Další ráno, další den na Rhodosu. S Alex jsme se vzbudili kolem 9 hodiny ranní, převlékli se a šli jsme na hotelovou snídani.
Nabrali jsem si nějaké zdravé jídlo, šli si sednout k jednomu stolu a Alex hned na to promluvila.
" Co budeme vůbec dneska dělat?" Zeptala se mě Alex unaveně a mně se pomalu začali zavírat oči.
" Já ti nevím Alex. Nevím proč a ani nevím jak,ale jsem strašně unavená a nejraději bych si šla znovu lehnout." Odpověděla jsem si ji a viděla jsem,jak si taky protřela oči.
" Souhlasím. Taky bych si šla lehnout. A kdyžtak půjdeme odpoledne na pláž." Navrhla Alex a já kývla hlavou nahoru a dolů.
Dojedli jsme naše snídaně a šli jsme nahoru do našeho pokoje. Převlíkli jsme se do plavek a já si dala na sebe tričko, které mi dal před odjezdem Lando. Alex si zase vzala Charlesovo a obě jsme si dali sluchátka do uší a kolem 15 minut jsme usnuli.
[-----]
Probudila jsem se , protože jsem cítila kouř,a tak jsem se zvedla, šla se podívat co se děje. Otevřela jsem dveře od balkónu a viděla,jak jeden pokoj od nás je v plamenech,na druhé straně taky.
Rychle jsem vyběhla na chodbu a tam byl oheň všude,tak jsem běžela za Alex zkoušela se jí probudit což se díky bohu taky povedlo.
" Musíme odsud hned vypadnout." Řekla jsem jí ve spěchu a ona se na mě zmateně podívala.
" Co? Proč?" V ten moment kdy se zeptala začala hořet jedna stěna našeho pokoje. Deset sekund na to i ta druhá. " Hailey co se děje?" Zeptala se mě vyděšeně Alex,ale já ji neodpověděla, místo toho jsem vymýšlela jak se odsud dostat.
" Hailey!!" Zvýšila nervózně hlas Alex, protože začali hořet i dveře. " Jak se odsud dostaneme?" Zeptala se mě vystrašeně a mě ted napadlo , že jsme jenom pět pater nad bazénem. Navíc je hluboký, takže by to mohlo vyjít.
Rychle jsem otevřela dveře od balkónu a podívala,jak moc vysoko jsme. Alex následovala mé kroky a asi jí došlo na co myslím.
" No to nemyslíš vážně." Řekla,ale já se na ni podívala smrtelně vážně.
" Poslouchej mě Alex.Schody jsou zablokovaný a výtah taky nefunguje. Jsme tady v pasti a musíme hned teď vypadnout.Dostaneme se odsud,ale musíš mi věřit. Dobře?" Zeptala jsem se jí vážně. Ona se nějak uklidnila a kývla hlavou nahoru a dolů.
" Dobře. Vezmi si mikinu,budeme je ještě potřebovat." Rozkázala jsem ji. Ona si vzala bílou mikinu bez kapuce, kterou ji dal Charles a já si vzala červenou mikinu Quadrant, kterou mi dal Lando .
Šli jsme zpátky na balkón a obě se dívali dolů na tu výšku,ale byli jsme hned vyrušený padajícím stropem do našeho pokoj.
" Teď nebo nikdy." Řekla jsem ještě klidně. Alex kývla a chytla mě za ruku, protože se asi hodně bála. Stoupli si na zábradlí a na tři jsme skočili do hlubokého bazénu.
Byl to nepříjemný pád a jsem si dost jistá, že mi do nosu natekla voda, což taky strašně bolelo,ale nějak jsem jak já,tak i Alex vyplavali na povrch a vylezli z vody.
Hned poté jsem začala vykašlávat vodu z mého těla, abych si aspoň trochu ulevila, což se povedlo.
" Dobrý?" Zeptala se mě starostlivě Alex. Já byla schopna jí jenom ukázat palec nahoru a taky v ten moment jsme slyšeli obrovský výbuch, který vycházel z hotelu.
" Musíme jít." Zavelela jsem a Alex kývla. Pomohla mi se zvednout a obě jsme běželi k pláži, protože tam jsme byli v bezpečí,ale kupodivu tam nikdo jiný než mi dvě nebyli. Ale prozatím jsme v bezpečí.
Lando's POV
Je sobota, což znamená kvalifikace. Přijel jsem na trať ve stejný čas jako Charles. Pozdravili jsme se a společně jsme šli do paddocku.
" Mluvil si dneska s Alex?" Zeptal jsem se ho celkem starostlivě, protože mi Hailey neodepsala na zprávu a ani mi nezvedls telefon.
" Jo. Psal jsem jí asi před třema hodinama a říkala mi, že si půjdou ještě lehnout, protože se včera dívali na zápas až do půlnoci. Možná ještě spí." Ujistil mě Charles a my už vstupovali do paddocku.
" To máš asi pravdu. Stejně by mě zajímalo co mají v plánu dnes dělat." Řekl jsem a Charles se mnou souhlasil.
Když jsme procházeli paddockem,tak jsme si oba všimli, že si kolem nás inženýři a mechanici různých šeptali a házeli na nás divné pohledy.
" Co se děje?" Zeptal se mě Charles, protože si toho taky všímal,a tak jsem odchytil jednoho inženýra z Red bullu, který se na mě smutně, překvapeně podíval.
" Hej. Co se děje?" Zeptal jsem se ho a on už otevíral pusu,na to že mi odpoví,ale skočil mu do řeči jeho šéf.
" Marku běž. Charlesi,Lando. Pojďte se mnou. Mám pro vás špatnou novinu a myslím si, že bude lepší když to uvidíte na vlastní oči." Řekl nám Christian a bez jakýchkoliv dalších slov jakýchkoliv slov šel do stáje Red Bullu a my ho zmateně následovali.
Přišli jsme dovnitř a viděli jsme jak Christian zapíná televizi,kde byli zprávy a v titulcích bylo napsáno.
Ranní plameny na Rhodosu!
" Co to je?" Zeptal jsem se ho nervózně, proti jsem se obával, že by to mohlo znamenat to nejhorší.
" Na Rhodosu dneska ráno začalo hořet a ve velkém. Většinu lidí se podařilo evakuovat, díky sirénám,ale nejsme si jistí jestli mezi nemá byla i Alex s Hailey." Odpověděl mi Christian a já se na něho zmateně podíval a chtěl jsem se ho zeptat,ale Charles mě předběhl.
" Jak to myslíte nejsme si jistí?" Zeptal se ho Charles na tu stejnou otázku,na kterou jsem se chtěl zeptat i já. Christian pustil na televizi zvuk a ukázal mladý pár, který mluvili o požáru.
" Byli jsme na stejném hotelu jako Hailey Horner a Alex Mleux,ale neviděli jsem je se evakuovat. Říkali jsme personálu aby je šli zkontrolovat,ale oni nám řekli, že na to nemají čas. Myslíme si, že tam zůstali." Řekla mladá ženská a chlap vedle ní jenom přikyvoval.
Christian znovu ztlumil zvuk a já se na něho zmateně, překvapeně podíval a on si toho všiml,tak mě kývnutím hlavou vybídl k mluvení.
" Proč jste tak kldinej? Jaktože nad tím nevyšilujete?" Zeptal jsem se ho celkem vyděšeně, protože jsem vůbec nevěděl jestli je Hailey i Alex v pořádku a Charles byl na tom stejně jako já.
" Hailey je chytrá holka. Poradí si. Co se týká Alex ,tak je v těch nejlepších rukou. Určitě budou v pořádku. Ale vy musíte dělat, že se nic nestalo, protože jestli to neuděláte,tak by se na trati taky mohlo stát něco co nechceme. Neodpovídejte na otázky ohledně Alex a Hailey a hlavně tam neleťte. Je vám to oběma jasný?" Zeptal se nás Christian a my na něho kývli.
Vyšli jsme ven ze stáje Red bull a já se hned naklonil k Charlesovi.
" Nenecháme to jen tak, že ne?" Zeptal jsem se ho ,ale Charles se na mě smutně usmál.
" Lando Horner má pravdu. Na letišti by nás nepustili, není žádný způsob jak bychom se tam mohli dostat a i kdybychom se tam dostali,tak vůbec nevíme,kde začít. Můžeme jenom doufat, že jsou v pořádku." Odpověděl mi Charles a já kývl. Hornera jsem poslouchat nechtěl,ale Charlesovi věřím,a když řekne, že to není dobrý nápad,tak ho poslechnu.
Hailey's POV
Už jsme šli asi tři hodiny. Pražilo na nás slunce, nepili jsme a ani nejedli a navíc nemáme žádné boty a obě jsme byli dost unavené. Celou dobu jsme šli po pláži a neviděli jsem ani jednu živou duši, když v tom jsme slyšeli za náma krupnutí klacíku,tak jsme se s Alex otočili,a když jsem viděla,kdo tam stojí tak jsem se zhrozila.
" Běž." Řekla jsem Alex a obě jsme se rozeběhli pryč od Nicholase. Ale on byl rychlejší. Nešel po Alex, místo toho stáhl na zem mě, díky čemuž se Alex zastavila a zamrzla na místě.
" Běž Alex. Schovej se." Zakřičela jsem na ni, když jsem se snažila nějak bránit proti Nicholasovi,ale vydržela jsem jenom chvíli.
" Řekl jsem ti, že se znovu setkáme." Řekl mi a já se podívala jestli Alex utekla a díky bohu, že ano.
" Oh Hailey. Na tohle jsem čekal celej rok." Dodal a já hned věděla na co myslí, a tak jsem se znovu začala bránit,ale bylo to k ničemu.
" Ne Nicholasi, prosím nedělej to. Nicholasi prosím." Prosila jsem ho,ale bylo to k ničemu. Sundal mi spodní díl mých plavek a sobě si taky sundal kraťasy a potom taky své spodní prádlo.
Díky bohu si vzal ještě ochranu,ale mě se tady tahle situace vůbec nelíbila.
" Prosím Nicholasi nedělej to. Prosím. Prosím." Začal se mi lámat hlas, protože jsem věděla, že jen tak nepřestane.
" Neměla jsi mě udávat Hailey. Tohle je na tebe princezno. Můžeš si za to sama." Řekl mi a hned poté už byl ve mně a já hned sklapla.
Každou chvíli začal zrychlovat, což mě každou chvíli bolelo a ještě pro své potěšení si dal jednu ruku na můj krk a zmačkl ho a já měla problém se nadechnout.
Nicholas zrychloval víc a víc a já mu říkala ať přestane, protože to bolelo jak něco, že jsem tu bolest nemohla ani popsat.
Už jsem byla navrcholu a myslím si, že on taktéž. Po chvíli zvolnil,ale pořád nechal své přirození ve mně, což mi nebylo vůbec příjemné a k tomu mě ještě políbil a pohladil po tváři.
" Myslím, že bychom tě měli umýt Hay-Hay." Podívala jsem se na své nohy a videla jsem krev na vnitřních stranách mých stehen.
Násilně mě vzak za ruku a šel se mnou do vody,kde rukama koloval kolem mých stehen a během toho se dotýkal i mé vagíny a mně stékaly slzy. Naštěstí už jsme měla na sobě spodní díl mých plavek,ale pořád mi to bylo nepříjemné.
Nevěděla jsem co dělat, protože už i strkal prsty do mého přirození, díky čemuž jsem několikrát zasténala a dala ruku do vody,kde jsem nahmatala ostrý kámen.
Na nic jsem nečekala, vzala kámen do ruky a praštila mu ho o hlavu, díky čemuž ztratil rovnováhu,tak jsem mu dala ruce kolem krku a začala ho škrtit.
Samozřejmě se Nicholas, začal bránit. Přehodil mě přes rameno a já se ve vodě bouchla o nějaký kámen do tváře.
Hned jsem se zvedla a aniž by to čekal,dala jsem mu pravým hákem do obličeje, díky čemuž znovu ztratil rovnováhu a já ho znovu začala škrtit a teď ho začala i topit pod vodou.
Začal kolem sebe machat rukama až po dvou minutách přestal a já v ten moment věděla, že jsem ho zabila.
" Yo gonplei ste odon,hajzle." Řekla jsem mu, rozřízla mu břicho a s poslala ho dál do moře,kde už jsem taky viděla,jak kolem začali plavat žraloci.
Vyšla jsem z vody na pláž a hledala všude Alex, protože jsem se bála,jestli ji taky někdo nevzal.
" Aleeex?" Zakřičela jsem na celou pláž a ona naštěstí vylezla zpoza rohu. Hned jsem k ní přiběhla a vtáhla si jí do objetí a začala brečet, protože jsem si uvědomila co mu ten hajzl udělal.
" Je mi to tak líto Hailey. Moc mě to mrzí." Řekla mi v objetí a mě se začali podlamovat nohy, čehož si Alex všimla,tak mě hned posadila na zem a dal jí brečela na rameni.
" Já,já ho zabila." Vykoktala jsem ze sebe mezi brekem a Alex mě pohladila po vlasech.
" Nevyčítej si to. Zasloužil si to. Zasloužil si umřít." Řekla mi a já s ní souhlasila.
" Halooo?" Obě jsme zaslechli dětský jemný hlásek,tak jsem se Alex pustila, utřela si slzy a podívala se na malého blonďáčka, který na sobě měl modrý plavecký oblek a šedou mikinu.
" Ahooj. Co tady děláš tak sám?" Zeptala jsem se ho jemně, abych ho nevystrašila.
" Ztratil jsem se. " Odpověděl mi a já se na něho chápavě podívala.
" A kde máš rodiče?" Zeptala jsem se ho znovu,doufala že mi taky odpoví.
" Rozdělili jsme se během evakuace. Prosím zavedete mě k nim?" Zeptal se mě a já se na něho usmála.
" To víš, že ano. A jak pak se jmenuješ?" Zeptala jsem se ho tentokrát naposledy.
" Jsem Matteo." Odpověděl mi a já se na něho usmála,vzala ho za ruku a šli jsme k Alex
" Dobře Matteo. Já jsem Hailey a tohle je Alex. Postaráme se o tebe,dokud ti nenajdeme rodiče ano?" Zeptala jsem se ho a on smutně kývl.
" Lidi už se stmívá. Měli bychom se někde schovat." Navrhla Alex,ale já hned zakývala hlavou do stran.
" Špatný nápad. Měli bychom zůstat tady na pláži. Pobereme to dřevo a uděláme oheň dokud je tady slunce." Řekla jsem a oba kývli.
Začali jsme sbírat dřevo a poté co jsme ho už měli,tak jsem začala dělat oheň, který se mi povedl tak na pátý pokus a já si sedla vedle Mattea a objala ho kolem ramen aby mu bylo teplo. Taky jsme si s Alex na sebe dali mikiny našich kluků, abychom se taky zahřáli.
Dívala jsem se do ohně a přemýšlela nad tím,co by se stalo, kdybych ho neutopila,ale z mého přemýšlení mě vytáhla Alex.
" Kde ses tohle všechno naučila?" Zeptala se mě najednou a to se na mě otočil i Matteo, protože ho to zřejmě taky zajímalo.
" Ještě když jsem chodila s Nicholasem jsme se dívali na seriál. The 100 se jmenoval a taky to byl jeden z mých nejoblíbenějších seriálu, takže jsem se na to pořád dívala. " Odpověděla jsem jí a viděla jsem, že se chtěla zeptat na něco dalšího.
" A ten klid? Kde jsi přišla k tomuhle klidu v takovýhle stresovních situacích?" Zeptala se znovu a já se lehce uchechtla.
" Jsem závodník formule. My musíme být v klidu." Řekla jsem jí a ona se lehce usmála.
Poté jsme se už všichni rozhodli, že půjdeme spát. Tohle byl velmi náročný den a já byla hodně unavená,ale stejně jsem spala s jedním okem otevřeném.