Od mého útěku to bylo čím dál víc hrozné. Ohledně Klause.. neviděla jsem ho dva týdny a chybí mi. Vlastně to bylo jediný na co myslím.
,,Jsi už hotová?" Uslyšela jsem křik z chodby. Upravoval si kravatu a působil šťastně, mezitím co můj vztek byl smíchaný ze smutkem, a samotou..tak on si prozpěvoval jakoby se nic nedělo.
,,Ano" řekla jsem rychle a uklidila si postel. Utřela jsem si slzy co mi tekly po tváři. Jeli jsme lesem, a pak šli podél rybníka ke kterému mě před tím vzal Klaus. Ten okamžik je nezapomenutelný..dal mi totiž květinu do vlasů a slíbil mi, že mě ochrání. Začala se mi začala v hlavě odehrávat ta krásná vzpomínka.
Vzpomínka
,,nemůžu uvěřit že tak nádherná a úžasná žena byla zneužívána, neměl ani trocha slitování? Třeba když se podíval na tvou tvář a do tvých očích ve kterých byla bezmoc, strach a samota? " nad tím jsem zavrtěla hlavou že ne.
" Je to příšerné..to, kolik zla je na světě, a to kolik lidem ani nezáleží na ženách. Například ve vztahu, můžou klidně křičet aby odešli nebo..se vztekat, brečet. Ale v tu chvíli jakoby byli v nějakém filmu, a ten idiot měl vyplé city. Pak se dívka jejíž křik nikdo neslyší, cítí zneužívána, cítí se jako loutka..ta bezmoc mě samotného děsí" dokončil svůj proslov který se mi zdál pravdivý, pousmála jsem se smutně na konci a podívala se mu do oči se slzami.
,,Je to jako..bys nám ženam rozuměl, tvoje slova jsou nejhezčí co jsem kdy slyšela Klaus. Jsi muž který nás chápe..a máš pravdu, jsme uvězněný v minulosti, a je těžký se hnout dál" sklopila jsem zrak on přikývl a dal mi do vlasů květinu.
,,Navždy, tě budu chránit beth, protože jsi silná, a krásná ..i když o tom nevíš, především tady" ukázal rukou na mé srdce.
,,Rozdáváš tolik pozitivní energie a lásky i když si doopravdy zlomená. Chci ti..chci ti říct, že na nic nejsi sama dobře? Slibuju, že ti budu podporou..protože ty jsi, a budeš výjimečná" Usmál se mile a políbil mě na čelo. Když vám muž který se vám líbí, řekne že jste jeho princezna , máte vyhráno. Vlastně obecně to slovo znamená hodně.. Váží si vás, a chce vás chránit, a já si v tu chvíli připadala opravdu bezpečně, protože jsem vedle sebe měla svého hrdinu.
~~~~~~~~~~
Současnost
,,Můžeš mě na chvíli poslouchat kurva!?" vyrušil mě jeho křik ze snění. Vzal mě za ruku pevně a já tak ucítila bolest na mém zápěstí.
,,Jo já...promiň, už se to nestane" vykoktala jsem rychle jelikož jsem se bála co by následovalo. Jeho pohled mluvil jasně. Vzal pásek ze svých kalhot a stiskl ho v ruce. Jeho obličej jakoby říkal" Zabiju tě" díval se na mě vážným pohledem.. ale jeho koutky rtů se najednou zvedly do pobavenýho úsměvu.
,,Co mysliš že bych udělal, hm? Co by se asi stalo? Ovšem..slavný Klaus. Král všech bitek a princ na bílém koni to zastaví a přijde se bít o svou milou. Jenže tak to není..mě nezastrašíš, ty jedna malá mrcho" řekl mi důrazným tónem do obličeje poslední slova a když jsem otevřela pusu abych něco řekla, dal mi facku. No jasně..takhle si vybíjí vztek. Jsem..jeho terč, jeho potěšení, jen jeho. Jenže co když to nechci? Záleží vůbec na tom, co chci já? Ne, nezáleží..protože je to zkurvený sobec, i když si myslí jak je dokonalý a bohatý, neuvědomuje si, že bohatství není úplně vše..a že si o něm nemyslím to, co si o sobě myslí on.
Dívala jsem se na nebe, jakobych čekala odpověď na to..proč zrovna já. Proč zrovna já mám tenhle život, proč zrovna já jsem musela být v této situaci..a proč zrovna já, jsem byla tak naivní a věřila mu. Měla jsem pocit jakoby mě někdo nahoře prosil o to, abych mu dala šanci.. že se změní, a druhý že se mám dát na útěk. Jenže z tohodle se nemohu dostat, nejde to.. žádná odpověď.
,,Pojď, musíme do kasína, čekají nás" vstal a podal mi ruku takže jsem vstala i já. Stále se zlobil.
,,kdo? A..a kam do kasína?" pohlédla jsem na něj vyděšeným pohledem a on se pousmál a pohladil mě po tváři.
,,Moc otázek koťátko.. raději pojďme, ano? Sakra, ta tvá nevinnost mě vzrušuje" řekl se smíchem který mi přišel odporný stejně jako jeho vlezlé poznámky. Nebyla to otázka prostě to..řekl. Spíš jakoby očekával že ho budu následovat jako pejsek, což se taky stalo..ze strachu dělá člověk různé věci. Někdy to ubližuje jemu samotnému či okolí, nebo nemá jen jinou možnost, a to je ten problém.
Dojeli jsme na místo, před nějakou velkou budovu, vešli jsme dovnitř a ten muž v elegantním obleku. Z hustým obočím, černými vlasy a z cigaretou v puse kterou pak hned zašlápl, nás přivítal. Působil na mě sympaticky..ne jako ti ostatní jejiž pohledy míří na mé tělo.
,,Vítejte slečno, a zdravím i vás Charlesi.. James už čeká u stolu, moje jméno je Ethan, snad si budeme rozumět" pousmál se na Charlese a ten jen přikývl. Přešli jsme tedy k hlavnímu stolu kde si už James a ten dotyčný podávali ruku.
,,A toto je tedy vaše přítelkyně, Elizabeth, že?" přešel ke mně a aniž by počkal na odpověď od Charlese. Políbil mi ruku z čehož byl Charles naštvaný, je to taky dost žárlivý typ.
,,Krásné jméno..jsem James, posaďte se" řekl a já si odložila kabát a přisedla ke stolu. Díval se na mě jako na obrázek řekl mi že je fascinován mým tělem a krásou. Což mi přišlo nechutný. Když se konečně podíval do nějakých spisů, spadla ze mě nervozita. Nechci být středem pozornosti, nikdy jsem po tom neprala. Když vytáhl žetony, a vše co je k pokeru potřebné..bylo mi to divné. Pak přišla žena v černém kostýmů.
,,Tahle bude dělat tu kurvu u tyče? Hah, tak to bude sranda hoši" Všichni se zasmáli a ona si nalila alkohol. Sedla na červený gauč na němž byli ještě dva černý polštáře. Chtějí snad hrát o mě? To doopravdy?.
,,Počkej.." Uchechtla jsem se čímž jsem snažila zakrýt vztek a vlastně tím ujistit sama sebe že to není tak zlý.
,,chápu to tak že..když vyhraje Charles, bude mít peníze a když..vy tak.." skočil mi do řeči a podal mi alkohol.
,,Tak si výhru vyberu u tebe kočko" odpověděl mi hned a já se napila alkoholu, je toho moc najednou.
,,To je..bláznovství! Je to tak..tak děsivý, tak úchylný! S tímhle nesouhlasím " snažila jsem se neprojevit paniku, i když to momentálně šlo těžce. Chtěla jsem uvěřit že je to noční můra co skončí brzy nebo..film a jen špatný scénář. Ale ne, tohle bylo doopravdy.
,,Nebudete o mě hrát!" křikla jsem a zahlédla i nějaké tváře co je to vyděsilo.
,,Tady, nerozhoduješ ty Elizabeth" řekl mi do oči Charles a stiskl mi zápěstí. Byl rozhodnutý to vyhrát. Jak ale vůbec mohl?. Slzy se mi nahrnuly do očí. Se snahou je zahnat jsem se napila znovu alkoholu. hra začala..a já nefandila ani jednomu. Nechtěla jsem to. Sledovala jsem hru vyděšeně.
,,Další..moc si věříš Charlesi. Ale už teď vím že tohle kolo mám v kapse" řekl vítězně a vydechl kouř z doutníků. Zatím co jsem si já nervózně kousala spodní ret a dívala se na průběh hry. Šlo mi o kejhák..vážně. Když to vyhraje ten druhý parchant, může mě bez lítosti zabít v té posteli která vypadala spíš jako rakev pro upíra, nebo zakopat v lese. Proč tohle Charles vůbec dovolil?. Nechápala jsem to.. byli to špatný lidi ale naštěstí ne mafie. Alspoň myslím. Nechtěla jsem tu být. Výhru jsem přála kupodivu charlesovi. I když mají oba nejspíš ten samý účel pro mě. Takže ani jedno není úžasný. Charles se v tom vyžíval jakoby předem věděl že to vyhraje. Doufala jsem v to, že se bude snažit a nenechá mě tomu cizímu chlapovi.
Hi guys! Nová kapitola je tady, a já vám moc děkuju že to má alespoň nějaký přečtení a někoho to třeba i baví, každý pozitivní komentář mi udělá velkou radost❤ tahle kapitola je taková brutalnější asi xdd, nebojte..nemám v plánu z toho udělat ordinaci v růžové zahradě :D , ale nějaký nápady už mám, tak snad se vám to bude líbit.