Sian
Nechal jsem se odnest do náruče...Cestou jak me Dante odnášel spatky na hrad, jsem se díval na ty překrásné hvězdy.
Pořádně jsem se přitulil.
Dante
Odnesl jsem si ho do koupelny kde jsem se i s ním posadil do vany a pustil na nás vodu.
Sian
,,ahh~ "
Zasténal.jsemnkdyz na nas. Tekla tepkoučka voda.
Po chvilce jsem ucítil jako kdyby mi něco stekalo po nohách.
Jeho nadílka.
Dante
Začal jsem ho jemně mýt a pak jsem si všiml, že moje smetánka stéká po jeho nohách. Uculil jsem se a začal ho mýt i tam. "Jsi jenom můj~" políbil jsem ho.
Sian
Cítil jsem jak mi jeho nadílka steka po nohách...Automaticky jsem zasténal, a polibek jsem mu oplatil.
Dante
Jemně jsem ho líbal a myl dokud nebyl čistý. Pak jsem i s ním z vany vylezl a nesl si ho do postele kde jsem ho začal oblékat jako bych snad byl jeho táta... Tomu jsem se musel uchechtnout.
Sian
Nechal jsem se odnesl do postele a nasledne i obléct.
,,Takove hýčkáni si nezaslouzim~ "
Usmál jsem se a objal ho.
Dante
"ale mě to nějak baví. Takže se o tebe budu hezky starat." Uculil jsem se.
Sian
,,d-dobře "
Usmal jsem se a následně ho políbil.
,,Co bys chtěl dělat?"
Dante
Usmál jsem se. "Noo... Nevím. Co bys chtěl ty?" Broukl jsem zvědavě.
Sian
,,no,co se tak projít do lesa "
Usmál jsem se.
Dante
"rád půjdu. Jen.. kolik zbývá času do svítání?" Broukl jsem a podíval se z okna... Ach jo. V chatě jsem měl velké hodiny.
Sian
,,asi za pět hodin~ "
Usmál jsem se.
,,Mohli bysme se třeba podívat jestli v tvé chatě ještě něco nezbylo.?"
Dante
Podíval jsem se na něj. "No.. můžeme to zkusit." Pousmál jsem se na něj a vděčně ho objal.
Sian
To překrásné obejmutí jsem mu s radostí oplatil a vypadal se z hradu.
Cestou jsem poskakovali všude možně, a užíval si tu volnost.
Dante
Uculil jsem se a cestou ho s úsměvem pozoroval. Narozdíl od něj jsem šel klidně a měl jsem ruce v kapsách, ale ta cesta se mi moc líbila. "Lásko, hlavě buď opatrný." Broukl jsem na něj.
Sian
,,neboj se ^^ heeh "
Houpal jsem se na větvi jenže ta se podemnou podlomila O.O upsss
Dante
Uchechtl jsem se ale když jsem slyšel že větev praskla, svou nadpřirozenou rychlostí jsem k němu přiběhl a chytil ho. "Tak já se nemám bát?" Zvedl jsem jedno obočí.
Sian
,,no~ Hehe tak možná jo "
Zasmál jsem se. A seskočil mu z náruče.
Hned na to jsem utíkal dál.
A po asi 20min jsme došli k chatě , která byla na půl uhořela.
Dante
Zakroutil jsem pobaveně hlavou a šel za ním. Když jsme byli u chaty, posmutněl jsem..
Sian
Vyděl jsem jak je smutny~ přišel jsem k němu a obejmul, následně ho chytl za ruku a propletl si prsty,mezi jeho prsty.
,,Usměje se lasko~ "
Dante
Stiskl jsem jemně jeho ruku.. pak jsem si ho Přitáhl do objetí. "Promiň.. Je to zvláštní když ta chata už... Není. Strávil jsem tam 83 let..." Šeptl jsem
Sian
Obejmul jsem ho
,,To bude v pořádku...n-nechceš...Se podívat...Jestli něco přežilo?"
Dante
Nevím proč, musel jsem se uchechtnout. "Já přežil. A ty taky." Vzal jsem si ho do náruče a párkrát políbil. "A to mi přeci jen stačí."
Sian
,,Hehe "
Usmál jsem se a polibky mu s radostí oplácel.
Dante
Chvíli jsem ho líbal a pak ho Pomalu položil na zem. "Půjdu se podívat dovnitř.. počkej tady. Aby to na tebe nespadlo." Pohladil jsem ho po tváři.
Sian
,,dobrá ^^ ale dávej na sebe prosím pozor."
Usmál jsem se a čekal venku.
Dante
"budu. Ale pamatuj, kdyby to spadlo, můžeš mě vytáhnout. Mě jen tak něco nezabije." Mrknul jsem na něj a Pohladil ho po tváři. Pak jsem šel Pomalu dovnitř..
Sian
Zčervenala jsem. Jenom jsem přikývl. A sedl si na zem...Chtěl bych tam jít s ním...Ale...Budu ho respektovat...
Dante
Prohlížel jsem si to tam a mrzelo mě že jsem byl tak nezodpovědný... Všechno co jsem měl... dopisy, cennosti, páska na oko... I plášť. Víno bylo rozbité.. možná ale něco zbylo ve sklepě..
Sian
Sedl jsem si na zem a čekal.
Zaslechl jsem prasknutí větvičky.
Rychle jsem se ohlédl...Po chvilce se ozvalo i šustění listí....Až najednou...Byla tma.
Někdo mě omracil...A odtáhl.
Dante
Došel jsem do sklepa.. i tam bylo téměř vše spálené. Pak se ale ze shora ozvali kroky. "Siane, měl jsi počkat." Zamračil jsem se a šel zpět ke schodišti. Ale když jsem vzhlédl, nebyl to Sian... "Chcípni posle démona!!" Křikl muž a schodil jeden z mála trámů. Celá chata se začala bořit. Oni utekli ale mě to zavalilo... Dokonce i omráčilo.
Sian
Nevím kdy jsem se probudil, jakou kde jsem...
Ale vzbudil jsem se v posteli, s obvazema po celem těle. Dokonce i řeč obličej, takže jsem nic neviděl.
Pomalu jsem se posadil a chtěl si sú dát obvazi...Ale něco mi chytlo ruce.
,,Lež..."
Někdo mi řekl ať ležím?...Proč...Jsem v pořádku!
Ze začátku jsem si myslel že to je Dante ale tohle nebyl Danteho hlas.
,,Kdo si?!"
Dante
Probudil jsem se asi o několik hodin později... Měl jsem hlad a všechno mě bolelo.. Podíval jsem se pořádně na své tělo. Byl jsem vlastně i v pořádku. Jen jsem se kvůli tomu všemu dřevu nemohl pořádně pohnout
Sian
,,na nic se neptej, mužeš byt maximalně rad že jsem ti pomohl od te zrudy...ted už je mrtvý...."
když to dořekl, do oči se mi nahnalo hromada slz.
musim od tud vypadnout. jestli to nestihnu do zitřejši noci, tak zemře...ikdž neřikam že by si to nezasloužil.
Dante
Chvíli jsem v klidu dýchal abych se uklidnil.. pak jsem se rukama zapřel o několik trámů a začal je tlačit od sebe abych se dostal ven.
Sian
,,TO NENI PRAVDA!!!"
Vyjel jsem po něm. Nechtěl jsem si připustit že je Dante mrtvy! To...To nemůže být pravda!
Dante
Už jsem trámy nadzvedl dost na to, abych se pokusil dostat ven. Když jsem se ale ještě víc zapřel, jeden z těch trámů prasknul a sesunul se po ostatních přímo mým směrem. Špička trámu projela mou hrudí a já tak nezvládl udržet ten zbytek. Zatmělo se mi před očima když na mě opět vše dopadlo, tentokrát se mi i zaklínila ruka.. tady umřu..? Sám
Sian
Tu nebudu!...Nikdy!
Ikdyž se nedíval, přiběhl jsem ke dveřím...A utekl, Ikdyž se za mnou hnal, nedohonil mě. Povedlo se mi najít chatu, která byla sesunuta k zemi
,,DANTE?!?!!!!"
se zděšením jsem vykřikl a začal tramy odhazovat.
Dante
Byl jsem dost mimo... Pootevřel jsem oči které ale Pomalu bledli.. pode mnou byla moje... Zkažená, téměř černá krev.. někdo volal??
Sian
,,Dante!!!"
Brečel jsem, z očí mi řekli vodopády slz.
Když byly trámy pryč...Všiml jsem si trámů, co měl Dante v hrudi...Otočil jsem ho na záda...A díval se mu do očí...
,,D-Dante!...V v-vse...Bude v Po-pohoďe, neboj...S-se "
Dante
Vyčerpaně jsem zakašlal... Jeden z trámů byl velmi blízko u mého srdce.. "L-á... sko..." Šeptl jsem a chtěl zvednout ruku k jeho tváři...
Sian
,,La-Lasko~...p-Prosim...L-lez...s-si moc slabý..."
Je to všechno moje chyba... Za vše mohu já...
,,B-budeš v p-po-pořadku...S-slibuji."
Dante
Uvolnil jsem se a prostě u něj ležel... "Ď-eku...Ju..." Pousmál jsem se a z očí mi začali téct slzy.. byl jsem rád že jsem díky němu zažil lásku aspoň v těch posledních dní svého života.. nějak jsem nevěřil že tohle přežiju..
Sian
,,neboj se~ jsem tu s t-tebou...
Budeš...V p-poradku!"
*Vím tohle ho bude bolet...Ale musím to udělat.
Vytáhl jsem mu tram, a nechám mě slzi, ať dopadavali na ranu
Dante
Náhle jsem z bolesti napnul všechny svaly a zařval. Pak jsem ani nebyl schopný se hnout... Byl jsem strašně unavený a všechno bolelo... Pak jsem si všiml postavy za mou láskou. Nejdřív jsem ho chtěl varovat, ale pak jsem si uvědomil že to je Leonard, můj starý dobrý přítel. Ten, i když se ho Sian lekl, mu se mnou začal pomáhat. Já ale Pomalu upadl do bezvědomí...
(Ahoj! Tak...Je tu další část příběhu, přicházel o trochu ...Um...Mnohem víc \( °∆°)/ ne že mě za to zabijete...a mimochodem!
Musím mám velice moc poděkovat za 300+ vidění! A přes 70 Hvezďiček!
****************)