,,Jasně že řeším, ale nemůžu udělat nic s tím, že tohle je prostě moje práce. Nechci přijít o tuhle práci, Fredo. Nechci, abych psychicky byl hnusnej na Kath a tak potřebuju práci, kde budu ostatní ovládat bez limitu." Vysvětlil jsem mu a on jen přikývl, což jsem zaznamenal díky perifernímu vidění.
„Já to chápu. A jak se má Dylan, kolik mu už vlastně je?" Zeptal se a já se musel usmát. Vždycky, když se někdo zeptá na Kath nebo Dylana, tak se musím usmát. Jsou moje všechno.
„Bude mu jedenáct měsíců." Pyšně jsem řekl a Fredo udiveně zapískal.
„Ten čas strašně moc letí. Pamatuju si, jak jsem ho u vás viděl ještě jako malýho. To snad ještě ani nelezl." Zavzpomínal a já se zasmál.
„To je pravda. Už je to docela dlouhá doba." Uznal jsem a cítil Fredův pohled na mě.
„Ty máš hrozný štěstí, víš to?" Najednou řekl a já přikývl.
„Jo vím. Momentálně v životě vítězím." Zazubil jsem se na Alfreda a on se zasmál.
„Přeju si bejt někdy šťastnej jako jsi ty. Mít krásnou ženu, úžasný dítě a prostě bejt šťastnej." Přiznal.
„My spolu s Katherine jenom zatím chodíme." Uvědomil jsem si nahlas.
„Vážně? Furt? Ty jsi jí ještě nepožádal?" Udivil se Fredo a já zakroutil hlavou.
„Ne ještě ne. Tak až pojedu zpátky domů zastavím se v obchoďáku." Naplánoval jsem si další akci.
„Mám jít s tebou?" Zeptal jsem a já přikývl.
„Díky, kámo."
„V pohodě rád pomůžu." Usmál jsem se. Byl jsem rád, že mám někoho jako Freda v životě.
„Justine je ti dobře?" Zeptal se Fredo po chvíli a já se udivil proč se ptá.
„Jo jasně, že je. Proč?" Udivil jsem se a vážně nevěděl o co jde.
„Máš hodně rudý oko. Nechceš si odpočinout? Už řídíš tak tři hodiny." Nevěděl jsem, proč mám rudé oko, ale souhlasil jsem a vyměnil se s Fredem. S klukama jsme se domluvili, že se setkáme u Golden Bridge a potom pojedeme všichni spolu za Drewem.
„Můžu se tě na něco zeptat?" Zeptal se mě Fredo.
„No, pokud to nebude nějaká z těch kravin na co se ptáš, tak můžeš." Souhlasil jsem a čekal na to co vymyslel.
„Kdybys zjistil, že tvoje bývalá přítelkyně žije, vrátil by ses k ní?" Zeptal se a já jen nechápavě koukal.
„Co to je za otázku?" Neodpověděl jsem mu na jeho otázku, protože jsem chtěl vědět jeho důvod položení tohohle typu otázky.
„Jen mě to zajímalo, protože ho jdeš kvůli ní zabít." Klidně řekl.
„Nevrátil bych se k ní. Mám přítelkyni a syna, který oba dva moc miluju. Ona je sice hodně dávná minulost, ale musím jí pomstít a taky myslím, že Drew ty peníze, co nám dluží nemá, takže bychom ho museli stejně jet zabít." Vysvětlil jsem mu a on jen přikývl.
„Ztratil bys hodně, kdybys Kath opustil." Řekl a já souhlasil.
„To vím. Nikdy jí neopustím." Přísahal jsem.
,,Byl by jsi debil, kdyby jsi jí nechal samotnou. Ona je pro tebe jako stvořená, tak to neposer, Bieber." Řekl a já přikývl. Věděl jsem, že má pravdu. Katherine je pro mě perfektní.