Láska v zoo

22. Směr života

Večer byl Adam sám, dnes měli spát u holek, Alena byla v práci a Anna se ještě jela podívat na Viky. Když se loučili dala mu pusu a nezapoměla ho ujistit, že bude za dvě hodiny doma. Byl jí vděčný, že chápala jeho potřebu být občas sám. Byla úžasná v tom jak to dokázala vycítit. Teď si sedl k počítači a přečetl si email, který mu přišel. Byl od jednoho z jeho bývalých profesorů, kontaktoval ho začátkem týdne. Během let se několikrát potkali na konferencích, také on ho přemlouval k dokončení doktorátu. Anně o tom zatím neřekl, vlastně si od toho moc nesliboval, ale zpráva ho moc potěšila. Pokračování ve studiu bylo možné, navíc díky praxi a publikování během let, bylo potřeba jen dokončit některé zkoušky. Zároveň ho ubezpečil, že mu se vším rád pomůže, nabídl mu možnost, že by do zoo příští týden přijel. Adam mu odepsal, že bude moc rád a těší se. Potřeboval teď trochu myslet na něco jiného než na Brazílii.

Pořád se špatně vyrovnával s tím, že všechno může být úplně jinak. Nehoda byla vlastně jediná věc co byla správně, ale místo a vše ostatní byla lež. Teď museli jen čekat, nebýt Anny možná by to nikdy neuzavřel. Uvědomil si, že díky ní opravdu znovu žije, děda měl pravdu předtím jen přežíval. Zároveň díky ní získal ještě něco navíc, směr života. Teď už jasněji věděl co chce, už se neschovával před světem, pořád měl rád klid ve svém pavilonu, ale zároveň už se tam neschovával. Uslyšel klíče v zámku jak se Anna vrací domů. "Miláčku už jsem doma." "Lásko jsem v kuchyni, jak se má Viky?" "Viky se má skvěle, pozdravuje tě a na snídani máme koláč od Ilonky, jako obvykle si to nedala vymluvit." Sid vešla do kuchyně kde Adam seděl u stolu, naklonila se a dala mu pusu. Měl dobrou náladu a ona byla ráda, že mu může dopřát tenhle čas jen pro něj. Určitě s ním chtěla být pořád, ale tenhle čas odděleně jim umožňoval mít ve vztahu rovnováhu. Roky se schovával před světem buď v pavilonu nebo doma, vlastně k sobě krom dědy občas pustil jen Alenu a Štefana. Teď si pořád ještě zvykal na nový směr života, jejich společného života.

Adam si ji stáhnu na klín a dal jí přečíst email co dostal. Sledoval jak se jí na tváři usadil nevěřícný výraz. "Myslela jsem, že jsi to řešit nechtěl, zvlášť když teď řešíme tu Brazílii." "Možná právě proto, nějak mě to přimělo si uvědomit co je důležité. Hodně jsem myslel na to co jsi mi řekla." "Dobře teď jsem zmatená asi úplně, co přesně?" "Prostě, že se k tomu vrátíme až budu chtít. Netlačila jsi na mě, nechtěla jsi abych to udělal. Ani, to bylo to co jsem potřeboval, podporu bez podmínek." Sid ho políbila a objala. "Miluju tě a to jde ruku v ruce s tím, že chci aby jsi byl šťastný. Je jedno jestli s doktorátem nebo bez něj, stejně tak chápu když chceš být sám." "Nikdy nepřestanu být vděčný, že jsi to se mnou nevzdala a bojovala za naši lásku, vlastně za nás za oba. Miluju tě Ani." Políbil jí a s ní v náručí se zvedl a odnesl jí do ložnice.

V zoo bylo teď pár dní rušno. Nový krokodýl se zabydloval a po uplynutí povinné karantény se přesune do expozice. Sid byla v zázemí s Eliškou a povídali si. "Ančo zítra budeme muset udělat tu vakcinaci, máma mi to ráno připomínala." "Jasně není problém, já přijdu zítra dřív ať máme náskok s přípravou krmení. Adam stejně určitě bude chtít zkontrolovat ty vajíčka želv tak půjdeme spolu." "Jak to vlastně vypadá s tím pátráním? Už máte nějaké nové informace." Eliška i Anežka věděli, že to začali řešit. "Zatím ne, holt teď musíme čekat, dřevařská firma co tam tehdy pracovala, má několik dalších stanovišť. Teď se snaží zjistit kdo tam tehdy pracoval, bohužel záznamy v písemné formě neexistují. Naštěstí Náš velvyslanec si to vzal jako osobní úkol a dost se v tom angažuje." "Tak snad se něco brzo dozvíte, jsi úžasná, že ho v tom podporuješ. Hodně se díky tobě změnil a je to moc fajn." "Díky Eli, já doufám, že mu to pomůže a bude to moct celé uzavřít." Obě pak ještě řešili další novinky v zoo.

Adam byl u sebe v zázemí a měl skvělou náladu. Jeho bývalý profesor před chvilkou odešel. Půjde to lépe než čekal, než se stala ta nehoda zbýval mu necelý rok k obhajobě disertační práce. Většinu zkoušek měl hotovou a kredity budou stačit aby v září mohl pracovat a zároveň kombinovaným studiem dokončit školu. Bude muset na pár přednášek, ale to je to nejmenší. Projekt na kterém tehdy pracoval za ty roky dotáhnul do konce, aktuálně již jeho části publikoval a to bylo velké plus. Už tehdy byl profesor s jeho závěry a postupy nadšený a byl ochotný mu s projektem pomoci. Adam za ty roky vypracoval a zdokonalil postup a díky práci tady, si mohl svoje závěry ověřovat. Zároveň disertační práce bude sloužit jako nová vědecká metoda pro odchov želv obrovských v lidské péči. Šlo o světový unikát a zoo tím nejen získá věhlas, ale i patent na novou líheň. Příjmy z patentu půjdou do fondu zoo na rozšíření.

Sid byla nadšená, když jí to Adam říkal, byla na něj pyšná. To jak si začal dávat život do hromady jí stále udivovalo. Milovala ho a jediné co chtěla bylo aby byl šťastný. Teď ještě zjistit jak to bylo s jeho rodiči a bude to úplně skvělé. "Tvůj děda bude mít určitě velkou radost, je to úžasné." "Děkuju lásko, že mě v tom podporuješ. Jsem za Tebe strašně vděčný." "Miluju tě, víš co? Já ti sem dědu pošlu, stejně jdu mě a Elišce pro kávu." Adam jí políbil a čekal na dědu, byl na jeho reakci docela zvědavý.