Harryho jsem si docela oblíbila. Už z něj nemám strach a nemám dokonce ani obavy, že by mi mohl ublížit.
Jen nemá rád, když se bavím s cizíma klukama. Chápu to. Má mě teď na starost a bojí se o mě.
Třeba včera se na mě usmál mladý prodavač v Primarku a Harry mu pohrozil vyhazovem, jestli se o to pokusí ještě jednou. No, bodyguard je to na jedničku.
V Miláně strávíme ještě týden, než se zase budeme muset přesunout zpátky do Londýna.
Upřímně, docela mě to mrzí. Zamilovala jsem si všechno, co je s Itálií spojené, a teď se mi to prostě nechce opouštět.
Harry má pro mě na poslední den připravené překvapení a nemůžu to z něj dostat. Navíc jsem se s ním vsadila, že když s ním dneska zkouknu celej horor ''Kruh'' a do rána nevyjdu ze svého pokoje, Harry se svlékne do naha a proběhne celým hotelem. Bála jsem se, co vymyslí mně za úkol, když to nedám, ale kupodivu mi řekl, že pokud vyhraje on, musím vyjít před hotel a zařvat, že miluju Harryho ptáka.
Ano, přesně to musím udělat. A jako třešničku na dortu, mu musím dát pusu na pusu.
Nejde o to, že bych to nesplnila, kdybych prohrála, ale já nechci prohrát. Kór nad Harrym, který si ze mě dokáže utahovat deset hodin v kuse.
Beze srandy, bojím se hororů. Dřív mi ani tolik nevadily, ale když se na nějaký kouknu teď, je spojený se smrtí Meisna, mamky a taťky. Já to ale zvládnu. Musím to přece zvládnout.
*
,,Chceš radši chipsy, nebo... chipsy?'' Harry ke mně natáhl dva pytlíky brambůrků a já se zasmála.
,,Radši chipsy,'' řekla jsem s vážným výrazem ve tváři.
,,Dobře tedy, vezmeme chipsy.'' Do košíku naházel nejméně sedm sáčků a zanechal si svůj poker face.
Koutky se mi nechtěly držet dole a pořád samovolně cukaly nahoru. Nakonec jsem to nevydržela a vyprskla smíchy nad našimi pro lidi nesmyslnými rozhovory. Rozchechtala jsem se zrovna, když do uličky se slanými dobrotami vstoupila jedna ze zaměstnankyň a nesla náruč plnou sušenek. Omylem jsem do ní drkla a za doprovodu Harryho výtlemu, ji i se sušenkami shodila na zem.
Úsměv z mé tváře rázem zmizel a omluvně jsem se k paní sklonila. Vypadala opravdu podrážděně, a tak jsem chytla její ruku a pomohla té nebohé dámě na nohy.
,,Moc-Moc se omlouvám,'' omlouvala jsem se rychle.
,,Ale to je dobrý, co bych mohla čekat od takový pubertální nány jako seš ty!'' odplivla si. Cítila jsem se malinko ublíženě a oslovení ''nebohá dáma'' se mi ihned vykouřilo z hlavy.
,,Hele, uklidněte se ženská! Omluvila se vám!'' vložil se do toho Harry a ochranitelsky se přede mě postavil.
,,A vy ste kdo? Její pasák?'' Zděšeně jsem otevřela ústa nad jejím způsobem mluvy a Harry se ještě více zamračil.
,,Podívejte se, vy krávo vypatlaná, stačí mi zvednutí telefonu a vaše prdel se bude chladit v kriminále!'' zvýšil hlas a já mu obdivně stiskla ruku, za kterou jsem ho chytla.
,,Tak kriminálem mi tenhle mladej šulin bude vyhrožovat, jo?! Já můžu opíchat klidně celou policejní ochranku i s generálním ředitelem a budu zase zpátky venku!'' Bojovně zdvihla bradu a prohrábla si své odbarvené blonďaté vlasy.
Ta ženská mi začíná pít krev, a pokud bude pokračovat, přísahám, že jí ty její pačesy vyrvu z tý pitomý hlavinky.
,,No, alespoň už víme, jak jsi se sem dostala, ty couro! Radši zavři hubu, nebo zajdu za majitelem tohohle obchodu, který tě nejspíš taky obtáh, a povím mu, kolik množství filcek, jsi na něj přenesla, jasný?
Takže uhni z cesty a jdi si radši oholit to svoje křoví mezi nohama!'' Harry automaticky přešel na tykání a má pusa se samovolně otevřela dokořán, když jsem kolem té poraženecky se tvářící ženské procházela.
Měla jsem ji otevřenou do té doby, než jsme z toho obchodu vylezli. Harry pořád mlčel, ale bylo vidět, že je pyšný na to, jak tu ženskou utřel.
(Tvl, já nad touhle částí umírám!😂😂)
,,Musím říct, že mi jí pak bylo snad i líto.'' Stále jsem se ho držela za ruku a vzhledem k odlišnosti naších výšek jsme vypadali opravdu roztomile.
,,Mně ne. Zasloužila si to! Nebude urážet někoho, kdo mi-někoho, koho hlídám!'' opravil se v půlce věty a já se usmála.
,,Jo, bylo to od tebe milé. Tedy, ne ty slova, ale to, že jsi se mě zastal.''
,,Udělal bych to kdykoli a kdekoli!'' odvětil a já svou ruku vysmekla z té jeho. Cítila jsem se nesvá, když jsem s ním byla v tak těsné blízkosti.
*
,,Když se budeš bát, můžeš se klidně přitulit,'' dobíral si mě Harry a já se zatvářil sebevědomě. Možná až moc sebevědomě.
,,Ne, díky. Ale u mě by se taky ještě malé místo pro tebe našlo.'' Ukázala jsem pod svou deku a pokynula mu, aby film zapnul.
Hned od začátku jsem věděla, že budu, s prominutím, posraná až za ušima.
Věděla jsem, že dneska neusnu, a kdyby se mi to náhodou povedlo, Samara v mém snu bude hrát velkou roli.
Snažila jsem se nekřičet vždy, když se tam objevila krvavá scéna, ale své nehty jsem si doslova do té krve prokousala, jak moc jsem se bála. Harry seděl na opačné straně sedačky, tudíž jsem ho nemohla chytnout za ruku nebo si k němu zalézt. Smál by se mi, ale aspoň bych byla v bezpečí před tou šílenou holkou v noční košili.
Film končil a já si dokonce přála, aby nekončil, protože to znamenalo, že si mám jít lehnout do prázdného pokoje úplně sama.
,,Nuda,'' zívl Harry a prohrábl si kudrnaté vlasy.
,,Jo-Jo, Slabý,'' přitakala jsem a vykřikla, když zazvonil telefon. ,,Nezvedej to! Nebo do sedmi dnů zemřeš! Nezvedej to!'' vřeštěla jsem jak pominutá a Harry vypadal překvapený mou reakcí. Pak se ale jen ušklíbl a hovor zvedl.
,,Halo?'' zeptal se pohotově, ale výraz mu ihned ztuhl. ,,Prosím? Jak sedm dní? Ne! To nemůže být pravda!'' Krve by se mě v té chvíli nedořezal. Byla jsem bílá jak stěna a z mé pusy nevycházel žádný zvuk.
,,Taky vás zdravím, pane Clooney. Ne, ale měl jste vidět její výraz.'' Harry se rozesmál na celé kolo a já pomalu zavřela oči. Přísahám, že ho zabiju, až s mým fotrem dovolá. ,,Vše je v pořádku. Ano. Ano. Ne. Krásné sny a mějte se,'' rozloučil se mile a sjel mě pobaveným pohledem.
,,BAF!'' cukla jsem sebou a hned se za to proklínala.
,,Idiote!'' vyplivla jsem a zalezla do své ložnice.
Kdybych nebyla tak hrdá, šla bych za Harrym a řekla mu, jak moc se bojím a že nejspíš neusnu.
Splnila bych ten podělaný úkol a vše by bylo v pořádku. Jenomže já jsem paličatá a umíněná zároveň.
,,Sladké sny,'' popřál mi zlověstně a přidal k tomu takový ten ďábelský smích. Jak já tuhle mužatku v zástěrce nenávidím!
Dlouhé mokré vlasy, špinavá bílá košile a zkrvavený obličej. Ohavná dívka cenící zuby a stojící nad zuboženým opáleným tělem. Nad tělem mého bratra.
Mamka je rozpůlená vejpůl a na lících se jí lesknou poslední slané slzičky.
Tatínek visí za nohy do studny a z místa, kde by měla být hlava, odkapává jen rudá krev. Jeho tvář posetá drobnými vousky, škrábající jako šmirgl, se nedbale povaluje u mých nohou.
Má ústa řvou do posledního dechu a mé oči nedokáži vstřebat ten příšerný obraz přede mnou.
Bratr se na mě naposledy zahledí, než mu stvůra, říkající si Samara, vyrve pomalu tlukoucí srdce z prsou. Všude jen krev, žal a utrpení. Dívka se rozejde ke mně a otevře svou obrovskou tlamu plnou malých bílých zoubků...
Nobody's point of view
,,Ne! Mami! NE! Prosím! Meisne! Tatínku, tati! Udělám cokoli, cokoli! Jen je nechte, prosím!'' Clařino propocené tělo sebou mlátilo do všech stran na bílé posteli a zanechávalo za sebou pomačkané záhyby prostěradla.
Vysoký mladík, sídlící v druhé ložnici, se s trhnutím probudil a vyrazil ze dveří k té naříkající dívce. Dívce, která si prožila své, a teď musela tu horší verzi vídat ve snech.
,,Clárko! Clárinko! Clárko moje. Probuď se! Bude to dobrý! Probuď se!'' S něhou uchopil její mokré dlaně a tiskl je do těch svých. Clara se vystrašeně posadila na posteli a se slzami v očích se rozhlédla okolo sebe.
,,Vzala mi je! Vzala mi je!'' šeptala a slzy nedávno schované pod víčky, už tekly malými říčkami po jejích rudých tvářích. ,,Kde jsou? Kde jsou?'' ptala se vyděšeně a skenovala celý pokoj, vyhledávajíc tři osoby, jejichž duše už dávno poletovaly v nebi.
,,Koho myslíš, Clári? Jsme tu jen ty a já,'' utěšoval ji s obavami v hlase její kamarád jménem Harry, který ji měl momentálně na starost.
,,Máma,'' hlesne tmavooká dívka. ,,Máma, táta a Meisn.'' Pod náporem vzlyků jí Harry sotva rozumí, ale je mu jasné, co tím chce naznačit. Hledá své zesnulé příbuzné.
,,Oni spí, víš? Spí v nebi a koukají na tebe. Hezky si lehni a ráno bude vše v pořádku, ano?'' promlouval k ní mile a hladil ji po dlouhých plavých vlasech.
Šok s Clarou tak otřásl, že si nepamatuje vůbec nic. Jen obličej zahalený černými mokrými loknami.
,,Prosím. Prosím, zůstaň tu se mnou,'' vzlykne, když se Harry chystá odejít ze dveří. Otočí se a chvíli nad něčím přemýšlí. Pak se váhavým krokem vydá ke Claře a v těsném objetí s ní usíná.
Nasává její vůni mládí a vtiskne jí pár polibků na orosené čelo...