O pár dní později
Za posledních pár dní, se toho moc nedělo. Jennifer mi psala esemesky na který jsem nakonec odpověděla, takže je to mezi námi v pohodě. Ovšem je těžké ji věřit po jejím chování. Dělala to snad schválně?. Jenže vím že tu nikoho jiného nemám, a už jsem si na ní zvykla.
Bylo asi 6 hodin když jsem uslyšela klepání do okna. Což bylo divné protože v tuhle hodinu.. kdo by to byl?. Pohlédla jsem na Klause spícího vedle mě.
,,Slyšíš to taky?"
,,Něco se ti zdálo..spi zlato" odpověděl unaveně a vzal mě za ruku jak dítě.
,,Nicku tohle je vážný. Někdo nám klepe na okno"
,,V šest hodin ráno?" podivil se a já přikývla. A už chtěla vstát.
,,Nejsi snad ráda že se můžeš vedle mě opět probouzet?"
,,Jsem, ale o tohle teď nejde..."
,,Tak tu se mnou zůstaň" zabrblal a už mě chtěl zas vzít za ruku, ale já rychle přešla k oknu.
" elizabeeth" zabručel otráveně do polštáře.
,,Co to sakra.. " řekla jsem vyděšeně když jsem se dívala na pomalovaný okno.
,,Co?" zeptal se a šel blíž k tomu nápisu. Když to uviděl měl už jinou náladu. Kdo to mohl napsat? Nejspíš někdo kdo mě nesnáší, Tohle už je divný.
,,Beth, tohle se musí řešit" řekl už vážným tónem a koukl starostlivě na mě.
,, Nemůže to být.. někdo od tebe? " zeptala jsem se se strachem. On však zavrtěl hlavou.
,,Je to hloupost"
,, Už dávno nemám nepřátele. Zavoláme policii ano?. Tohle už není sranda "
,,Jsem ráda že ti to došlo, ale já nechci nikoho volat.. " odmítla jsem.
,,Ještě před chvíli jsi chtěla. Co když mi ten dotyčný zapálí tuhle chatu nebo tobě něco udělá !?" najednou mu na tom bezpečí nějak záleží.
,,když se to bude opakovat, Tak je zavoláme dobře?"
,,Jak chceš, ale budu u tebe" To je fakt skvělý. Ještě si mě dá na vodítko. On odešel k notebooku a já se stále dívala na ten vzkaz na okně. Kdo mě vidí?. Co když.. tu někdo je?.
,,Půjdu se podívat okolo domu. "řekl aby mě uklidnil a já se souhlasem kývla.
Po pár minutách se vrátil.
,,Nic ani nikoho jsem nenašel. Poslyš možná to fakt přeháníme.. Tohle přeci není trailer"
,, Můj život je trailer " zamračila jsem se a podívala se na něj když si vzal notebook a čaj do ruky. Už dlouho mu chci něco říct. Teď je určitě správná chvíle.
,,Klausi?"
,,Teď ne zlato, musím napsat jeden email" odpověděl a já sklopila smutně zrak. Tak spíš ne. Odešla jsem tedy do kuchyně abych ho nerušila, a po chvilce někdo zazvonil.
"Jennifer.." dívala jsem se na ní když jsem dveře otevřela.
,,Tyjo, to zní fakt radostně" opáčila.
,,Mám mít radost že mě přišla navštívit osoba která mě chtěla otrávit či uspat?"
,,Ani jedno z toho jsem v plánu neměla, v tom čaji nic nebylo. Kolikrát ti to mám opakovat?"
,,Stačí mi když odejdeš.."
,,Beth, notak.. Přeci jsme nejlepší kamarádky, á vy budete Klaus!" řekla nadšeně a vešla si to klidně dovnitř. Není divný že se vždy objeví když se něco děje?.
,,Jennifer že? " zvedl hlavu.
,,Jojo, ta velká potvora viď Elizabeth?" řekla ironicky s úsměvem když se na mě otočila. Podala si pak z Klausem ruku na seznámení. Měla bych ji dát šanci, je určitě neškodná.
,,Tak fajn, ale už se o tom nechci bavit" řekla jsem směrem k ní a ona radostně kývla.
,,Jsem rád že si tu Beth někoho našla. Myslím oporu. "
,,Ano. My jsme jako skvělý duo!" No my dvě určitě. Spíš jako batman a kouzelná beruška.
,, Beth je skvělá. Vážně "řekla s úsměvem.
,, To je" souhlasil a líbl mě na tvář.
,,Kde vůbec pracujete? " začala se vyptávat.
,,Teď pracuji z domova. Abych byl s Beth co nejvíc." přikývl a prohlížel si Jennifer nejistě.
,, Ach tak.. "
,, No, musím se vrátit k notebooku, ale jsi velmi sympatická Jennifer" ukázal rukou na ní a usmál se, což ona taky.
To že si začali tykat přežiju, ale to že mu je sympatická..to se mu jako začíná líbit? Klid Elizabeth.. Přece nejsem žádná žárlivka.
,,Dobře, tak jdeme? Mužem se projít. Víš co.. shopovat " zasmála se Jennifer a já se na ní nervózně podívala. Vlastně.. Proč ne.
Venku
Prolezli jsme každý obchoďák s hadrama, a Jennifer vybírala fakt jen ty nejlepší kousky. Styl má dobrý to musím uznat.
,, Ty vypadáš!" smála se mi když mi spadla na tričko zmrzlina.
,, No.. Ty teď taky" řekla jsem s úsměvem a rozpatlala ji zmrzlinu po obličeji. Vypadá docela uraženě. Ale nakonec propukla v hlasitý smích.
,,Tohle půjde do dějin! " smála se a vyfotila nás. Pak jsme zašli do posledního obchodu.
"Hele támhle je Jeremy!" řekla nadšeně Jennifer když jsme vyšly po zaplacení a přivítala se s ním.
,, Ahoj Beth. Rád tě zas vidím " zasmál se a prohlížel si mě zaujatě.
,,Mamce je zatím lépe, tak jsem šel něco nakoupit, co vy tu?" pousmál se a dal si ruce do kapes. Nevěděla jsem že jsou z Jennifer takový kámoši.
,,Vyčistit hlavy" odpověděla jsem a zvedla plnou tašku oblečení.
,, Jo tak " řekl se smíchem Jeremy a pohlédl na Jennifer, která v ruce svírala telefon, jakoby čekala nějakou důležitou zprávu. Nedalo mi to a musela jsem se zeptat.
,,Co je s tebou?" koukla jsem na ní. Vypadala nervózně.
,,Nic jako..jako co by bylo?" snažila se být v pohodě ale tu nervozitu jsem na ní jasně viděla, i Jeremy se na ní díval zmateně.
,,Jsem v pořádku, vážně. Tak Elizabeth, já už budu muset jít, ale tady Jeremy ti jistě bude dělat společnost" usmála se a Jeremy přikývl. Snaží se mi ho dohodit nebo co?. Proč musí tak náhle odejít?
,,Ale já musím za Klausem" najednou mi pípla zpráva z neznámého čísla. Bylo tam napsáno" dnes nebudu mít čas, mrzí mě to. Zajdeme na ten oběd jindy, Klaus." Byla jsem překvapená protože tohle se mu moc nepodobá.
,, Já to nechápu.. nezrušil by náš skvělý den" řekla jsem zmateně a ukázala Jeremymu esemesku. On jen pokrčil rameny.
,,Prostě si ho přestala rychle zajímat no " řekla Jennifer jak hotovou věc.
,, Ne prostě jen nemá čas." přikývla jsem. Nechápala jsem však proč píše z neznámého čísla.
,, Tak tedy jdeme"
,, To je skvělý. Tak si to užijte!" zamávala nám a odešla. Měla najednou nějakou radost. Něco mi tu doopravdy nehrálo.
Z Jeremym jsem si užila zbytek dne. Bylo to fajn protože si sebe umí udělat legraci, a zlepšit mi náladu.
,,Zdálo se mi jakoby.. ale nic"
,, Ne řekni to " pobídl mě.
,, Prostě mi na Jennifer něco nesedí. To jak jeji nálada rychle přepla."
,,Ty ji nevěříš viď?"
,,Jeremy..je těžký někomu věřit po tom všem"
,,Já vím a nedivím se ti. "povzdychl si a koukl na mě.
,,Ale Jennifer je opravdu skvělá holka" potvrdil a já sklopila zrak. Dál jsme šli jen mlčky lesem. Doprovodil mě až domů kde jsme se nasmály u filmu.
,,Elizabeth?" uslyšela jsem hlas Klause.
Nejspíš nebude nadšený že tu Jeremy je. Jakmile nás spatřil s Jeremym, začal zuřit a vyhazovat ho.
,,Vidím že sis společnost už našla. Co tu sakra dělá!? "
,,Klausi takhle to-.."
,,Ne Beth" naznačil rukou abych nic nevysvětlovala.
,,Jen jsem.. se díval s Beth na film. Já jsem Jeremy " natáhl ruku na pozdrav ale Klaus spíš vypadal jakoby mu ji chtěl zlomit.
,, Mě nezajímá kdo jsi. Vypadni" řekl naštvaně a ukázal na dveře. Nemohla jsem uvěřit že ho fakt vyhazuje.
,,Už jsem věřil že je s tebou Beth šťastná.. ale nejspíš ne " řekl sebevědomně Jeremy a prohlížel si Klause nenávistně.
,, Cože? Co tím chceš říct? Och takže já jsem nakonec ten špatný?" řekl s ironickým úsměvem.
,,Špatné se chováš " řekl mu do obličeje Jeremy a to ho totálně naštvalo.
,,Za to ty taky nebudeš bez chyb"
,,nejsem, ale alespoň si beth všímám!" křikl Jeremy už taky naštvaně. Nechtěla jsem aby se to proměnilo v hádku.
,, Přestaňte notak.." řekla jsem ale ani jeden mě neposlouchal.
,,Ty drzej idiote, já jsem u ní neustále, nic o našem vztahu nevíš!" řekl Klaus nahlas a strkl do něj.
,,Vím" zvedl Jeremy hlavu.
,,Jo, takže ty se svěřuješ nějakému cizímu" podíval se na mě.
,,Není cizí, jsme kamarádi, nemáš důvod žárlit!" řekla jsem vytočeně a bránila Jeremyho.
,,Nech to být Beth. Půjdu..aby tady pan Mikaelson nedostal infarkt" rýpl si a Klaus mu chtěl už dát pěstí, ale já se postavila před ním.
,,Nech ho být." řekla jsem mu do očí a on byl vzteky bez sebe, a taky překvapen mou reakcí.
,, Řekla si že nevěříš lidem, ale co když bráníš ty nesprávné?" jeho slova mi dali obavy.
,, Nicku prosím.. " zavrtěla jsem zoufale hlavou a už měla slzy. Díval se na mě a pak na Jeremyho.
,,Jsi fakt zoufalec" s těmito slovy Jeremy odešel a Klaus se snažil uklidnit. Tohle ho naštvalo ještě víc.
,,Jak si s ním tu mohla být!? Měli jsme domluvený že spolu půjdeme na oběd, a ty sis za mě našla náhradu!" zvýšil hlas a já couvla.
,,Není.. není náhrada je to kamarád. A oběd jsi zrušil ty" když jsem tohle řekla, jeho pohled se změnil. A vztek jakoby z něj vyprchal.
,,Já to nezrušil" řekl a díval se na mě nechápavě. Viděl jak se ho bojím, proto sklopil zrak a uklidnil se.
,, Omlouvám se Beth.. " řekl tiše a sedl si. Neměla jsem sem Jeremyho brát.
"Zrušil si to..napsal jsi mi že nemáš čas. Nedělej že nevíš" povzdychla jsem si. Je divný že si to nepamatuje.
,,Ne, čekal jsem na tebe"
,,Tak tyhle lži vykladej někomu jinému" zamračila jsem se a ukázala mu tu zprávu, nad čímž zvedl obočí.
,,Tohle jsem nepsal" bránil se.
,,Klausi.. Psal jsi to" řekla jsem vážným tónem.
,,Nepsal jsem to, říkám že ne Beth. Je to z jiného čísla copak to nevidíš?" bylo to z neznámého čísla. Protože tohle číslo Klaus opravdu nemá.
,,A kdo by mi to tedy napsal?"
,,To já nevím ale..tohle nedává smysl. Nedává to smysl Beth "řekl vyděšeně a podíval se na mě. Sklopila jsem zrak na displej kde byla ta zpráva.
,,Jennifer" odpověděla jsem na svou otázku a podívala se na něj.
,,Počkej co? Ne.. Nemůžeš obviňovat někoho jen tak. Vždyť působila mile " řekl.
,, Může to tak být ale skutečnost je jiná. Jennifer to napsala, zapadá to do sebe. Proto pak odešla když jsme byli venku, abych byla z Jeremym o samotě a tys žárlil" možná jsou moje teorie už přehnaný, ale přeci by to tak mohlo být.
,,Proč by to dělala? Jste kamarádky.." řekl nechápavě a uchechtl se.
"To..ja nevím Klausi. Už nevím nic" řekla jsem unaveně. Přišel ke mně blíž a dal mi ruku na tvář.
,,Choval jsem se špatně Beth. Věřím ti.. Jen jsem chtěl být s tebou. Strávit s tebou hezký odpoledne. " nad tím jsem se trochu pousmála.
,,Jennifer nám to překazila. Tohle není tvoje chyba" pohlédl na mě zmateně.
,, překazila nám to z nějakého důvodu" řekla jsem mu a on přikývl. Stále mi to hlava nebere.. proč to dělá? a byla to vůbec ona?. Celý tohle mi přijdou jako puzzle. Ale já se budu snažit dát ty kousky dohromady, abych přišla na pravdu.
Hi! Chci vám popřát veselé vánoce, a berte tuhle kapitolu jako dárek ode mně<3