"Drew je zpátky ve městě." Řekl Justin z ničeho nic, když jsme spolu seděli večer v obýváku u televize, potom co šel Dylan spát.
"A co to znamená?" Řekla jsem zaraženě. Upřímně jsem na Drewa úplně zapomněla a jsem ráda, protože ty věci co dělal jsem nechápala a doteď nechápu.
"Katherine." Koukl se na mě vážně Justin a já nevěděla, co tím myslí. Hledala jsem mu já očích a na obličeji něco, co by mi nápovědělo.
"Musím ho najít." Oznámil mi a já okamžitě věděla, co chce udělat. Plánuje to, tak moc dlouho, že se bojím, že ani já ho nepřemluvím nebo nezastavím.
"Justine nedělej kraviny." Řekla jsem vážně a sledovala ho.
"Musim ho najít a zabít." Naštvaně řekl, jakoby neslyšel, co jsem mu teď řekla.
"Justine, posloucháš se vůbec?" Zeptala jsem se a on na mě jen zíral. Nevěděla jsem, co teď řekne a tak jsem jen čekala.
"Zabil mi přítelkyni a malém i tebe s Dylanem," řekl opět naštvaně a já jen poslouchala,"nenechám ho jen tak odejít. Ne potom, co udělal." Řekl a vstal že sedačky.
"Co chceš jako dělat?" Zeptala jsem se, když se vzdaloval, což ho donutilo se zastavit a otočit zpět na mě. Chvíli jen koukal a přemýšlel.
„Já nevím, Katherine! Nemám ponětí, jak to momentálně naplánuju, protože tě tu nechci nechat s Dylanem samotnou. Miluju tě sakra moc na to, abych to udělal, ale já žiju s tou představou o pomstě neskutečně dlouhou dobu a už to potřebuju dostat ven. Dusím v sobě tyhle emoce a vím, že je to nezdravé, a tak to musím udělat." Začal křičet a rozhazovat rukama. Poslední věty říkal už klidněji a jen koukal do země.
„Justine, poslouchej mě prosím," řekla jsem jemně a přistoupila blíže k jeho vysoké postavě, která stála přede mnou „, chápu, že máš nutkání se pomstít za to, co provedl tvé přítelkyni, ale nevyřešíš to tím, že ho zabiješ. Tohle nemůžeš dělat, když vychováváš syna. Toleruju každý byznys, co děláš s klukama, ale nemůžeš zabít člověka, protože ti vzal něco, na čem ti záleželo. Kdyby to tak dělal každý, co by z tohohle bláznivého světa zůstalo." Snažila jsem se mu domluvit a hladila ho po tváři. Doufala jsem, že se uklidní a půjde si lehnout. Koukali jsme si vzájemně do očí chvíli a potom přikývl.
„Nepůjdu za ním," začal a já si oddechla, že jsem to zvládla „, nepůjdu za ním v nejbližší době, ale potom si pro něj přijdu i na konec světa jen, abych mu mohl střelit kluku mezi oči." Řekl a políbil mě na čelo.
„Justine." Chtěla jsem mu to znovu vymluvit, ale přerušil mě.
„Ne, Katherine, miluju tě s Dylanem nejvíc na světě, ale musím udělat, co jsem si slíbil." Povzdechla jsem si a přikývla.
„Dobře." Tiše jsem řekla a odešla okolo něj nahoru do ložnice. Nechtěla jsem být momentálně vedle něj dole v obýváku. Nedokázala jsem uvěřit tomu, že by opravdu šel zabít svého bratra. Když o tom tak přemýšlím, tak vlastně po tom, co řekl o své sestře, bych se vážně už ani nemusela divit. Snažila jsem se usnout, ale nešlo to. Věděla jsem, že dřív nebo později za Drewem půjde a já ho nezastavím. Jenže on čeká, že se mu podaří ho zabít, ale může se stát, že se to nepovede a Justin umře. Nechápu, že může být tak nezodpovědný.