V půlce cesty domů jsem se uklidnil a už nebrečel, nýbrž jen pofňukával a utíral si zaschlé slzy na mých studených lících. Taehyung se na mne ani jednou nepodíval, ačkoliv jsem mu dramaticky vysvětloval vše co se tam událo a že to není má chyba, ale ignoroval mne, až to užíralo mé svědomí na kousky. Seděli jsme od sebe odtažení jak nejvíce jsme mohli a hleděli si svého.
Hned co jsme přijeli ulehlo vše do spánku. Ospalé služebné nám otevřely dveře a uklonily se. Taehyung mne chytil dravě za ruku a táhl za sebou, jako bych byl snad nějaký jeho poslušný pes. Párkrát jsem zakopl a chtěl se mu vysmýknout z jeho pevného stisku, ale nepovolil a tak jsem ho jen stěží doháněl. Proč musí chodit tak rychle? Došli jsme do naší ložnice, kde s třísknutím zavřel dveře. Jestli právě vzbudil Taehyuna u chůvy, tak mu to dám vyžrat. Sledoval jsem, co se bude dít a přiznávám, trošku jsem se začal bát. Surově mne shodil na postel a začal ze mne strhávat kusy oblečení, které končily ležící na zemi. Teď jsem se bál opravdu hodně. Co když mi znovu ublíží? Naštvaný nebo podrážděný Taehyung se ovládat neumí. Když už jsem byl jen ve spodním prádle zastavil se v prudkých pohybech a sklonil se k mému obličeji. Jestli mi ublíží, tak už mu nebudu nejspíš nikdy v životě věřit. Navázal se mnou hluboký oční kontakt a jeho hruď se v rychlejším tempu nadzvedávala. Asi věděl, že se bojím, co bude dále.
„Můžu tě naplnit mou láskou?" To je jediné, co mi po té situaci řekne? Na jedné straně mne to naštvalo. Jako idiot se mu snažím vysvětlit situaci úplně zbytečně, jelikož neposlouchá a poté promluví až při intimní chvíli. Něco mi ale říkalo, že bych ho neměl rozdráždit ještě více, jestli nechci skončit hůř než ten muž, který se na mne snažil udělat dojem. Překousl jsem to a přikývl. V jeho očích už se ale nenacházel žádný vztek, touha někoho zmlátit, naopak se uklidnil a tentokrát vše dělal s jemností, jako kdybych byl z porcelánu. Pomalu mne líbal, jemně dlaněmi sjížděl po mých bocích a mne se to neskutečně líbilo. Naskočila mi husí kůže po celém těle, vnímaje každý dotyk jsem pod ním začal tiše sténat. Opustil mé rty a já smutně zakňučel, chtěl jsem ještě, ale jen se nad mou touhou uchechtl. Abych se já neuchechtl, když bude chtít mého těla více, už jsem řekl, jak ho někdy láskou nenávidím?
Na krku mi dělal znaménka lásky, až mi ho označkoval celý. Málem zapomněl na svou jemnost, jelikož určitě myslel na tu situaci a důvod, proč označkovat každý milimetr. Přestalo mne bavit být tady jediný polonahý, proto jsem mu odepínal knoflíčky na jeho oblečení, mezitím co mi mapoval tělo. Šlo to docela těžce, jelikož byl na mne skoro celý natisklý, jako bych byl jeho droga. Občas jsem mu šťouchl do břicha, aby se kousek odtáhl a já mu to mohl sundat. Tím jsem objevil jeho citlivý bod, jelikož se při tom vždy potichu zasmál. S tímhle ho odteď budu provokovat pořád. Odepl jsem poslední knoflík, čímž mu látka sjela přes ramena dolů a celá se zamotala. Na to už jsem trpělivost neměl a zkrátka mu to vší silou roztrhl. To máš za ten oblek ze svatby! Postěžoval jsem si v mysli. Když zaregistroval co jsem udělal, zalapal po dechu a odtáhl se ode mne. I přes strach jsem se lišácky ušklíbl a když udělal to samé, věděl jsem, že je na mne pyšný.
„Už jsem si tě hezky zkazil." V žádném případě... Tedy, možná ano, možná někdy taky myslím na dvojsmysly. Možná. Opět výchovu Taehyuna přebírám já. Využil jsem toho, že je ode mne odtáhnutý a tak mu do půlky stehen sundal kalhoty, poté si je stáhl sám. Viděl jsem jak se mu tam dole rýsuje něco nemalého, vlastně se nám to rýsovalo oboum. Kdo z koho? Koukali jsme se na sebe jako idioti a vyčkávali, kdo udělá první krok. Perverzně řečeno, kdo se uspokojí jako první. Jak jsme to vyřešili? Zahráli si kámen, nůžky papír... Nevím, kde k tomu přišel, ale ta hra mne bavila. Jedině my dokážeme hrát uprostřed intimní chvíle hru o uspokojení.
Prohrál jsem... Tak fajn.
Po čtyřech jsem k němu přišel jako kočka a snažil se u toho vypadat svůdně, kroutíc u toho zadečkem obzvláště intenzivně. Jsem si jist, že jsem vypadal jako největší idiot, ale Tae z toho pohledu jemně vzdychl a to se na mne jen díval. Vylezl jsem mu na klín a rty se otřel o ty jeho. Byl moc citlivý. Chytil mne okolo pasu a silně přitáhl k sobě, což způsobilo že jsem se silně otřel o jeho vzrušení přes mokrou látku. Oba dva jsme slastně vzdychli. Slezl jsem z něj a zmáčkl mu jeho bouli. Sledoval jsem jeho přehnané reakce. Potřebuje to víc, než jsem si myslel. Pomalu jsem mu stahoval poslední kus látky dolů a měl příležitost vidět jeho vztyčenou chloubu, ze které se linul preejakulát. Upřímně, nikdy pořádně nevím jak se to dělá, ale vždy dám na svůj instinkt a on si nikdy nestěžuje. Právě naopak, vždy sténá a nesnaží se to kontrolovat.
„Jungkookie nemusíš to dělat, pokud nechceš,“ ujistil mne se starostí v hlase, ale moc dobře jsem věděl, jak moc to chce. Na jeho poznámku jsem přejel jazykem přes celou jeho délku a několikrát to zopakoval, začal vzdychat a kroutit se od slasti. Nasál jsem jeho špičku, vnímaje jeho zabořené prsty v mých vlasech. Občas jemně zatáhl nebo mi je prohrabával. Pohltil jsem ho celého nebo jsem se alespoň pokoušel a dopomáhal si rukou. To už se Tae neudržel a tvrdě přirazil do mé pusy, načež jsem se trošku zakuckal. Snažil jsem se to nedávat najevo, jelikož by se cítil provinile že mi ublížil nebo by se bál, že se mi něco stane. Pečující Taehyung je velmi roztomilý, ale někdy až moc přehnaný.
Nechal jsem ho ať si přiráží podle svých potřeb a po chvilce mi to přestalo vadit. Chtěl jsem ho ochutnat, jenže předtím než se udělal přestal v pohybech a opatrně vyšel z mé pusy. Věnoval jsem mu smutný kukuč.
„Jsi rozkošný, ale bylo by toho moc.“ Takže to radši všechno skončí v mém zadečku... Pomyslel jsem si.
Už jsme byli oba dva velmi nedočkaví a šlo to poznat. Začali jsme se znovu líbat, tentokrát ale dravěji. Bylo to až tak intenzivní, že jsem narazil zády o rám postele. Naštěstí jsem se neuhodil nějak silně. Přehodil jsem naše pozice a opět si sedl na jeho klín, kde mě na zadečku stále tlačila jeho tvrdá chlouba. Nastavil mi před pusu tři prsty, ale já odmítl a zakroutil hlavou. Nenechal se a přikývl. Nechtěl, aby mne bolel další den zadeček. Ale já opět pokroutil že nechci. Začalo se to stupňovat tím, že mi ty prsty nutil a snažil se mi je do pusy vrazit jako Taehyunovi přesnídávku. Fajn, to je asi podivné přirovnání. Svíjel jsem se a nechtěl jsem žádnou přípravu, čímž jsem vyprovokoval jeho přirození ještě více a proto při nucení občas vzdychl. Muselo to vypadat vtipně.
Nakonec to vzdal a smířil se s tím, že přípravu nechci i kdyby to hodně bolelo. Chytil jsem jeho úd do svých rukou a jemně se nadzvedl. Otřel jsem si ho o mou dírku a tiše vzdychl. Kdybych si ho tam dal pomalu, bolelo by to více. Proto jsem se překousl a dosedl na něj až po kořen. Oba dva jsme nahlas vzdychli a zaklonili hlavu dozadu. Po chvilce jsem se nadzvedl a dosedl. Pomalu jsem to opakoval až mi nestačilo mé pomalé tempo. Proto jsem zrychlil a pozoroval Taeho jak hlasitě sténá mé jméno. Jeho přivřené oči a to, jak rozdýchává mou úzkost. Dvěma prsty jsem chytil jeho bradu a docílil toho, že se na mne díval a navazoval oční kontakt. Tohle je lepší. Mohl jsem v jeho očích vidět tu slast. Snažil jsem se najít můj slastný bod, ale čím víc jsem se o to pokoušel, tím více jsem ztrácel energii. Taehyung si toho všiml, proto do mne začal přirážet on. Obejmul jsem ho a provokativně mu sténal do ouška nebo ho kousal do krku a čichal jeho vůni. Tak nádherně voní... Sténal jsem na celé kolo a Tae také, ačkoliv se to snažil zadržet. Když už jsem skoro byl, zastavil. Dělá si srandu... Naštvaně jsem se na něj podíval a on se jen ušklíbl. Začal ve mne dělat krouživé pohyby a tím mě dráždil tak moc, až jsem se s táhlým sténem udělal na naše bříška a vyčerpán se na něj svalil. Cítil jsem, jak se mi rozlévá v zadečku jeho 'láska'. Usmívali jsme se na sebe. Bylo nám jedno že jsme celí ulepení.
Sice jsem byl vyčerpán, ale nikdo nemůže vyvrátit, že jsme si dávali lásku celou noc a skončili časně ráno.
~~~~~~~~~~~~~~
Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.
Tahle kapitola mi dala pořádně zabrat, protože jsem se jí dokopávala napsat asi dva týdny a stále nic. Až poslední tři dny jsem toho sesmolila tolik, kdy byla situace s nevydáváním kapitol tíživá a ten smut mi překážel psát další a kratší kapitoly! :DD
Každopádně bych tu chtěla napsat jak moc vás miluji??? Říkám vám to pod každou kapitolou, ale teď mám potřebu to říct více. Jsem za vás za všechny moc ráda, tady je to jako můj druhý domov, protože jsou tady stejně zvrhlá prasátka jako já hehehehe. Jednou bych se s vámi všemi chtěla setkat a dát vám obří hug za vaši podporu a to jak jste hodní uwu. Moc si vás vážím a život bez vás by byl pěkně na hovínko hehehe. ͡° ͜ʖ ͡°͡° ͜ʖ ͡°͡° ͜ʖ ͡° Děkuji moc košišty. ♡♡♡♡♡
Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥