Uvěřila jsem, že mě miluješ,
Když to neustále dokazuješ,
Uvěřila jsem, že jsem ta pravá,
Když říkala to tvá ústa dravá.
Všechno bylo v pořádku,
Kolem nás klid,
Teď topím se v tvém nepořádku,
Je těžké s tebou být.
Ničíš mě, bez špetky viny,
Špiníš mě chybami svými,
Už nejsem jenom zlomená,
Ale tvými chybami ušpiněná.
Potkávám tvoje kamarády bez tebe,
Jsi z toho vztekem bez sebe,
Jednou překvapit jsme tě šli,
Samotného jsme tě nenašli.
Neznal jsi ani její jméno,
Používal jsi všechny písmena z mého,
Vojta odvedl mě pryč,
Zašeptala jsem:„Dobře, tak mě znič."
Je dobrá jako já?
Ví, kdy honit a kdy sát?
Je pořádně vyšukaná?
Proto musel jsi s ní spát?
Odešla jsem, nevrátím se zpátky,
Přitulená k Vojtovi vzpomínám na všechny naše hádky,
Už nemůžu tě vidět ani cítit,
Jen nechám svoje srdce se na střípky tříštit...