Zatímco byl Adam u sebe v zázemí s dědou a Alenou, Sid si s Eliškou, Stáňou a Anežkou sedla ke kávě v jejich zázemí. Měla neproniknutelný výraz a Eliška se bála, že se na ně zlobí kvůli tomu, že ji o Adamově nemoci neřekly. Takže se osmělila začít "Ančo já chápu, že se na nás asi zlobíš, ale my slíbily mlčet. Snad to chápeš?" Sid se na ni podívala a začala se smát. Holky se po sobě podívaly nechápavým pohledem. "Eli já se přece nezlobím." V tom přišel do zázemí i Robert a omlouval se, že jde pozdě, ale zdržel ho Albert s dalšími hloupými požadavky. "Já se opravdu nezlobím, vlastně jsem Vám chtěla říct, že ani nemám důvod se zlobit. Adam a já jsme spolu." Poslední větu doprovodila tím nejzářivějším úsměvem a pak už cítila radostné objetí Anežky, která po ní hned skočila.
Všichni z toho měli velkou radost. Jak kvůli ní, věděli jak moc se trápí, tak i kvůli Adamovi. Jak Stáňa poznamenala všichni si začali všímat jak se Adam postupně měnil. Jen jim trochu vrtalo hlavou proč se s nimi chce sejít ještě jednou po obědě, byla okolo toho dost tajemná. Sid doufala, že ji pochopí tak jako Adam. Nebylo to pro ni lehké, ale věděla, že to udělat musí. Během dopoledne taky stihla zavolat mámě a podělit se s ní o novinky. Alice Novotná, měla radost, protože věděla, že se dcera trápí kvůli lásce k Adamovi. Tudíž byla moc ráda, že si vše vysvětlili a jsou pár. Taky přijala s povděkem, že se chce některým lidem v zoo svěřit se svojí pravou totožností. Většině rozhovoru naslouchal i Eduard a i on byl rád, od Radka měl dost dobré informace o dění v zoo takže ho to ani moc nepřekvapilo. Ohledně babičky se domluvili racionálně, prostě tomu nechají volný průběh.
Před obědem Sid odběhla z přípravny, Eliška se jen usmála a vesele pohodila hlavou na znamení, že to chápe. Když dorazila k pavilonu plazů, viděla Boba který mířil na oběd. Potichu došla do zázemí a zůstala chvilku stát ve dveřích. Adam seděl zabraný do papírů u počítače. Během chvilky její přítomnost vycítil, zvedl hlavu a obdařil jí zářivým úsměvem. Sid k němu přišla a nechala se stáhnout na jeho klín. Adam byl rád, že ještě teď přišla, sám se musel divit tomu jak moc mu od rána chybí. Po chvíli co se věnovali jen sami sobě nakonec promluvil Adam. "Děda i Alena jsou nadšení, strašně nám to přejí, zároveň jsou zvědaví co jim chceš po obědě říct. Co ty jak to šlo? " "Úplně stejně, všichni nám to moc přejí, jen nechápou to moje tajnůstkaření." "Neboj bude to dobrý a já tam budu s tebou." Ohledně reakce Viky a jejích rodičů měl informace, protože mu psala hned po tom co jim to řekla.
Po obědě se všichni sešli v zázemí u žiraf, bylo tam celkem plno. Všichni seděli až na Sid a Adama. Ten stál zády opěrný o přípravný pult a Sid držel v náručí. První promluvila Anežka. "Doufala jsem, že to tak jednou skončí, ale dali jste si načas. Jen už jsme všichni zvědaví proč jsme tu teď všichni? Čeká nás nějaké velké překvapení? " Sid se pustila do vyprávění tak jako včera u Adama, teď si ale byla víc jistá sama sebou a bezpečí jeho náruče jí uklidňovalo. Během toho co mluvila výrazy přítomných přešli od naprostého šoku až po úsměv. Někteří měli doplňující otázky na které trpělivě odpovídala. "Takže teď to víme jen my tady? Počkej jestli je tvůj táta Eduard Novotný tak Radek se s ním kamarádí? " zeptala se Stáňa, bylo vidět její zmatení. "Jo je to tak znají se od dětství, což jsem sama dost dlouho nevěděla. Ještě to ví paní ředitelka, ta to ví, ale od úplného začátku. Zná se moji rodinou už dlouho." Nakonec to opravdu dopadlo dobře, nikomu to nevadilo a hlavně všichni absolutně chápali, proč to tajila. Taky se všem svěřila s podezřením ohledně Alberta, hlavně holky byly přesvědčené, že to dává smysl.
Nakonec skoro všichni odešli a zůstala jen Sid s Eliškou a Adam s dědou. "Pane doktore vím, že teď máte schůzku s paní ředitelkou, může te jí prosím říct, že už to víte? Snad se jí uleví, hodně mě podržel když začala vyvádět babička, jsem ji moc vděčná." "Nebojte Aničko řeknu a to ohledně Vas dvou?" Tady se chopil odpovědi Adam "Řekni jí to ať je v obraze, teď už nemáme důvod to tajit, ale bude fajn když to uslyší od tebe a ne z drbů." Adam ještě na rozloučenou políbil Sid, u čehož si Eliška s jeho dědou vyměnili tajuplný úsměv. "Eli opravdu se nezlobíš?" "Samozřejmě, že ne každý musí pochopit proč si to tajila. Jinak když jsem slyšela ty zvěsti jak tvoje babička vyváděla u ředitelky ještě víc chápu proč jsi to tajila" "Děkuju, víš já už ti to chtěla říct, ale" "Jasně chtěla jsi, aby to první věděl Adam." Sid přikývla a ač Eliška na objímání moc nebyla, dostalo se Sid velkého objetí.
Doktor Hruška mezitím dorazil do kanceláře Marie Roklové a využil dobu kdy tam nikdo jiný nebyl, aby si s ní mohl promluvit. Jak Sid správně odhadla hodně se jí ulevilo, když teď neznala pravou Anninu totožnost jen ona. Zároveň byla potěšená i ze vztahu Sid a Adama. "Víte Josefe, jsem moc ráda, že už to víte hodně mě tížilo, když jsem Vám nemohla říct proč chtěla paní Novotná tak narychlo zrušit všechny smlouvy." "Je mi to jasné, z vyprávění Aničky jsem pochopil, že to pro ni muselo být strašně těžké a pro vás taky." "Nejvíc mě trápilo, že vážně uvažovala, že tu skončí a odletí jen, aby zachránila peníze pro zoo." "No to nejtěžší snad už je za námi." O podezření Anny ohledně mladého Poláka jí také řekl, ani jí to moc nepřekvapilo. Hovor pak museli ukončit když přišli na poradu ostatní.