𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐅𝐢𝐯𝐞

480 26 6
                                    

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

Seděla jsem v klubíčku na sedačce na člunu, který patřil Johnu B. Byli jsme tu všichni. Obklopovala nás temnota noci a měsíc se odrážel v zrcadle moře. Chladný vítr mi občas proběhl přes záda, až jsem se zachvěla.

JJ seděl vedle mě a nic neříkal. Byl pravděpodobně šokován z té jediné informace, která dnes ráno opustila Johnova B ústa. Všichni jsme z toho byli na větvi, protože jsme si nedokázali představit, že by takový scénář byl vůbec možný.

A co hůř. John B byl teď někde neznámo kde a jediný slušný nápad, který napadl Popa, byl zajet ke Cameronovým. Mně to připadalo absurdní. Protože proč by John B šel do jámy lvové sám?

,,Takže, co teď? Půjdeme k vchodovým dveřím a zeptáme se, jestli viděli našeho kamaráda Johna B?" Zeptal se JJ. Z jeho tónu hlasu jsem jasně pochopila, že byl naštvaný, ačkoliv to nedával najevo. 

,,Podívej, žije teď v Tanyhillu. Je to možný." Řekla Kiara a noční vánek ji jemně pročesal vlasy. Vypadala ustaraně, až hystericky. Měla o Johna B veliký strach, což bylo pochopitelné, ale bohužel dávala přednost emocím než logice. ,,Můžeme hrát blbý."

,,Hrát blbý?" Pozvedl obočí JJ a podíval se na Kiaru unaveně, až ho její plány zklamaly. Hlavně, že ty jeho nebyly o nic moc lepší. Až byly někdy horší. Na to jsem dobře vzpomínala. ,,Je docela pozdě, Kie."

,,Poslouchej, nikdy jsem takhle Johna B neviděla. Nejlepší by bylo, beze srandy, kdybychom zavolali policii." Navrhla Kiara a obou klukům se znechutil výraz. Drželi se od policie jako čert kříže.

,,Policii? Vážně? A co tam řekneme, Kie? Bojíme se o našeho kamaráda Johna B, protože trochu mu ruplo v bedně a tvrdí, že Ward Cameron zabil Velkýho Johna." Řekl JJ tvrdým hlasem a nespustil oči z Kiary. ,,Je to blbost. Nevěřili by nám ani slovo."

,,Vidím Warda." Naši pozornost upoutal Pope, který držel v rukou dalekohled a koukal se směrem do oken Cameronových. ,,Nevypadá mrtvě. Jedeme domů." Obrátil se Pope a položil dalekohled stranou. 

Kiara si naštvaně odfrkla a sebrala dalekohled do svých rukou. Chvilku se dívala tím samým směrem, než se její tělo napnulo, takže jsem poznala, že Warda jistě zpozorovala. Kiara svěsila ruce a otočila se na Popa, který navrhl odjezd. ,,Počkej, cože?!"

,,No, dobře. Pan Cameron je úplně v pohodě. A i kdyby tady byl John B, tak není, že?" Řekl Pope a stoupnul si před kormidlo. Kiara se zamračila a vypadala, že každou chvíli vybouchne jako načasovaná bomba. ,,A navíc, za šest hodin mám tu nejdůležitější zkoušku svého života."

,,Dobře, ale náš kamarád je v průšvihu." Kiara bouchnula a zvýšila svůj hlas na Popa. Její hlas se však zlomil, protože nemohla uvěřit, jak může Pope přehlížet svého kamaráda v nouzi. Dívala se na něj, jako by ho chtěla každou chvíli praštit, aby se z tohodle zaslepení probudil.

,,Já jsem v průšvihu!" Vyjel na Kiaru Pope. ,,Nebyl jsem tři dny doma. Můj táta mi pravděpodobně už vyndal věci a všechno na ulici." Řekl Pope zklamaně a sklopil hlavu. Kiara se zhluboka nadechla, protože ji jeho slova zamrzela, ale nedalo ji to.

,,Takže to je všechno?!" Vyjela na něj. ,,V čase, kdy tě John B potřebuje, tak se prostě sbalíš a vybodneš se na něho? Prostě odejdeš?!" Dívala se na něho zklamaně a viděla jsem záblesk slz v jejích očích.

,,Dobře, lidi, nemohli bychom tohle prostě odložit na někdy jindy?" Ozval se vedle mě JJ, který si unaveně promnul spánek a podíval se na své kamarády, kteří byli blízko k hádce.

𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat