Beatrice's point of view
Jako v tranzu jsem zírala na své spoutané ruce, zatímco se můj dech značně prohloubil a strach pohltil mé tělo. ,,Seš docela hlasitá, koťátko." mužský hlas s britským přízvukem narušil ticho v místnosti. Jeho hlas byl podbarvený zlostí, hněvem, agresí a povýšeností... Ale i přesto jsem se do jeho hlasu zamilovala.
V tichosti přešel k prostorné skříni, přičemž byl ke mně otočený zády. Z hlavy si sundal kuklu, čímž mi umožnil spatřit jeho havraní vlasy. Pomalu jsem se vytáhla do sedu, zatímco jsem na něj stále upírala svůj pohled. Ze skříně vyndal jakýsi kufřík, který byl dost podobný kosmetickému kufříku. Poté se otočil čelem ke mně, načež se mi zatajil dech. Už předtím mě ohromil svýma tajemnýma očima - má je nádherné, ale nečekala jsem, že i jeho tvář bude tak nádherná. Jeho exotický vzhled mě naprosto okouzlil.
,,Dáš mi něco na oplátku, když tě neprásknu?" vyrušil mě z mého krátkého zamyšlení. Užíval si okamžiky, kdy mě mohl provokovat, protože moc dobře věděl, že mě tím neskutečně vytáčí. Byl hrozný provokatér. Ovšem postupem času jsem si tuto jeho vlastnost zamilovala.
,,Pápá." pronesl ironicky a zamával mi, vyhánějíc mě od své ložnice. ,,Prosím," zaprosím zoufale, ,,Zee." dodám zdrobnělinu jeho jména, jakmile se chystal zavřít dveře ložnice. Mé oslovení jej donutilo zastavit v pohybu. ,,Jestli nechceš, abych tě zabil na místě, tak mi tak okamžitě přestaň říkat." probodl mě svým chladným pohledem, přičemž pevně zatnul svou čelist. I když měl ve tváři usazený chladný výraz, tak jsem v hloubi duše věděla, že se mu ta zdrobnělina jeho jména líbí. A měla jsem pravdu.
,,Beatrice," zavrčel podrážděně, ,,nech mě, abych-" ,,Mám tě nechat dát mi další facku?" drze jsem jej přerušila, přičemž jsem hrubě odstrčila jeho nataženou ruku. ,,Nechtěl jsem ti dát facku." zamračí se uraženě. ,,Nevěřím ti." ,,Kurva, fakt jsem ti nechtěl dát facku." zatnul svou čelist k sobě. Znovu zvedl svou ruku, kterou jsem předtím hrubě odstrčila, a pokusil se dotknout mé tváře. Opakovala se předchozí situace. Opět jsem ucukla hlavou na stranu a jeho ruku hrubě odstrčila. ,,A dost, kurva." zavrčel podrážděně, přičemž zachytil obě mé ruce, abych se nemohla bránit. Za mé ruce si přitáhl mou maličkost blíže k sobě a následně mě posadil na svůj klín. Mé srdce tlouklo jako splašené. Bylo to poprvé, co jsem se ocitla v jeho těsné blízkosti. A také poprvé, co jsem zatoužila jej políbit.
Zayn náhle zvrátil svou hlavu, načež hlasitě vydechl. Raději jsem převzala skleničku z jeho ruky, aby ji neopustil na zem a případně nerozbil. Obě skleničky jsem následně odložila na zem před postel. Najednou se kolem mého břicha omotaly dvě silné paže, což způsobilo, že jsem sebou polekaně trhla. Zayn mě zády stáhnul do postele, načež ke mně z boku přilehl - čelem ke mně. ,,Pojď se mazlit, maličká." zamumlal opile. Jeho slova mě vyděsila a zároveň překvapila. Nemohla jsem uvěřit, že ta slova vypustil z úst. ,,Jsi tak nevinná pro tenhle špinavej svět." zašeptal do mého ucha, pod které mě následně něžně políbil. Stačilo opravdové minimum k tomu, abych k němu začala něco cítit.
V naprosté tichosti jsem zpracovávala Zaynova slova, přičemž se jeho tělo stále tyčilo nad mým, zapírajíc se lokty vedle mé hlavy. Ani trochu jsem se nedivila, že Zayn měl slzy v očích po svém proslovu. Muselo být těžké myslet na ty ošklivé okamžiky, kterými si musel projít, natož o nich mluvit a otevírat tak své staré bolestné rány na srdci. Obdivovala jsem jej, jak statečně zadržoval své slzy. I přesto, že jsem pro něj byla cizí, mi odhalil část své minulosti a dovolil mi jej poznat.
Pomalu jsem se začala zvedat, vytahujíc se do sedu, čímž jsem Zayna donutila slézt z mého těla. Posadil se vedle mě, načež svůj uslzený pohled odvrátil k oknům, za kterými panovala hustá tma. Zabořila jsem svá kolena do peřiny, přelézajíc blíže k Zaynova. Ani to, že jsem klečela hned před ním, nepomohlo získat si jeho pozornost - svůj pohled měl stále odvrácený k oknům. I přesto, že se nejspíše rozhodl mě ignorovat, jsem omotala svá stehna kolem jeho boků, posazujíc se na jeho klín. Své ruce jsem omotala kolem jeho krku, přičemž jsem se svým hrudníkem přitiskla k jeho. Aniž bych si to sama uvědomovala - začalo mi na něm záležet více, než by mělo.
,,Tak tohle ber jako důkaz, že svou omluvu myslím vážně, protože tohle bych neudělal jen tak." přiložil svou velkou dlaň na mou tvář. ,,Co?" zeptala jsem se zmateně. ,,Tohle?" zašeptal, přičemž mezi své dlouhé prsty uchopil mou bradu, slabě pozvedávajíc mou tvář. Mírně jsem pootevřela své rty, jakobych chtěla něco říct, ale nevydala jsem jedinou hlásku. Tlukot mého srdce se rapidně zrychlil, jakmile se Zayn sklonil svou tváří blíže k mé. Náhle se jeho měkké rty lehce otřely o mé, než se plně přitiskly. Netušila jsem, co mám dělat, proto jsem zopakovala pohyb jeho rtů a pohnula svými rty proti jeho. Měla jsem pocit, jakoby v mém břiše poletovalo hejno motýlů. Konečně jsem mohla zažít, jaké to je se s ním líbat. Byl to nezapomenutelný okamžik.
,,Dobrou noc, koťátko." zašeptal. Na chvíli pustil mé tělo ze svého sevření, natahujíc svou paži ke stolní lampě na nočním stolku, aby mohl zhasnout. Pokoj se náhle ponořil do husté tmy. Přetočila jsem se na svůj druhý bok, čelem k Zaynovi, a nejistě položila svou hlavu na jeho hrudník. ,,Dobrou noc." zašeptala jsem, načež jsem zavřela své oči. Na zádech jsem ucítila jemný dotek jeho velké dlaně. Jeho něžné hlazení po mých zádech a pravidelný tlukot srdce mě uspal do pár minut. To bylo poprvé, co jsme spolu spali v objetí v jedné posteli.
,,Hodná." zasmál se tiše, načež své měkké rty něžně přiložil na mé. Polibek jsem mu bez váhání oplatila, přičemž jsem svou drobnou dlaň nejistě přiložila na jeho tvář. Před pár dny mi psychicky ublížil - znásilnil mě - a já jej i přesto líbala. Ublížil mi ještě několikrát, ale i přesto jsem nikdy nedokázala se od něj držet dál, protože jsem mu podlehla.
Kolem mého zápěstí se omotaly štíhlé prsty, které mě donutily se otočit. Překvapeně jsem vydechla, když bylo mé tělo náhle naraženo na pevný hrudník. Zaynova silná paže se omotala kolem mého hubeného pasu. Zayn mezi své prsty něžně uchopil mou bradu, nutíc mě slabě pozvednout mou tvář. ,,Zay-" nestihla jsem svá slova doříct. Jeho tvář se sklonila nebezpečně blízko k té mé, načež se jeho plné rty lehce otřely o mé, než se plně přitiskly. Jeho polibek nebyl vůbec tvrdý či dravý, ba naopak - byl něžný a jemný, což mě překvapilo. Tehdy jsem to nedokázala přiznat, ale v hloubi duše jsem věděla, že jsem se do něj zamilovala. A stačilo mi k tomu pár pouhých týdnů.
,,Karma je svině, že?" uchechtla jsem se suše, načež jsem Zaynovi věnovala svůj sladký úsměv. Jeho tmavé oči kmitaly po mé tváři, přičemž zůstával v naprosté tichosti, nereagujíc na má slova. ,,Snesla jsem od tebe všechno, ale tohle si dělat neměl." zamračila jsem se. Zayn měl vždy co říct, ale tehdy byl zticha jako myška. Své oči zabodl do mých, navazujíc oční kontakt. ,,Nesnáším tě." zašeptala jsem sotva slyšitelně, přičemž jsem hlaveň ukradené zbraně více přitiskla k jeho spánku. ,,Mám tě rád." vydechl tiše, ale bylo příliš pozdě. Ve stejný okamžik, kdy dořekl svá slova, jsem stiskla spoušť zbraně. Vyznal mi své city, až když mu šlo o život.
,,Nic to není." zašeptal Zayn. ,,Zee..." vydechla jsem sotva slyšitelně. Jeho ruka se ocitla pod mým trikem, studenou dlaní tlačíc na krvavou ránu na mém břiše. Aniž bych si to uvědomila, tak po mých tvářích steklo několik horkých slz. Plakala jsem, protože jsem nechtěla zemřít - chtěla jsem být se Zaynem, i přesto, že on se mnou být nechtěl.
,,Ahoj, krásko. Konečně si dorazila, čekám tu na tebe." vydechl. Z jeho tmavých očí jsem nemohla absolutně nic vyčíst, tudíž jsem neměla nejmenší ponětí, zda svá slova myslel vážně nebo si ze mě dělal opět srandu. Náš oční kontakt nevydržel příliš dlouho, protože jej Zayn přerušil. Jeho pravá dlaň se ocitla na mém zátylku hlavy, za který přitáhl mou tvář blíže k té své. Netrvalo dlouho a jeho plné rty skončily přitisknuté na mých. Byl tak neskutečně drzý. Předchozí dny mě ignoroval a pak mě líbal, jakoby se mezi námi nic nestalo.
,,Ty moc dobře víš, že se bojím mít někoho rád, protože nechci dopadnout jako můj otec nebo má matka, Beatrice." tichý, překvapivě klidný hlas narušil ticho, jenž mě obklopovalo. Překvapeně jsem pohlédla směrem, odkud zazněl Zaynův hlas. I přes svůj strach se do mě zamiloval, ačkoliv později, než já do něj.
Na okamžik odtáhl své rty od mých, ale jen proto, aby do mě mohl proniknout svou tvrdou délkou. Okamžitě jsem stiskla jeho silnou paži a svou druhou ruku přiložila na jeho záda, do kterých jsem následně zaryla své nehty, protože mým podbřiškem projela ostrá bolest. Nebyla jsem schopná ze sebe vydat jakoukoli hlásku. ,,Promiň." zašeptal Zayn omluvu. Nedokázala jsem uvěřit svým vlastním uším - byla jsem překvapená z toho, že se mi omluvil za to, že mi způsobil bolest. Neměla jsem možnost nad něčím takovým přemýšlet, protože se Zaynova tvář sklonila blíže k té mé, načež mě začal něžně líbat. Líbal mě opravdu něžně. Choval se, jakoby byl můj přítel a já jeho přítelkyně, kterou právě připravil o nevinnost. Několik dlouhých minut jsme si mezi sebou vyměňovali něžné polibky, než se Zayn ve mně poprvé pohnul. Byl to můj dobrovolný sex se Zaynem. Nikdy jsem na tu noc nezapomněla.
Ve dveřích pokoje něco náhle zarachotilo. Netrvalo dlouho a dveře se otevřely. Do mého pokoje pronikl pruh světla, dopadajíc z chodby. Rychle jsem zavřela své oči, načež jsem začala předstírat poklidný spánek. ,,Vím, že nespíš." promluvil Zayn do ticha, panujíc v pokoji. Nijak jsem neodpověděla, ani nezareagovala, a dál předstírala svůj poklidný spánek. ,,Beatrice, co je s tebou?" zašeptal Zayn starostlivým hlasem, ačkoliv se jej snažil skrýt. Jeho starostlivost mě zahřála u srdce. V té době tvrdil, že jsem mu lhostejná, ale svým chováním tvrdil něco jiného. Něco ke mně cítil, ale bál se to přiznat sobě samotnému.
,,Přestaň se svlékat, Zayne!" vyjekla jsem rozhozeně, jakmile začal rozepínat své kalhoty. Zayn mě ovšem vůbec neposlouchal. Místo toho, aby mě uposlechl a přestal se svlékat, mi položil dotaz. ,,Věděla jsi, že lidské tělo obsahuje šedesát procent vody?" zeptal se tichým hlasem. ,,No a?" nakrčila jsem své obočí. ,,A já mám žízeň." zachraptil. Mé zornice se překvapením rozšířily, zatímco se tlukot mého srdce rapidně zrychlil. Stačila pouhá věta, aby mě dostal do rozpaků.
,,Kurevsky si mi chyběla." zachrčel do mých rtů. Mé rty se zvlnily do menšího, spokojeného úsměvu. Jeho věta mě zahřála u srdce. Použil sprosté slovo, tudíž svá slova myslel vážně - byla jsem přesvědčena.
,,Chtěla bych si to miminko nechat, Zee. Přemýšlela jsem nad tím a chtěla bych tomu malýmu tvorečkovi dát šanci. Vlastně... Vlastně se na to miminko i těším." zašeptala jsem a nervózně skousla svůj spodní ret. Nic. Žádná odezva. Místo slovní odpovědi Zayn vstal z barové stoličky, na které seděl, a přešel blíže ke mně. Ani jsem nezadutala a na mém čele mě krátce zahřály jeho měkké rty. ,,Fakt mě to mrzí, Beatrice, ale musel jsem to udělat. Nic jinýho nezbývalo... Promiň." zašeptal. Sotva domluvil, tak z kuchyně odešel a nechal mě tam stát samotnou a naprosto zmatenou. Nyní již vím, za co se omlouval. Ublížil mi svým činem, jak nejvíce mohl, ale já mu dokázala odpustit, protože mi ukázal, že se změnil.
,,Neříkej jí Betty. Je to oslovení jak pro psa." zamračil se Zayn. ,,Starej se o sebe. Může mi říkat, jak chce." uzemnila jsem jej. ,,Slyšels' ji." zasmál se Michael. Zayn na mě pohlížel jako malý kluk, kterému jsem sebrala jeho oblíbenou hračku. Musela jsem uznat, že je zatraceně dobrý herec. Snažil se tvářit, jak jej vše mrzí a lituje svých činů, ale já moc dobře věděla, že se jedná o další pouhou přetvářku. Spletla jsem se - Zayna to opravdu mrzelo.
,Jsi jedinečná, Bee. Jsi první holka, kvůli který jsem brečel. Jsi první osoba, která mě donutila cítit se provinile. Jsi první osoba, které se upřímně omlouvám. Jsi první holka, která hraje v mém životě obrovskou roli a přeju si, aby to tak bylo i nadále.'. Při čtení toho dopisu jsem plakala. Záleželo mu na mně, ale bál se mi to říct do očí.
,,Miluju tě, Zayne!" zaječela jsem z plných plic. Svůj stisk kolem jeho těla jsem více upevnila. Byla pro mě hrozná úleva vykřičet do světa, co skutečně cítím k Zaynovi.
,,Grat-" vykulila jsem své oči. Dříve, než jsem stihla doříct to pitomé slovo, se Zaynovy měkké rty přitiskly na mé. Jakmile jsem se probrala z prvotního šoku, tak jsem mu jeho polibky začala oplácet. Byla jsem v ten okamžik nepopsatelně šťastná.
Zmateně jsem se otočila. Nemusela jsem pátrat po Zaynovi příliš dlouho, protože jsem jej spatřila téměř okamžitě - seděl na zemi, opírajíc se zády o chladnou zeď. U jeho nohou se motala zatoulaná kočka, kterou Zayn fotil na svůj telefon a následně jí ty pořízené fotky ukazoval. V hloubi duše byl stále malý kluk, který rád vyváděl klukoviny.
,,Co to děláš?" zeptala jsem se tichým hlasem, jakmile své triko odhodil na zem. ,,Svlíkám se, abych ti ten debilní nápad vyšukal z hlavy." pronesl lhostejně. ,,J-Jakej nápad?" zakoktala jsem se a raději se posunula dál od něj. ,,Chodit s tím zmrdet." mrkl, rozepínajíc svůj kožený pásek. Někdy býval hodně upřímný. Možná až moc.
Zayn zvedl svůj pohled, pohlížejíc do mé tváře, načež jeho prsty opustily přívěšek mého náhrdelníku a následně něžně uchopily mou bradu. Přitáhl mou tvář blíže k té své a přitiskl své rty na mé. Polibky jsem mu začala automaticky oplácet. Bylo mi s ním nepopsatelně krásně - vždycky. Připadala jsem si s ním jako v pohádce, která měla, bohužel, smutný konec.
Po dlouhé době Zayn konečně promluvil, přičemž svými rty obepínal cigaretu, ,,Ty tři kulky byly za to, že si sahal na Beatrice. Na mou Beatrice." dal důraz na svá slova. Byl šíleně majetnický a to se mi na něm líbilo. Dával tím totiž najevo, že mu na mně záleží.
,,Jeď beze mě, prosím." vydechla jsem. ,,Co blbneš?" zeptal se zaskočeně, pohlížejíc na mě. ,,Prostě jeď beze mě. Dojdu domů po svejch." upřesním svá slova. ,,Beatrice-" ,,Ano, lásko?" přeruším jej, aniž bych si uvědomila své oslovení. Musela jsem se pobaveně ušklíbnout, protože mé oslovení Zayna mírně rozhodilo. Líbil se mi pocit, který jsem cítila, když jsem jej dostala do rozpaků.
,,Zee?" zašeptala jsem, jakmile mě položil do své vyhřáté postele. V mých očích se třpytily horké slzy. ,,Mhm?" zabručel. ,,Jak dlouho?" zašeptala jsem, pohlížejíc do jeho tváře. ,,Co jak dlouho?" zeptal se nechápavě. ,,Jak dlouho bude trvat, než se do mě zamiluješ tak jako já do tebe? Víš, promarněná láska dost bolí a já tu bolest nedokážu stále snášet." pronesla jsem tichým hlasem, přičemž se mé rty nepatrně chvěly. ,,Nevím, Bee. Neumím svoje city dávat najevo. A navíc se nechci zamilovat, nechci být zranitelný." zašeptal a něžně mě pohladil po mé tváři. Doteď jsem nedokázala pochopit, proč mi tehdy lhal - proč se bál přiznat mi své city.
Za mými zády se náhle ozvalo šustění peřin a hned poté se Zaynovo tělo ocitlo pod peřinou, kterou jsem byla přikrytá. Jeho nahý hrudník se přitiskl na má záda. Překvapeně jsem zamrkala, když se jeho paže následně omotala kolem mého břicha. Vyhledal mou ruku a propletl naše prsty. Můj dech se zadrhl a tlukot mého srdce se nepatrně zrychlil. Zayn náhle věnoval polibek do mých vlasů, ,,Sladký sny, koťátko. Je t'aime." svá poslední slova zašeptal v cizím jazyce - pravděpodobně francouzštině. Nyní již vím, že ta dvě slova znamenají; ,,Miluju tě". Pokaždé, když jsem vzpomínala na tento okamžik, mé srdce plesalo radostí.
,,Zkráceně; kurevsky si mi pomotala hlavu a já mám v hlavě akorát bordel. Jsem kvůli tobě šíleně zmatenej. Seš s námi dost dlouho. Kromě toho tvýho útěku a měsíce po výbuchu jsem tě měl denně na očích, strávili jsme spolu dost času. Prostě ses mi dostala pod kůži a já si tě pustil k tělu víc, než bych chtěl. Aniž by sis to uvědomila, tak sis mě omotala kolem prstu." nepatrně se ušklíbl, ,,Proč myslíš, že jsem za tebou včera přijel? Protože jsem se o tebe bál. Za Niallovu smrt jsem se mohl pomstít kdykoli jindy a horším způsobem. Šlo mi o tebe." svou poslední větu pronesl tichým hlasem. Byl zmatený ze svých citů, které ke mně choval, stejně jako já kdysi ze svých citů k němu.
,,Zee, můžu se tě na něco zeptat?" zašeptala jsem váhavě dotaz, přičemž jsem jej polechtala svými vlasy na jeho hrudníku. ,,Mhm?" zamručel a odhrnul vlasy z mé tváře. ,,Kdybych byla znovu těhotná, reagoval bys stejně jako předtím? Připravil bys mě o to miminko?" zašeptala jsem. ,,Ne, nepřipravil. Myslel jsem to vážně, když jsem řekl, že jsem se ze svých chyb poučil. Znovu bych ti tak neublížil." pronesl, přičemž mě konečky prstů pohladil po linii mé páteře. Měnil se - stával se z něj mnohem lepší člověk.
Čekala jsem na silný náraz do mého těla, který přišel o pár vteřin později. Ovšem onen náraz do mého těla nebyl tak silný, jak jsem předpokládala. Jakmile jsem otevřela své oči, tak jsem pochopila proč. Žádný kamion mě nesrazil, pouze jsem byla stržená na stranu a tvrdě dopadla na špinavou zem. Kolem mě se utvořil hlouček lidí, mezi kterými byli i Harry a Anika. Nade mnou se tyčil můj ,,zachránce" - Zayn. Jeho hrudník se zběsile nadzvedával, zatímco se v jeho tmavých očích třpytily horké slzy. Nahlas to nepřiznal, ale bál se o můj život - nechtěl o mě přijít.
,,Miluju tě, Zee. Miluju tě - nikdy jsem nepřestala. Všechny ty ošklivý slova jsem ti řekla jen proto, abych ti ublížila. Chtěla jsem ti ublížit, abys cítil mou bolest, kterou jsi mi způsobil." přiznala jsem tichým hlasem. ,,Prosím, nebuď naštvaný za to v klubu. Neodstrkuj mě od sebe. Miluju jen tebe a chci jen tebe. Potřebuju tě, Zee. V klubu se mě dotýkal nějakej slizoun a já mám strach." vzlykla jsem tiše. ,,Pojď ke mně, koťátko." zašeptal a přemístil své dlaně na můj pas, stahujíc mě na svůj klín. Naučil se být tu pro mě, když jsem jej potřebovala.
,,Jak jako co za to? Ten náhrdelník patří mně, tudíž mám právo si ho vzít zpátky." pronesla jsem poněkud uraženě. ,,A víš, co patří zase mně? Ty. Takže mám taky právo si tě vzít." mrkl. ,,V-Vzít si mě?" zakoktala jsem se. Tlukot mého srdce se při jeho slovech zrychlil. Jeho slova byla dvojsmyslná a já nevěděla, co si myslet. ,,Jo, miláčku. Teď a tady." pronesl. Dost často myslel pouze na sex - byl mnou přitahován, stejně jako já jím.
,,Vím, že mi nevěříš, protože jsem zmrd, kterej ti kurevsky ublížil, ale teď mi musíš věřit, ano?" přestane se zapírat svou pravou paží o matraci vedle mé hlavy a přiloží svou dlaň na mou tvář, ,,Miluju tě, Bee. Myslím to kurevsky vážně, nevymýšlím si - přísahám. Miluju tě, Beatrice..." věnuje jemný polibek na špičku mého nosu. ,,Miluju celou tvojí maličkost do detailů. Miluju tvoje nádherný, hnědý oči, který vždycky překypují láskou a štěstím. Miluju tvůj nádhernej úsměv, kterej mi dokáže zlepšit náladu. Miluju tvoje škodolibé uculování, když se někomu stane úraz." usmál se pobaveně, ,,Miluju tvoje maličké, roztomilé pihy na nose. Miluju tvoje dlouhý vlasy, který mě pokaždý lehtaly na hrudníku, zatímco si vedle mě spala. Miluju, jak něžně vyslovuješ zdrobnělinu mého jména. Miluju pocit, když tě můžu držet ve své náručí a cítit tlukot tvého srdce." zašeptal, pohlížejíc do mé tváře, ,,Miluju chvíle, kdy tě držím ve své náručí, protože v ten okamžik držím ve své náručí celej svůj život. Miluju tvoje polibky, které jsou vždy tak láskyplné, což si ani nezasloužím. Nezasloužím si tvou lásku. Tolikrát jsem tě donutil k slzám a nebyly to slzy štěstí. Ale i přesto všechno špatný seš pořád tady a dáváš mi svou lásku. Jsi můj anděl, kterýho jsem si nikdy nevážil..." opřel se svým čelem o mé. Čekala jsem šíleně dlouho na jeho lásku - mé čekání se konečně vyplatilo.
,,Jsi krásná." zašeptal Zayn, jakmile zaregistroval můj stydlivý úsměv. Se svou postavou jsem byla vždy spokojená, ale pokaždé, kdy jsem se ocitla před Zaynem nahá, jsem se styděla a cítila se nesvá. Jeho slova mi dodala kus sebevědomí. Pokaždé, když pronesl něco sladkého o mé maličkosti, se má láska k němu prohloubila.
,,Hotová modelka." zažertuje Zayn, kráčejíc blíže ke mně. Navázala jsem s ním oční kontakt skrze zrcadlo a věnovala mu svůj zamračený pohled. Dokázal si vybrat opravdu vhodné okamžiky pro své ,,vtipné" poznámky. ,,Pořád jsi krásná, i když vypadáš jako mrtvola." pronesl, jakmile zaregistroval můj zamračený pohled. Kolem mého drobného těla se náhle omotaly Zaynovy potetované paže. Opatrně mě stiskl ve svém objetí, načež věnoval jemný polibek na mou tvář. I přesto, že mi v ten den bylo šíleně špatně, to byl opravdu krásný a nezapomenutelný okamžik.
Zaynovy hnědé oči překypovaly radostí a jeho tvář zdobil šťastný úsměv, když jsem mu oznamovala, že jsem těhotná. Pár vteřin poté, co jsem mu ukázala svůj pozitivní těhotenský test, jsem se ocitla v jeho náruči. Několik dlouhých minut drtil mé tělo ve svém pevném objetí, přičemž do mého ucha šeptal sladká slova a rozmazloval mě něžnými polibky do vlasů. Byl to jeden z nejkrásnějších okamžiků v mém životě.
Následně zachytil lem své mikiny, kterou jsem měla na sobě, a pomalu jej vyhrnul nahoru až k mé podprsence. Svými prsty jsem vjela do jeho havraních vlasů, ve kterých jsem jej začala něžně vískat. Zaynovy teplé rty náhle spočinuly na mém holém, těhotenském bříšku. Jeho gesto mě donutilo se spokojeně usmát. Tyto okamžiky jsem měla nejraději.
,,Líbí se mi to." přiznal Zayn. Jeho slova mě donutila se mírně usmát. ,,Takže jméno pro naší malou princeznu máme už vymyšlené. Bude se jmenovat Maliha Auri Malik." zamumlal a následně zabořil svou tvář do mého těhotenského bříška. Spokojeně jsem se uculila. Jméno, které vyslovil, znělo opravdu nádherně. Hrozně jsem se těšila, až poprvé spatřím naší malou Malihu v Zaynově náruči. Avšak něčeho takového jsem se, bohužel, nedočkala.
,,Všechno bude v pořádku, lásko." zopakoval svá předchozí slova, ,,Miluju tě, Bee. Šíleně moc. Slibuju, že se nikomu z nás nic nestane. Ty, já a naše malá princezna," svou hřejivou dlaní pohladil mé těhotenské bříško, ,,přežijeme ve zdraví. Slibuju. Jedinej, kdo umře, bude Scott a jeho lidi." zašeptal. Nepatrně se sklonil, věnujíc něžný polibek do mých vlasů. Bohužel, svůj slib nedokázal dodržet.
Vzpomínám na společné okamžiky se Zaynem, zatímco horké slzy smačí mé červeně zbarvené tváře. Nevnímám dění kolem mé maličkosti - jediné, co vnímám, jsou mé myšlenky.
,,Měli byste mi poděkovat." promluví neznámý, mužský hlas s mexickým přízvukem, rozléhajíc se místností. Po několika vteřinách přemlouvání sebe samotné otevřu své oči, ale svůj pohled nechám sklopený k zemi. Po získání odvahy, což mi zabralo nějaký čas, se odhodlám a zvednu hlavu, pohlížejíc na Zayna.
Do mých očí se opět hrnou slzy - tentokrát slzy štěstí. Z mého srdce spadl obrovský kámen. Mé modlitby byly vyslyšeny - Zayn je naživu. On nebyl tím, kdo schytal smrtící kulku, ale Scott. Scottovo nehybné tělo leželo na špinavé zemi, přičemž kolem jeho hlavy, ve které byla zavrtaná kulka, byla utvořena kaluž krve.
Scottovi kumpáni, kteří stojí za každým z nás, jsou zcela nehybní. Jsou v naprostém šoku ze smrti Scotta - takový zvrat ani zdaleka nečekali.
Rozhlédnu se kolem sebe, pátrajíc pohledem po dotyčné osobě, které patří onen mužský hlas s mexickým přízvukem. Mezi dveřmi, jenž vedou do této obrovské místnosti, ve které se momentálně nacházíme, stojí vysoký muž ve středním věku, jehož silnou postavu obepíná drahý, formální oblek. Jeho snědá pleť je pokryta pár tetováními, tvář je zdobena perfektně upravenými vousy a prsty jsou zdobeny zlatými prsteny. Nemám nejmenší ponětí, kdo je tento muž, ale vděčím mu za hodně - zachránil Zaynovi život.
,,Všichni teď odložte svoje zbraně a přestaňte na ně mířit." promluví onen neznámý muž autoritativním hlasem, ,,Nebo tuhle budovu vyhodím do vzduchu." pronese pobaveně, zvedajíc svou ruku do vzduchu. Když lépe zaostřím svůj zrak, tak v jeho ruce mohu spatřit jakési malé zařízení.
Raději svůj pohled odvrátím na stranu, rozhlížejíc se kolem sebe, což byla chyba. Znovu spatřit mrtvá těla Katie a Sammyho mi opět vehnalo slzy do očí. Raději svůj uslzený pohled sklopím k zemi, potlačujíc hysterický pláč.
Kolem nás se ozývá tichý šepot Scottových kumpánů. Většina z nich protestuje - nechtějí se vzdát tak snadno, ale po pár vteřinách každý z nich pomalu odloží svou zbraň na zem a odstoupí od ní o několik kroků dozadu.
,,A teď odsud vypadněte." zasyčí onen neznámý muž. Všichni Scottovi kumpáni jej uposlechnou, ačkoliv neradi - strach o jejich životy je však větší, a postupně opustí tuto obrovskou místnost. Jejich (Scottových kumpánů) chování mi přijde velmi podezřelé - vůbec se nevzpírali, jak by každý očekával, a víceméně bez problémů odešli pryč, opouštějíc tuto místnost.
,,Co jsi, kurva, zač?" promluví Anika, věnujíc neznámému muži svůj zamračený pohled. ,,Kroť slovník, zrzko. Mluvíš hůř, než dlaždič." uzemní ji onen neznámý muž. Poté si bedlivě prohlédne každého z nás, načež se rozejde do středu kruhu, jenž tvoříme.
,,Kterápak z vás je Beatrice?" zeptá se onen neznámý muž, střídavě pohlížejíc na mě, Aniku, Theu a Alex, která je stále v bezvědomí. Tlukot mého srdce se rázem zrychlil, přičemž strach pohltil mé tělo. Ten neznámý muž ve mně vzbuzoval strach a respekt - ani zdaleka se mi nelíbilo, že se vyptával zrovna na mou maličkost.
Vyděšeně pohlédnu na Zayna, který mi náhle věnuje svůj konějšivý pohled, snažíc se mě utěšit, že vše bude v naprostém pořádku. Kdyby jen tak věděl, že nebude...
Najednou na sobě vycítím cizí pohled, proto svůj pohled odvrátím od Zayna a pohlédnu na onoho neznámého muže. Při pohledu do jeho skoro černých očí mé srdce vynechá úder.
,,Takže ty jsi ta slavná Beatrice, mhm?" pozvedne své husté obočí. Namáhavě polknu - nemám sebemenší odvahu promluvit. Pouze v naprosté tichosti - vyděšená k smrti - pohlížím do jeho očí, které mě zkoumavě pozorují.
,,Já jsem Beatrice." promluví Thea tichým hlasem, přičemž mé srdce zatluče rychleji. Prudce otočím hlavu, nevěřícně pohlížejíc na Theu. Neznámý muž ode mě odvrátí svůj pohled a také pohlédne na Theu.
,,Takže ty jsi ta slavná Beatrice? Neboli Malikova přítelkyně? Tomu se mi nechce věřit." ušklíbne se onen neznámý muž, kráčejíc blíže k Thee. Se slzami v očích pohlédnu na Zayna. Ten se tváří zmateně - stejně jako kluci, ale i přesto v jeho hnědých očích lze spatřit strach. Dle jeho výrazu ve tváři usuzuju, že jej napadla stejná myšlenka jako mě; odkud nás onen neznámý muž zná?
,,Jo." zašeptá Thea, načež zakloní svou hlavu, vzhlížejíc do tváře onoho neznámého muže. Louis, který je přivázán k židli hned vedle They, raději odvrátí svůj pohled na stranu, aby před námi skryl své slzící oči.
,,Opravdu?" ujišťuje se onen neznámý muž. ,,Ano." hlesne Thea a křečovitě zavře své oči, připravujíc se na nejhorší. Neznámému muži zvláštně blýskne v očích, ,,Dobrá tedy." zašeptá, načež obejde židli, ke které je Thea přivázaná. Pomalu se skrčí do dřepu a následně mezi své prsty uchopí uzel vytvořený provazem, který je pevně omotaný kolem Theiných zápěstí, rozvazujíc jej.
Veškerý strach náhle opustil mou maličkost, ale mé srdce stále tlouklo jako splašené. Bála jsem se, že nám onen neznámý muž bude chtít ublížit, ale opak byl pravdou. Alespoň jsem si to myslela.
,,Tak." prohlásí onen neznámý muž, vytahujíc se zpět do stoje. Thea zakloní svou hlavu, vzhlížejíc do jeho tváře, zatímco stále sedí na židli. Nemohu uvěřit tomu, že jí onen neznámý muž opravdu pomohl.
,,Jsem volná?" zeptá se Thea nevěřícně, přičemž promne svá zápěstí. ,,Ano." zasměje se onen neznámý muž, ,,Ale nejprve je všechny rozvaž. Malika nakonec." přikáže. ,,D-Dobře." zakoktá se Thea. Následně prudce vstane ze židle a jako první přispěchá na pomoc Louisovi.
Neznámý muž se pouze uchechtne a zamíří ke mně. Vyděšeně jej pozoruju, zatímco se můj hrudník zběsile nadzvedává. Ačkoliv se očividně rozhodl nám pomoct, tak ve mně budí hrozný respekt.
Klidnou chůzí obejde židli, ke které jsem přivázaná, a zastaví se až tehdy, kdy stojí těsně za mnou. Následně své velké dlaně přiloží na má ramena. Mé srdce okamžitě vynechá úder - jeho doteky mi nejsou ani zdaleka příjemné.
,,Maličká, co kdybys šla rozvázat Malika?" osloví onen neznámý muž Theu. Thea mu věnuje svůj zmatený pohled, načež pohlédne na mě. V jejích modrých očích se objeví lítost.
,,Dobře." zašeptá Thea na souhlas. Neochotně se vytáhne zpět do stoje a odkráčí pryč od Harryho, kterému akorát rozvazovala svázané ruce. Pomalou chůzí kráčí k Zaynovi, přičemž mi věnuje své letmé pohledy.
,,Ty rozvaž zatím jeho." rozkáže onen neznámý muž Louisovi a kývne hlavou směrem k Harrymu. Louis zamíří k Harrymu, přičemž se snaží pohledem vyhýbat mrtvým tělům dvojčat. Jeho modré oči, ve kterých se třpytí horké slzy, překypují bolestí a smutkem, ačkoliv se to snaží skrýt.
Náhle na svém zápěstí ucítím jemný dotek, což zaujme mou pozornost, tudíž odvrátím svůj pohled od Louise. Neznámý muž rozvazoval uzel vytvořený provazem, který byl pevně omotaný kolem mých zápěstí, a přitom mě úmyslně pohladil po hřbetu ruky. Jeho dotek způsobil husí kůži po celém mém těle.
,,Ještě nikam nechoď, Beatrice." upozorní mě, jakmile jsem měla v úmyslu vstát ze židle, a odstraní své ruce z mého těla. Při vyslovení mého jména mé srdce vynechalo úder. V mém krku se okamžite utvořil obrovský knedlík, který mi znemožňoval cokoli říct.
Raději jsem zůstala sedět na židli, protože jsem nechtěla riskovat svůj a především naší malé princezny život. Při pomyšlení na naší malou princeznu přiložím svou drobnou dlaň na své těhotenské bříško, které nežně pohladím. Doufám, že tento veškerý stres naší malou princeznu nijak negativně neovlivní.
Skrze své dlouhé řasy pohlédnu na Zayna, za kterým klečí Thea, snažíc se rozvázat uzel vytvořený provazem. Bohužel, jí to nejde tak snadno jako u Louise.
,,Abych se představil - jmenuju se José Hernández. Jsem otec Madison, se kterou kdysi randil tady Malik." pronese onen neznámý muž, tedy José. Následně opět přiložil své dlaně na má ramena, přičemž se mé pokožky krku dotklo cosi kovového.
Do mých očí se opět hrnuly horké slzy, zatímco mé srdce tlouklo jako splašené. Měla jsem strach - bála jsem se jej. Ale více jsem se bála o život naší malé princezny. Neměla jsem nejmenší ponětí, co měl José v úmyslu, ale povědomě jsem tušila, že nic dobrého. A tušila jsem správně.
Pohlédla jsem na Zayna, navazujíc s ním oční kontakt, přičemž jsem se snažila zběsilým mrkáním zahnat své slzy. V jeho hnědých očích se neodráželo nic jiného, než strach. Strach o mě.
,,No, Maliku." povzdechne José, načež se na pár vteřin odmlčí, ,,Tak dlouho jsem po tobě pátral. Nenechám si zkazit tuhle příležitost. Díky tobě zemřela má jediná dcera. A určitě víš, co je psáno v bibli - oko za oko, zub za zub." pronese klidně.
Horké slzy stékaly po mých tvářích a dopadaly na mou černou mikinu. Můj ret se chvěl strachy - stejně jako celé mé tělo. Silou vůle jsem potlačovala svůj hysterický pláč a vzlyky.
Thee se konečně podařilo rozvázat vytvořený uzel na provazu, který byl pevně omotaný kolem Zaynových zápěstí. Ve stejný okamžik, kdy rozvázaný provaz ze Zaynových zápěstí dopadl na zem, se mého hrdla dotklo kovové ostří.
Nestihla jsem promluvit, mrknout, ani vydechnout. Stalo se to během vteřiny. Po mém hrdle drsně přejelo ostří dýky, načež se místností rozlehl Zaynův hlasitý křik plný bolesti.
Mým krkem projela ostrá bolet, která se postupně rozlévala do celého mého těla. Do mých úst začala proudit má vlastní krev, která následně vytékala z mých rtů a stékala po mé bradě. Snažila jsem se marně nadechnout, ale dusila jsem se svou vlastní krví. Následně jsem začala ztrácet kontrolu nad svým vlastním tělem, které začalo padat ze židle na zem.
Před dopadem na tvrdou zem mě zachránily dvě silné paže. Do mého nosu mě ihned udeřila má oblíbená vůně - Zaynův opojný parfém. Jeho velká dlaň se okamžitě přitiskla k mému prořízlému hrdlu, snažíc se zastavit silné krvácení.
,,Bee, tohle mi nedělej." vzlykne Zayn, přičemž zvedne mé tělo do své náruče, pokládajíc mě na své pokrčené nohy, abych neležela na špinavé zemi. V jeho hnědých očích se třpytí slzy, které ve velkém množství smáčí jeho tváře. Se slzami v očích pohlédnu na Zaynovu tvář, zatímco se snažím lapavě nadechnout - ovšem marně.
,,Lásko, prosím." skloní se blíže k mé tváři, po které mě následně něžně pohladí, odhrnujíc na stranu mé vlasy, zatímco svou levou dlaň stále tiskne k mému prořízlému hrdlu. Díky tomu, že se sklonil blíže k mé tváři, na mou tvář dopadly jeho horké slzy.
,,Bee, moc tě prosím, neumírej. Nezvládnu to tady bez tebe. Jsi moje všechno." vzlykne bolestně. Odstraní svou dlaň z mého krvácejícího hrdla, načež jednu svou dlaň vsune pod má záda a druhou přiloží na můj zátylek hlavy. Slabě pozvedne mé tělo výš, tudíž hlavou spočinu u jeho hrudníku.
,,Ukázala si mi smysl života, Bee. Nemůžeš jen tak odejít." vzlykne zlomeně. Jeho slova způsobují, že po mých tvářích stéká čím dál větší množství slz. Mé rty se chvějí - vypadá to, jakobych chtěla něco pronést, ale nemám sebemenší sílu pronést jedinou hlásku.
,,Prosím, lásko. Prosím. Neumírej mi. Máme spolu vychovávat dceru, nemůžeš umřít." vzlykne, přičemž se jeho tvář zkřiví do bolestné grimasy. ,,Miluju tě, Bee. A vždycky budu." zašeptá sotva slyšitelně. Jeho horké slzy stékají po jeho tvářích a dopadají na mou tvář.
,,Omlouvám se, lásko. Za všechno." hlesne. Skloní se blíže k mé tváři, věnujíc něžný polibek na mé zakrvácené rty. ,,Miluju tě, Bee." zopakuje svá předchozí slova, načež přiloží svou dlaň na mou tvář, po které mě svým palcem něžně pohladí. Jeho ramena se chvějí pod náporem vzlyků.
Z posledních sil zvednu svou paži a překryju jeho ruku na mé tváři svou dlaní. Cítím, jak mé tělo pomalu slábne. Vzdávám svou snahu - přestávám se snažit marně nadechnout. Se slzami v očích pohlížím na Zayna, přičemž tlukot mého srdce každou vteřinou zpomaluje.
,,Ne, ne, ne. Lásko, prosím." zavzlyká zlomeně, jakmile má oční víčka začala těžknout. Po dlouhém prožívání fyzické a psychické bolesti prohrávám svůj boj. Během okamžiku jsem přestala cítit Zaynovy doteky a slyšet jeho slova, protože má duše již opustila mé tělo. Navždy.
gratuluju vám - dostali jste se na samotný konec knihy😆 toto je oficiální konec. ještě bude zveřejněn krátký epilog, který je takový ,,zakončení konce". a pro nešťastné čtenáře připravím bonusový konec + epilog❤️
jak vás tento konec ne/dojal?👀