,,nejsem žádná tvoje bitch-chan, takže mě laskavě pusť!"
Zvýším hlas a stále se snažím dostat z jeho sevření.
,,Laito..."
Uslyším někoho dalšího, jeho hlas mi je velice povědomí. Zvednu hlavu a asi 2 metry od nás uvidím Reijiho jak jde k nám. Ucítím že Laito svůj stisk povolil, okamžitě se rozběhnu tam, kam mě nohy nesou.
Stále běžím rovně a sem, tam zabočím doleva a pak doprava. Běžím po schodech nahoru a doběhnu na střechu.
' páni...Tu jsem ještě nebyla...'
,,May-chan? Co tu děláš?"
Cuknu sebou když uslyším velice známý hlas.
,,Kou?"
Otočím se a uvidím ho.... Uvidím ho v celé své kráse...
,,Copak tu děláš?"
Zvedne se z lavičky a jde ke mně.
,,J-já....N-nic"
Podívám se jinam než na něj..Nerada lidem lžu.
,, Nelži... Proč jsi tady?"
Podívám se na něj a on zkříží ruce na hrudi.
,,Na to samé se mohu ptát i tebe"
,, Tsss"
To bylo to poslední co ze sebe vydal a pak odešel..
' ten kluk je divný...'
Kdybych se neotočila, byla bych stále ještě ráda že Kou odešel...Ale já se otočila...A naskytl se mi pohled na Laita s jeho úšklebkem na rtech.
,,L-Laito"
,,Oh, Takže Bitch-chan mě zná"
Jde ke mně blíž a blíž, já stále couvám. Až narazím do zábradlí. Tep i dech se mi zrychlí.
' teď je to můj konec...'