𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐄𝐢𝐠𝐡𝐭

610 27 4
                                    

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

John B zastavil dodávku, v které jsme všichni seděli v černém oblečení. Vylezl ven z dodávky a obešel ji pomalým krokem, aby nám otevřel dveře. Kiara mě obejmula kolem ramen a mile se na mě usmála. Ještě před odjezdem mi řekla, že je moc ráda, že jsem se k nim přidala. Položila jsem si hlavu na její rameno a povzdychla jsem si. 

,,Tak počkat." Řekl John B, když otevřel dveře. Všichni jsme se na něho podívali zmateně a zůstali znehybnění na místě. V hlavě mi začaly létat domněnky, že to celé chce zabalit a jet domu. ,,Chtěl bych vám všem říct, že vám děkuji. Opravdu. Znamená to pro mě hodně, že tu jste."

,,Vždycky." Usmála se Kiara na Johna B. 

,,Jasně, brácho." Řekl Pope a Johnem B si plácli.

,,Dobře. Můžeme už jít vylovit to zlato?" Zeptal se netrpělivě JJ a šťouchl do Johna B, aby mu uhnul z cesty, aby mohl vyskočit z dodávky. John B si povzdychl a protočil očima. Všichni ostatní jsme se sebrali a též vylezli z dodávky. 

Došli jsme ke stěně a Pope mě vysadil nahoru na stěnu a já ji přelezla. Zpozorovala jsem dole JJ-e, jak stál a ruce držel nejistě, tak že by mě mohl chytit i ne. Seskočila jsem dolů bez jeho pomoci a oklepala si ruce. Na JJ-e jsem se podívala naštvaným pohledem a všimnula si, jak sklonil hlavu a co mi neuniklo bylo, jak se mu zvedl jeden koutek rtu do úšklebku.

Šli jsme zahradou paní Crainové, dokud jsme nedošli kousek před její dům. Pro naši smůlu nás osvítilo svítidlo na pohybové čidlo. Všichni jsme se s nadávkami klekli k zemi, schovali se za keře a já se snažila rychle vypnout baterku, což se mi po pár marných vteřinách povedlo.

,,Takže, má senzorové světla." Povzdychl si Pope a všichni jsme se na něho podívali s otráveným pohledem, protože jsme tuto informaci již znali.

 ,,Mohli bychom se pohybovat rychle pomalu?" Navrhl JJ.

,,Cože?" Sarah se zeptala zmateně. Ani jsem se nehodlala ptát, jak bychom JJ-ův plán měli provést.

,,Takhle to nefunguje." Obrátil se Pope na JJ-e.

,,Hodíme na to kámen." Navrhl John B.

,,Cože?" Tentokrát se zeptala Kiara zmateně.

,,To je opravdu dobrý nápad. Dejme vědět o naší existenci vražedkyni se sekerou."  Řekla jsem se sarkastickým tónem hlasu. John B se na mě obrátil.

,,Dobře. Máš snad lepší nápad?" Zeptal se mě John B, jako kdybych byla Tom Cruise, který je schopný proskočit i oknem.

,,Cokoliv, jen ne házet na to kámen." Zdůraznila jsem a John B si povzdechl.

,,Co pojistky? Krabička je pravděpodobně na verandě. Hráli jsme tu schovávanou, když jsme byli malí. Když jsme byli stateční, tak jsme došli až k verandě. Vím, kde je." Navrhla Sarah.

,,Ne, ne. Nepůjdeš sama do toho domu." Řekl John B směrem k Sarah, které se na něho podívala v pochopení, ale já věděla, že měla svou hlavu. 

,,Půjdu s ní." Chytla jsem Sarah za ruku, která se na mě usmála. 

,,Půjdu taky." Navrhla Kiara a chytnula mě za druhou volnou ruku.

,,Ta stará bába vás rozseká na kousky." Vložil se do toho JJ a přitom se díval na mě.

,,Jestli tomu věříš, tak fajn, ale pravděpodobně je jí tak osmdesát pět." Protnula jsem JJ-e otráveným pohledem a potom se podívala zpět na John B. ,,Pravděpodobně je hluchá a sotva chodí." 

𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat