~L: ,,Takže ty a Chae?"
J: ,,Jo...
Ale pokud ti to vadí-"
L: ,,Vůbec ne, jsem za vás ráda.
A i kdyby vadilo,
nemám právo vám bránit."
J: ,,Díky.
Vážně mi na ní záleží."
L: ,,Asi je opravdu dobře,
že jsme se rozešly.
Teď můžeme být všechny šťastné."
J: ,,Co ty a Jennie?"
L: ,,Zatím nic,
ale něco vymyslím."
J: ,,Po tom všem doufám,
že to dáte dohromady."
L: ,,Dáme.
Nedošla jsem tak daleko,
abych to teď vzdala."
J: ,,Jennie se bojí, takže první
krok budeš muset udělat ty."
L: ,,Asi máš pravdu."
J: ,,Kdy jsi k ní
začala něco cítit?"
L: ,,V den, kdy jste
nás seznámily."
J: ,,Tak brzy?"
L:,, V tu chvíli jsem nevěděla, co
je to za pocit, neznala jsem ho.
Srdce mi začalo šíleně bušit, když
se naše pohledy střetly.
Při dotyku její ruky, když jsme
se seznamovaly, mi tělem projela elektřina...
I ona to cítila, všimla jsem si,
jak sebou cukla."
J: ,,Nic z toho jsi
s Chae necítila?"
L: ,,Ne, Jennie je jediná.
S Chae mi bylo dobře,
proto jsem s ní byla."
J: ,,Já to s Chaeng cítila...
Všechno, co jsi řekla."
L: ,,Doufám, že vám to
dlouho vydrží, unnie."
J: ,,Já taky."
L: ,,Asi půjdu do sprchy.
Tak zítra."
J: ,,Měj se."~