo unnie."
J: ,,Děkuju."
Jisoo s úsměvem utěšovala Chae,
zatímco jsme se na ně dívaly.
L: ,,Jisoo unnie?"
Jisoo pozvedla hlavu z Rosénýho ramena
a pokývla, abys pokračovala.
L: ,,Dej na Rosie pozor."
J: ,,Dám, neboj."
Chae se zavřenýma očima a úsměvem na
rtech seděla spolu s Jisoo naproti nám.
Vypadala, že spí, ale když jí Jisoo
políbila na čelo, oči otevřela.
,,Měly bychom jít."
Přikývla jsi.
J: ,,Jeďte opatrně."
,,My vždycky."
L: ,,Tak dobrou noc."
J: ,,Dobrou noc."