Sledují mě. Jsou všude. Chtějí mě umlčet. Vzali mi vše. Já chci jen spravedlnost. Svobodu.
"Vypálili kostel!" přiběhl ke mě Matt celý uřícený. "Byli v něm lidi." dodal.
Britové jsou krutí. Stydím se za to, že mám stejnou národnost. Zvířata!
"Dobrá! Není cesty zpět! Buď zvítězíme, nebo zemřeme!" prohlásila jsem. Kolem mě byli jak muži tak ženy. Nebyli to vojáci, ale sedláci, kteří bojovali za svou věc. Každý, kdo chtěl bojovat, byl vítán. Každý věděl, co je v sázce. Svoboda nebo utiskování. Život nebo smrt.
"Nenecháme ty prašivý psi takhle s námi jednat! Za co bojujeme?" řvala jsem jako pravý vůdce. Cítila jsem se tak.
"Za svobodu!" Odpověděli mi mí následovatelé. Hrdě a statečně.
Správně.