Za hranicí normalu [DOKONČENO]

Kapitola.10. Neodchazej...

Sian

Nechal jsem se odnest do náruče...Cestou jak me Dante odnášel spatky na hrad, jsem se díval na ty překrásné hvězdy.
Pořádně jsem se přitulil.

Dante

Odnesl jsem si ho do koupelny kde jsem se i s ním posadil do vany a pustil na nás vodu.

Sian

,,ahh~ "
Zasténal.jsemnkdyz na nas. Tekla tepkoučka voda.
Po chvilce jsem ucítil jako kdyby mi něco stekalo po nohách.
Jeho nadílka.

Dante

Začal jsem ho jemně mýt a pak jsem si všiml, že moje smetánka stéká po jeho nohách. Uculil jsem se a začal ho mýt i tam. "Jsi jenom můj~" políbil jsem ho.

Sian

Cítil jsem jak mi jeho nadílka steka po nohách...Automaticky jsem zasténal, a polibek jsem mu oplatil.

Dante

Jemně jsem ho líbal a myl dokud nebyl čistý. Pak jsem i s ním z vany vylezl a nesl si ho do postele kde jsem ho začal oblékat jako bych snad byl jeho táta... Tomu jsem se musel uchechtnout.

Sian

Nechal jsem se odnesl do postele a nasledne i obléct.
,,Takove hýčkáni si nezaslouzim~ "
Usmál jsem se a objal ho.

Dante

"ale mě to nějak baví. Takže se o tebe budu hezky starat." Uculil jsem se.

Sian

,,d-dobře "
Usmal jsem se a následně ho políbil.
,,Co bys chtěl dělat?"

Dante

Usmál jsem se. "Noo... Nevím. Co bys chtěl ty?" Broukl jsem zvědavě.

Sian

,,no,co se tak projít do lesa "
Usmál jsem se.

Dante

"rád půjdu. Jen.. kolik zbývá času do svítání?" Broukl jsem a podíval se z okna... Ach jo. V chatě jsem měl velké hodiny.

Sian

,,asi za pět hodin~ "
Usmál jsem se.
,,Mohli bysme se třeba podívat jestli v tvé chatě ještě něco nezbylo.?"

Dante

Podíval jsem se na něj. "No.. můžeme to zkusit." Pousmál jsem se na něj a vděčně ho objal.

Sian

To překrásné obejmutí jsem mu s radostí oplatil a vypadal se z hradu.
Cestou jsem poskakovali všude možně, a užíval si tu volnost.

Dante

Uculil jsem se a cestou ho s úsměvem pozoroval. Narozdíl od něj jsem šel klidně a měl jsem ruce v kapsách, ale ta cesta se mi moc líbila. "Lásko, hlavě buď opatrný." Broukl jsem na něj.

Sian

,,neboj se ^^ heeh "
Houpal jsem se na větvi jenže ta se podemnou podlomila O.O upsss

Dante

Uchechtl jsem se ale když jsem slyšel že větev praskla, svou nadpřirozenou rychlostí jsem k němu přiběhl a chytil ho. "Tak já se nemám bát?" Zvedl jsem jedno obočí.

Sian

,,no~ Hehe tak možná jo "
Zasmál jsem se. A seskočil mu z náruče.
Hned na to jsem utíkal dál.
A po asi 20min jsme došli k chatě , která byla na půl uhořela.