"Ale zlato, já...," začala jsem a v krku se mi dělal knedlík. Já co? Co mu mám na to říct?
"Ty co, Hannah? Zlomila jsi mě, chápeš to?" řekl naštvaně, ale koukal na mě s bolestí v očích.
"Mikey," povzdechla jsem si.
"Přestaň," vyhrkl a odvrátil ode mě pohled.
"S čím mám přestat?" zeptala jsem se nechápavě.
"Neříkej mi tak. Tak mi můžou říkat jenom ti, které mám rád," zamumlal.
"Ale já tě pořád miluju, Michaeli," zvýšila jsem hlas.
"Ne, nemiluješ," podíval se na mě a zakroutil hlavou.
"Jenom mě to nechej vysvětlit, prosím," přešla jsem k němu, ale on kousek poodstoupil.
"Já už tě nemiluju, Hannah. Ublížila jsi mi," řekl pomalu, aby se ujistil, že jsem mu rozuměla.
"Michaeli, já se....," zasekla jsem se. Já se co? Omlouvám? Jak mu po tom, co se stalo můžu chcít říct, že se omlouvám? Nespraví to tuhle situaci. Ani trochu.
"Hlavně mi neříkej, že se omlouváš, protože se neomlouváš. Prostě odejdi, ať už to máme z krku," řekl bez emocí.
"Cože?" vykoktala jsem.
"Řekl jsem jdi pryč," zvýšil hlas.
"Já to nějak napravím, slibuju. Udělám všechno pro....,"
"Hannah, vypadni!" zakřičel a já jsem úlekem nadskočila. Nikdy na mě nekřičel. Ale naprosto ho chápu. Má právo křičet. On by mi totiž nikdy neudělal to, co já jemu.
Ještě před chvílí jsem ho podváděla s Calumem. Uslyšeli jsme vchodové dveře a poté kroky na schodech. Potom se otevřely dveře do ložnice a ve dveřích stál šokovaný Michael. Hned vybuchl a začal se s Calumem prát. Křičela jsem, ať toho nechá. Nechal. A Calum utekl. Potom jsem peřinu vyměnila za oblečení a začala tato nesmyslná hádka. Neměla smysl, protože jsem to už měla spočítané. A teď jsem si uvědomila, že je čas odejít.
"Je mi to líto, Michaeli. Nezasloužil sis to. Miluju tě," řekla jsem, než jsem odešla z našeho domu s kufrem v ruce.
Nevěděla jsem, co bude dál. Nejspíš nějakou chvíli budu u rodičů. Potom si něco najdu a začnu znovu. I když mě svědomí bude tížit nejspíš už navždy. Ublížila jsem jedinému klukovi, kterého jsem opravdu milovala.
Ale už je to pryč. Michael je pryč. Náš vztah je pryč.
Já vím, že je to krátké, ale už jsem nevěděla, jak to mám dál rozvést :D mimochodem, dneska jsi říkala, že ti nevadí, když budeš mrcha :D tak tady to máš :DDD snad se to dá aspoň trochu číst :D