𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊...

By Arika_Shadowhunter

32.5K 1.4K 230

Charlotte Alvarezová bydlí na bohatší straně ostrova. Je nazývaná jako jedna z Kooks lidí. Pravda pro ni vždy... More

𝗘𝗟𝗔𝗦𝗧𝗜𝗖 𝗛𝗘𝗔𝗥𝗧
𝗣𝗢𝗦𝗧𝗔𝗩𝗬
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐎𝐧𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐨
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐫𝐞𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐅𝐨𝐮𝐫
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐅𝐢𝐯𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐒𝐢𝐱
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐒𝐞𝐯𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐄𝐢𝐠𝐡𝐭
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐍𝐢𝐧𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐄𝐥𝐞𝐯𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐥𝐯𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐞𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐅𝐨𝐮𝐫𝐭𝐞𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐅𝐢𝐟𝐭𝐞𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐒𝐞𝐯𝐞𝐧𝐭𝐞𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐄𝐢𝐠𝐡𝐭𝐞𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐍𝐢𝐧𝐞𝐭𝐞𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐎𝐧𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐓𝐰𝐨
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐓𝐡𝐫𝐞𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐅𝐨𝐮𝐫
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐅𝐢𝐯𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐒𝐢𝐱
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐒𝐞𝐯𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐄𝐢𝐠𝐡𝐭
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐍𝐢𝐧𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐎𝐧𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐓𝐰𝐨
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐓𝐡𝐫𝐞𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐅𝐨𝐮𝐫
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐅𝐢𝐯𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐒𝐢𝐱
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐒𝐞𝐯𝐞𝐧
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐄𝐢𝐠𝐡𝐭
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐍𝐢𝐧𝐞
𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐅𝐨𝐫𝐭𝐲
𝐌𝐀𝐘𝐑𝐄𝐙
𝐓𝐇𝐀𝐍𝐊 𝐘𝐎𝐔!

𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐒𝐢𝐱𝐭𝐞𝐞𝐧

856 44 10
By Arika_Shadowhunter

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

Seděla jsem opřená o trám postele a poslouchala písničku Fever Dream od Mxmtoon a kreslila si do sešitu různé čmárance, které mě zrovna napadly.

Nezaměřila jsem se na určitý obrazec, postavu či věc, kterou bych chtěla vyobrazit. Takže jsem se držela plánu: nakresli, co tě napadne.

Na telefon mi přišla zpráva a já zapnula telefon. Odemknula jsem ho a klikla na aplikaci zprávy. Psala mi Kiara.


Kie <3

Dnes večerní kino. Beru jídlo.

Uvidím, ale šla bych ráda.

To nebyla otázka, Charlie.


Dveře, od mého pokoje, se rozlétly a do mého pokoje vpadla mamka jako Němci do Polska. Vytáhla jsem sluchátka z uší a snažila se spolknout jakoukoliv narážku o tom, že by nejdříve měla zaklepat.

,,Dole na tebe někdo čeká, tak si to pojď vyřídit." Odešla z pokoje, než jsem ji mohla vzdorovat, ptát se, nebo vůbec promluvit.

Zvedla jsem se z postele a rozešla se směrem z mého pokoje ven. Přemýšlela jsem, kdo by to mohl být a doufala jsem, že to bude někdo z Pouges. 

Když jsem sešla schody, zpozorovala jsem vysokou siluetu a pak rozpoznala, jak kookský styl oblékání, tak tvář mého největšího nepřítele.

Po zádech mi přejela nepříjemná vlna zimy, kterou pronásledovala husí kůže. V krku mi vyschlo jako kdybych se ztratila v poušti Sahara.

Před očima mi projely vzpomínky na minulou událost, kdy Rafovi ruce spočívaly na mém krku a zakazovaly mi přístup vzduchu do mozku. 

Mé nohy ztvrdly, ale ke dveřím jsem došla. Snažila jsem se ignorovat ten pocit strachu, který byl tak velký, že jsem chtěla zalézt do postele a schovat se pod peřinu.

,,Co chceš?" Vyjela jsem na něho nepříjemně a byla jsem na sebe pyšná, že jsem zněla tak sebevědomě.

,,Víme, co jste udělali." Podíval se za sebe a já jsem jeho pohled následovala a zpozorovala Toppera, jak seděl v autě a protínal mě nepříjemným pohledem, spíše vražedným.

,,Nevím, o čem to mluvíš." Snažila jsem se zamaskovat svojí nervozitu. Přešlápla jsem z nohy na nohu, abych uvolnila nervozitu pohybem. Rafe však tenhle pohyb pojal, že pochopil, že jsem znervóznila. 

,,Ty nevíš? Někdo Topperovi potopil člun a my hledáme viníka. Takže, co tu drzou pusu použít na něco užitečného?" Opřel se o trám a naklonil se ke mně blíže.

Nejenom, že jsem bojovala se strachem, nervozitou a zlostí. Teď jsem bojovala i s chutí se pozvracet.

,,V tomhle je mezi námi rozdíl, Rafe. Já jsem svým přátelům věrná, ale ty... Topper a Barry se počítají jako tvoji přátelé, že? Topper, ten nejvíc nafrněný kluk na celým ostrově a Barry, překupník drog." 

,,Jak hluboko jsi klesl. Sarah mi říkala, že teď v něčem jedeš. Takže nemám problém dát tip DEA, že do nosu vdechuješ bílý prášek. A když mě teď omluvíš, nehodlám svůj drahocenný čas plýtvat na tobě." 

Chtěla jsem zavřít dveře, ale Rafe je chvatně uchopil a jeho obličej se z arogantního změnil v něco, co jsem v životě neviděla. Vlastně jednou ano. Když mě škrtil. 

,,Charlie, ty si myslíš, že tě tvoje pitomá rodina ochrání přede mnou, ale Charlie," Naklonil se ke mně blíže. ,,opravdu si myslíš, že ti to a té spodině projde? Vím, kde bydlíš a co děláš. Na jakou školu chodíš. Všimli by si tvoji Pouges, že jsi zmizela?"

,,Stojíš na tenkém ledě, Camerone. Nic jsem Topperovi neudělala a s jeho pitomým člunem nemám nic společného." Chtěla jsem znovu zavřít dveře, ale Rafe se nedal. 

,,Charlie-" 

Nakopla jsem ho do rozkroku a Rafe pustil dveře a zaskučel bolestí. Ustoupil o krok zpět, takže jsem zavřela dveře s hlasitým zabouchnutím a doufala jsem, že jsem trefila jeho nos.

,,Charlie?! Co se děje?!" Zakřičela na mě moje máma.

,,Nic, nic!" Otočila jsem se a snažila se usmát. ,,Jenom jsem se trochu naštvala na Rafa, protože řekl něco hloupého. Však to znáš, kluci." 

,,Dobře a-"

,,Půjdu dnes ven!" Řekla jsem ji moc rychle a až moc přehnaně nahlas. ,,Teda, jestli můžu. Prosím?"

,,V osm doma." Odpověděla mi s křivým úsměvem, jako kdyby mě chtěla uzavřít v tomhle domě jako nějakou Disney princeznu.

Z domu jsem vyšla zadním vchodem a rozběhla se k Popovi do obchodu. Věděla jsem kde to je, protože jsem tenhle ostrov znala jako svoje vlastní boty.

Doběhla jsem k Popovi zadýchaná jako kůň po dostihách. Rozdíl byl však v tom, že koně mají obrovské plíce. Já jsem teď byla ráda, že žiju.

Uviděla jsem Popa, jak vynáší odpadky. Rychle jsem k němu došla a položila mu ruku na rameno.

,,Charlie? Hej, jsi v pohodě?" Strachoval se o mě a přiložil mi ruku na záda.

,,Ví to." Vydechla jsem a položila si ruce na stehna a podívala se na něho. ,,Topper, Rafe, vědí, že jsi vytáhl ten špunt z Topperova člunu."

,,Všiml jsem si." Jeho oči byly na něco zafixované. Narovnala jsem se a ohlédla se, abych zpozorovala Toppera a Rafa, jak sedí v autě a sledují nás jako nějací úchyláci.

,,Do hajzlu." Zaklela jsem, ale nestačila jsem nic udělat, protože mě Pope vzal za ruku a dotáhnul mě k němu domu jako nějaký pytel brambor.

,,Pane Bože. Měl jsem vědět, že to takhle skončí. Co jsem si sakra myslel?!" Pope začal zmatkovat a chodit hystericky do kolečka.

,,Pope?"

,,To je v hajzlu. Jsme v hajzlu. Oni nás roztrhají na cucky, Charlie!" Zastavil se, aby se na mě podíval. ,,Co když mají důkazy?! Takhle svoje stipendium v životě nedostanu!"

,,Tak dost ty herečko!" Zvedla jsem na něho hlas a Pope okamžitě zastavil svoje myšlenkové pochody a svoje pohyby těla.

,,Tímhle nic nevyřešíme, dobře? Tím, že budeš zmatkovat jim akorát dáme, co chtějí. Nemají žádné důkazy, dobře? Určitě je nemají." Snažila jsem se ho ujistit, ačkoliv jsem nevěděla, jestli je to pravda.

,,Nedají nám pokoj, dokud nás neuštvou, Charlie! Co chceš dělat?" Zvedl na mě hlas, jako bych za tuhle celou situaci mohla já.

,,Já nevím! Co se třeba zeptat Maybanka?!" Zvedla jsem na Popa hlas, protože mě ta nerovnost ticha a hlasitosti v našich hlasech štvala.

,,To je pravda. JJ má vždy nějaký plán. Ale problém je, že devadesát devět procent z jeho plánů stojí za starou bačkoru!" 

,,Pope, na tohle nemáme čas. Co jiného chceš dělat? Jít za Kiarou nebo Johnem B? Prostě půjdeme za Maybankem, protože věřím, že nám řekne nějaký plán, který, doufám, nebude tak stupidní, jak říkáš."

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

Pope mě zavedl za JJ a první, co jsem viděla, když jsme k němu přišli, bylo, že střílel do plyšového medvěda. Plýtvání munice. 

,,JJ-i!" Zakřičel na něho Pope, protože měl JJ nasazená sluchátka, aby neslyšel tolik zvuk výstřelů.

,,Maybanku!" Zakřičela jsem na něho já a tentokrát se na nás JJ podíval. Sundal si sluchátka, aby nás slyšel.

,,Copak, Alvarezová? Nechceš si zastřílet?" Zeptal se mě JJ s úsměvem na rtech, jako by zapomněl, jakou my dva s touhle zbraní máme minulost.

,,Vědí to!" Vydechl Pope a já si až teď všimnula, jak se mu třásly ruce. ,,Rafe a Topper. Vědí o tom." 

,,To jsou kecy, dobře? Vědí úplný hovno." Zakroutil hlavou JJ a sedl si na pařez, který byl před námi. 

,,Vážně?!" Vyjela jsem na JJ. ,,Protože mě dneska ráno čekalo milé překvapení ve tvaru člověka jménem Rafe Cameron. Vyhrožoval mi!"

,,Co-" JJ se mě ani nemohl zeptat na detaily, protože mu do řeči skočil Pope.

,,JJ-i, vědí to. Víš, že dětem nedávají stipendium, když někomu záměrně potopí člun?!" Pope zase začal chodit do kolečka.

,,Oba toho nechte! Už dost s tímhle vyčítáním. Však tě zmlátili, Pope. A Alvarezová..." Podíval se na mě a chvilku mlčel, než zase promluvil. ,,Rafe ti vyhrožoval?" Postavil se na nohy.

,,Ano. Dneska ráno se u mě stavili s Topperem. Musela jsem ho nakopnou do koulí, aby pustil dveře od domu." Povzdychla jsem si, protože jsem z celé situace nebyla ve své kůži. 

JJ se na mě chvilku díval, jako by chtěl říct něco víc a já jsem chtěla, aby řekl něco víc. Chtěla jsem, aby mi řekl cokoliv, co by se tohoto netýkalo.

,,Jestli se vás někdo zeptá, jestli s tímhle máte co dočinění, nemáte. Rozumíte mi?" JJ nás protnul pohledem a my oba přikývli. ,,Fajn a teď si běž pro něco k pití." Poslal Popa pryč. 

Zůstala jsem s JJ-em sama a mezi námi vzniklo trapné ticho. Překřížila jsem si ruce a přiložila si je na prsa. 

,,V pohodě?" Zeptal se mě JJ a já se na něho podívala. Měl na sobě červeno-bílou čepici a šedé tričko, které bylo trochu umazané od hlíny. Kolem krku mu, jako obvykle, visel přívěšek se žraločím zubem.

,,Jo." Zalhala jsem. Nebyla jsem v pohodě. Měla jsem strach a vztek, ale především strach. Chtěla jsem, aby už to skončilo. 

Na té lodi jsem věděla, že z toho budou nějaké následky. Ale nevěděla jsem, že to bude právě Rafe, který bude ztělesnění mých nočních můr.

Nenáviděla jsem, že jsem někdy stále cítila, jakoby mě stále škrtil. Pocit, který mě nutil si myslet, že už se nebudu moct nikdy nadechnout.

Vzpomínka. Ta vzpomínka, která mě nutila, vždy když zavřu oči, vidět Rafův děsivý obličej, na který jsem nemohla zapomenout.

Dostal se mi pod kůži a dobře věděl, jak toho využít. Zavřela jsem oči a snažila se uklidnit. Nechtěla jsem panikařit nebo brečet. Ale teď se mi to každou sekundou zdálo méně uskutečnitelné.

,,Alvarezová?" Probudil mě z myšlenek JJ-ův hlas. Otevřela jsem oči a podívala se na něho a viděla ho trochu zamlženě. Měla jsem slzy na kraji. Sakra.

,,Jo, jsem v pohodě. Sice jsem nečekala, že mi Rafe zaklepe ráno na dveře a bude mi vyhrožovat, ale jinak jsem v pohodě." Pokusila jsem se o úsměv a ignorovat to pálení v mých očích.

,,Bude to dobrý, dobře? Rafe a Topper nám nic neudělají. Jsou to oba poserové." Pokusil se mě rozesmát, ale já to sotva zaznamenala. 

,,Topper není ten o koho se obávám." Povzdychla jsem si a sedla si na pařez, na kterém před chvílí seděl JJ. ,,Rafe je můj problém."

,,Kdykoliv zavřu oči, nebo dělám cokoliv jiného, vždy se mi vybaví ten okamžik, jak mě Rafe škrtí. Skoro z toho nespím a když ano, tak mám noční můry. Stále vidím jeho obličej a někdy se stane, že se prostě nenadechnu."

,,Alvarezová, jsou to jenom sny." Sedl si vedle mě a ruce si složil mezi nohy. 

,,Někdy mi přijdou jako realita. Měla jsem to takhle, když mě můj psychopatický strýc postřelil." Usmála jsem se, ačkoliv mi do smíchu nebylo. 

,,Rafe a tvůj strýc si můžou plácnout." Zasmál se krátce JJ, ačkoliv hned přestal, když uviděl můj otrávený obličej. ,,Alvarezová, bude to dobrý, protože máš Pouges a máš teď otevřená všechna zákoutí, která patří Pouges."

,,Páni. Asi se rozpláču štěstím." Řekla jsem sarkasticky. 

,,Rafe už na tebe nikdy nesáhne, protože patříš mezi Pouges a Kiaře na tobě záleží." Protočila jsem nad tím očima. ,,Nikdo z nás to nedovolí. Speciálně já."

•─────⋅☾☼☽⋅─────•


A/N: 

Hello, Hello!

Omlouvám se, že dlouho nevyšla kapitola, ale měla jsem testů nad hlavu. Takže jsem si dala pauzičku a dnešní neděli tedy obohacuji dnešní kapitolou. 

Děkuji za přečtení!

Continue Reading

You'll Also Like

10.5K 646 13
Procházela jsem se zahradou, jež obklopovala sídlo, které už celý týden bylo mým domovem. Byla plná různých květů, okrasných keřů a stromů, jež zjevn...
6.8K 253 23
Vždycky jsi mi říkával, že podle tebe je tvůj strážný anděl Pegas, spoustě lidem to přišlo směšné, ale já tě chápala.. protože po nějakém čase jsem s...
4.4K 451 42
Mnoho vody v řece uplynulo a oni už nejsou studenty na škole čar a kouzel v Bradavicích. Naopak, osud si přál, aby se stali řediteli kolejí. Hermion...
173K 5K 44
Všichni ho znají jako chladného, drzého a arogantního. Ona je pravý opak. Vypadne z jejího života stejně tak nečekaně, jako do něj vpadl?