Beatrice's point of view
Vilou se nese hlučný smích dvojčat, který, bohužel, narušuje můj sladký spánek. Během okamžiku procitnu, přičemž překvapivě nepocítím žádnou nevolnost či nepříjemnou bolest hlavy.
Unaveně otevřu své oči, čehož okamžitě zalituju, protože sluneční paprsky, pronikajíc skrze okna ložnice, mě na pár vteřin oslepily. Raději své oči zase zavřu a vdechnu do svých plic mně dobře známou vůni.
Po uvědomění, že tato opojná vůně patří Zaynovi, své oči prudce otevřu a posadím se, přičemž Zaynova potetovaná paže sklouzne z mého břicha. Myslela jsem, že včerejší noc strávená se Zaynem byla pouze výplodem mé fantazie.
Pohlédnu na spícího Zayna, abych se ujistila, že včerejší noc skutečně nebyla pouhým výplodem mé fantazie. Zayn pravidelně oddechoval, přičemž jeho tvář byla natočená mým směrem a jeho rty, lákavé k polibku, byly mírně pootevřené. Peřina, zakrývajíc naše těla, byla nepatrně shrnutá, čímž odhalovala jeho nahý, potetovaný hrudník, který se slabě nadzvedával.
Pomalu si lehnu zpět na svá záda, načež se přetočím na svůj bok čelem k Zaynovi. Líně zvednu svou paži a na jeho spící tvář opatrně přiložím svou dlaň. Můj něžný dotek způsobil slabý záchvěv jeho dlouhých, hustých řas. Palcem něžně přejedu po jeho lícní kosti, přičemž svým pohledem skenuju jeho tvář. Jeho spící tvář působí tak zatraceně nevinně a roztomile - těžko uvěřitelné, že někdo tak roztomilý je vrah a překupník zbraní, drog a lehkých dívek.
V naprosté tichosti si prohlížím jeho krásu, zatímco v mé hlavě to šrotuje. Komu by naše zesnulé miminko bylo více podobné? Mně nebo Zaynovi? Porodila bych holčičku nebo chlapečka? Vždy jsem si přála, aby mé první dítě bylo chlapeček, aby v něm jeho mladší sourozenci měli svého ochránce.
Pomalu přemístím svou dlaň níže, načež svým palcem přejedu po Zaynově spodním rtu, nespouštějíc pohled z jeho tváře. Nebudu lhát - líbilo by se mi mít chlapečka, který by byl podobný Zaynovi. Sladkého chlapečka s černými vlásky, připomínajíc barvu havrana, a snědou pletí. Jeho dětskou tvář by zdobila dvě velká, hnědá kukadla, která by rámovaly dlouhé řasy, a plné rty. V hlavě mám jasný obrázek Zayna, držíc v náruči naše miminko, které mu je neskutečně podobné. Naše miminko, o které mě úmyslně připravil.
Aniž bych si to uvědomila, tak z mých očí začnou téct horké slzy, smáčejíc mé tváře. Po smrti mé malé fazolky zůstala v mém srdci díra, která se stále nezahojila a nikdy nezahojí. Nic onu díru v mém srdci nedokáže zahojit.
Plačtivě se nadechnu a v následném okamžiku sebou polekaně trhnu, protože se ložnicí náhle rozlehl Zaynův rozespalý hlas, ,,Díky tvýmu častýmu smutku zjišťuju, jak moc tě vlastně ničím." zašeptá, přičemž svým palcem setře mé slzy. ,,Někdy si říkám, že by bylo lepší, kdybych tehdy umřela, když jsem schytala tu kulku..." škytnu tiše, pohlížejíc do jeho očí. ,,Já jsem rád, že jsi neumřela." nepatrně se usměje a přisune se blíže ke mně,
,,Já vím, že se k tobě nechovám hezky, Bee. Vím to moc dobře. Omlouvám se. Když mi zemřela rodina, tak s nimi zemřelo i to dobro ve mně. Musíš se mnou být trpělivá, Bee. Dělám chyby, dělám spoustu chyb, ale dokážu se z nich poučit. Poučil jsem se ze všeho špatnýho, co jsem ti kdy provedl. Já vím, že to tak nevypadá - vzhledem k mýmu chování, ale je to tak. A taky vím, že moje chování se nedá nijak omluvit, ale i přesto věřím, že pro mě máš jistý pochopení..." pohlédne do mých očí.
,,Když jsem tě připravil o naše miminko, tak jsem měl dost času na přemýšlení. Urovnal jsem si svoje myšlenky a došel k závěru, že ty jsi první holka, který stále dokola ubližuju a ona je tady pořád pro mě. Jsi první holka, která je se mnou takhle dlouho. A hlavně jsi první holka, na který mi záleží." zapře se loktem o matraci,
,,Nerad vyjadřuju svoje city, protože mi to přijde jako projev slabosti, takže tohohle si važ." uchechtne se, ,,Neřeknu ti přesně co, protože toho nejsem schopný, ale něco k tobě cítím." vydechne, načež poníženě odvrátí svůj pohled na stranu. Mé srdce zaplesá radostí. Nemá nejmenší tušení, jak moc mě jeho slova potěšila a zahřála u srdce. Tak dlouho jsem čekala, až mi řekne něco takového.
,,Zkráceně; kurevsky si mi pomotala hlavu a já mám v hlavě akorát bordel. Jsem kvůli tobě šíleně zmatenej. Seš s námi dost dlouho. Kromě toho tvýho útěku a měsíce po výbuchu jsem tě měl denně na očích, strávili jsme spolu dost času. Prostě ses mi dostala pod kůži a já si tě pustil k tělu víc, než bych chtěl. Aniž by sis to uvědomila, tak sis mě omotala kolem prstu." nepatrně se ušklíbne,
,,Proč myslíš, že jsem za tebou včera přijel? Protože jsem se o tebe bál. Za Niallovu smrt jsem se mohl pomstít kdykoli jindy a horším způsobem. Šlo mi o tebe." svou poslední větu pronese tichým hlasem. Ať se snažím sebevíce, tak v jeho očích nemohu nalézt jedinou stopu po lži.
Cítím, jak mě v očích štípou horké slzy. Tentokrát se jedná o slzy štěstí, nikoli smutku. Na jazyku mám nevyřčený, zvídavý dotaz; co přesně ke mně Zayn cítí? Má mě pouze rád nebo mě miluje?
,,Zee, jak si myslel, že ke mně něco cít-" ,,Prostě k tobě něco cítím a nenávist to není. Řekl jsem, že ti to neřeknu, tak se nesnaž to ze mě dostat." přeruší mě. ,,Promiň." zašeptám, ,,Nechci na tebe tlačit. Povědomě tuším, že mi to řekneš, až budeš připravený, takže si počkám." usměju se, ,,Na tebe se vyplatí počkat." dodám, načež se tiše zasměju. Má poslední poznámka pobavila i Zayna - v jeho očích se objevily jiskřičky pobavení.
,,Miluju tě, Zee." zašeptám s úsměvem na tváři. K mému překvapení mi Zayn můj úsměv oplatí, načež přiloží svou dlaň na má bedra a přitiskne mé tělo na své. Věnuje jemný polibek na mé čelo a poté omotá své potetované paže kolem mého těla. Opřu své čelo o jeho rameno, zatímco jeho sevření kolem mého těla nepatrně zesílí, což mě donutí se spokojeně usmát.
,,Pamatuješ si něco ze včera?" zeptá se. ,,Pamatuju si všechno. Kde ses naučil francouzsky?" zamumlu. ,,Naučil jsem se to sám. Vždycky se mi francouzština líbila." mykne nezaujatě ramenem, ,,Ale to je jedno. Teď se chci bavit o něčem důležitějším." pronese. ,,A to je?" odtáhnu svou tvář od jeho těla, abych mohla pohlédnout do jeho tváře. ,,Tvůj fotr." ,,Co konkrétně?" zašeptám. Má nálada krapet poklesla.
,,Včera si mi řekla, že tě tvůj otec chce dostat, aby tě poštval proti mně. Od koho to víš?" slabě pozvedne své husté obočí. ,,Od jedný holky. Pár dní zpátky mě dokonce varovala před Michaelem." zašeptám. ,,A jak to ví ona?" ,,Nabourala se Michaelovi do telefonu a pravděpodobně si přečetla zprávy mezi Michaelem a mým otcem. Otec ví, kde jsem. Ví, že jsem tady a taky ví, kde se tahle vila nachází. Michael mu všechno řekl." pronesu poněkud vyděšeně.
,,A ty jí to jako věříš? Co když to je další člověk, kterýho podstrčil tvůj otec?" odfrkne si. ,,Já jí věřím a ty bys měl taky." přimhouřím na něj své hnědé oči. Scott zavraždil Aniky sestru - dvojče, tudíž šance, že Anika pracuje pro mého otce, je nulová.
,,Nedůvěřuju jen tak někomu." pronese. ,,Ale mně bys věřit mohl." zašeptám, přičemž sklopím svůj pohled a pohlédnu na Zayna skrze své řasy. ,,Jdu se vysprchovat." odtáhne mé tělo od svého, načež se posadí na kraj své postele. ,,Cože?" vydechnu zaskočeně a nevěřícně zamrkám, ,,To je vážně tvoje odpověď na to, že bys mi mohl věřit? Copak mi nevěříš, Zayne?" hlesnu. ,,Prostě se jdu vysprchovat, Beatrice. Potřebuju přemýšlet, do hajzlu." zavrčí. ,,Proč jsi na mě takovej? Řekla jsem něco špatně?" zeptám se nechápavě. ,,Vypadni, Beatrice." laxně zvedne svou paži a ukáže na dveře ložnice. ,,Zee." vydechnu v naprostém nepochopení. Proč tak najednou otočil své chování? Proč mě vyhání pryč? Naštvala jsem jej svými slovy?
Když Zayn nepřestává ukazovat na dveře ložnice, čímž mě vybízí k odchodu, tak se zapřu dlaněmi o matraci a posunu se na kraj postele vedle něj. ,,Sice nevím, co jsem udělala špatně, že mě odsud vyháníš, ale omlouvám se." pronesu tichým hlasem. Mrzí mě, že to hezké mezi námi vydrželo pouze pár minut. Možná situaci příliš dramatizuju, ale naivně jsem doufala, že bychom konečně mohli mít vztah bez hádek a neshod. Asi si nikdy nezvyknu na Zaynovy nálady, které se mění pokaždé v ten nejméně vhodný okamžik.
Ačkoliv riskuju, tak věnuju váhavý polibek na Zaynovu tvář a poté prudce vstanu z jeho postele. Ze země zvednu svůj spodní díl oblečení, který si poté obléknu. Nechci situaci mezi námi ještě více zhoršovat, proto rovnou zamířím ke dveřím ložnice, kterou následně opustím.
Jelikož nechci být momentálně sama, protože bych akorát přemýšlela nad tím, co jsem udělala špatně, že mě Zayn vyhnal ze své ložnice, tak zamířím dolů do obýváku, kde by měla být dvojčata. Dvojčata totiž každé ráno sledují pohádky v televizi.
Zastavím se mezi dveřmi obýváku, přičemž překvapeně pohlížím na Alex - nečekala jsem, že zde bude. Sedí na sedačce, přičemž své nohy má natažené a v klíně položenou hlavu spícího Harryho, kterého víská ve vlasech. Dvojčata leží na rozložené dece na zemi před televizí, na níž bedlivě sledují pohádku, a přitom ujídají z položené misky před nimi brambůrky.
,,Ahoj." pousměju se a vkročím do obýváku. ,,Jeee, ahoj!" vyjekne Alex tichým hlasem, věnujíc mi svůj radostný úsměv. Dvojčata mou přítomnost nezaregistrovala, protože jsou příliš zaneprázdněná sledováním pohádky v televizi.
,,Ne, že bych tě viděla nerada, ale co tady děláš? Je docela překvapení tě tu vidět." uchechtnu se tiše, přičemž se posadím na kraj sedačky. ,,Přespala jsem tu." broukne a něžně pohladí Harryho spící tvář. Můj pohled sklouzne na její ruku. Zaujatě si prohlédnu stříbrný prsten s malým diamantem na jejím prsteníčku, načež se mé zornice nepatrně rozšíří. (Ten prsten) je nádhernej!
,,Kde jsi ho splašila?" vydechnu - stále zaujatá jejím prstenem. ,,Koho?" pohlédne na mě nechápavě. ,,Ten prstýnek." poukážu na její ruku. ,,Od Harryho." zaculí se tajemně. Překvapeně vykulím své oči, ,,Od Harryho?" hlesnu. ,,Ano. Dal mi ho jako dárek." s úsměvem na tváři si prohlédne onen prsten na své ruce. ,,Tys' měla narozeniny?" zeptám se poněkud provinile. ,,Ne." zavrtí hlavou. ,,Tak proč ti ten prsten dal?" zatvářím se zmateně a zároveň zvědavě. Najednou se obývákem rozlehne Harryho chraplavý hlas, který je po jeho probuzení dvakrát tolik chraplavý, což mě mírně vyděsí.
,,Víš, Beo, když jsi s někým ve vztahu, tak je normální, že svý polovičce dáváš dárky jen proto, abys jí potěšila. Nemusí mít narozeniny." upře na mě své zelené oči, které překypují únavou. Pár vteřin mi trvá zpracovat Harryho slova, ale jakmile mi dojde jejich význam, tak radostně vypísknu.
,,Takže jste oficiálně spolu? Konečně! To vám to trvalo! Jsem za vás dva moc šťastná, hlavně za tebe!" pohlédnu na Harryho a začnu cuhcat jeho vlasy, ,,Zoe by na tebe byla moc pyšná! Hned, když jsme poznali Alex, jsem věděla, že vy dva skončíte spolu." zazubím se spokojeně. Alex se pobaveně usmívá - její oříškové oči překypují štěstím a láskou. Kolem mého drobného zápěstí se náhle omotaly Harryho dlouhé prsty, odtahujíc mou ruku ze jeho vlasů.
,,Jsem rád, že jsi šťastná, ale kde jsi včera byla? Byli jsme snad na něčem domluvení." pozvedne své obočí. ,,U Michaela." zašeptám a zatvářím se provinile. Harry se již netváří tak mile jak doposud.
,,Takže ses na nás vykašlala kvůli němu?" odfrkne si. ,,Říkal, že má pro mě překvapení a-" ,,A to je snad dostatečnej důvod se na nás vysrat?" přeruší mě naštvaně. ,,Michael zabil Nialla. A taky pracoval pro mýho otce, kterej mu dal rozkaz dovést mě k němu. Kdyby nebylo Zayna, tak je Michael stále naživu a odvedl by mě k otci." procedím skrze zaťaté zuby. Vadí mi, že je Harry na mě takový, když nezná celou pravdu.
Uraženě vstanu ze sedačky a i přes Harryho volání mého jména a omluvy odejdu pryč z obýváku. Bez rozmýšlení zamířím nahoru do Zaynovi ložnice.
Podaří se mi v naprosté tichosti otevřít dveře Zaynovi ložnice a nenápadně proklouznout dovnitř. Zaynova postel je prázdná - stejně jako zbytek jeho ložnice, proto zamířím do jeho koupelny.
K mému překvapení Zayn leží ve vaně a nestojí ve sprchovém koutě pod proudem tekoucí vody, jak jsem očekávala. Jeho hnědé oči téměř okamžitě spočinuly na mé maličkosti, jakmile jsem vkročila do koupelny.
S nevinným výrazem ve tváři přejdu blíže k němu a posadím se na kraj vany, zatímco předstírám, jak moc mě zajímá ručník, jenž je přehozený přes držák vedle umyvadla.
,,Co jsi předtím nepochopila na tom, že máš vypadnout, protože potřebuju přemýšlet?" zeptá se Zayn otráveně. ,,Harry je na mě protivnej." postěžuju si. ,,A? Tos' přišla žalovat nebo co?" pozvedne své husté obočí. ,,Ne, přišla jsem se pomazlit." pohlédnu na něj, načež se postavím na své nohy. Během okamžiku se začnu svlékat.
,,To by mě zajímalo s kým, protože já ti nic takovýho nedovolil. Chtěl jsem, abys vypadla, protože chci být sám a přemýšlet. Co na tom nechápeš?" vydechne otráveně, pozorujíc mě. ,,Nepotřebuju tvůj souhlas." ušklíbnu se, ignorujíc jeho zbylé řeči. Zayn má plnou pusu argumentů, které ovšem nestihne vyslovit, protože svléknu své spodní prádlo, což jej umlčí. Své veškeré oblečení odložím stranou na hromádku.
Hned, jakmile se má chodidla ocitnou v teplé vodě, se drze položím na Zaynovo tělo, načež mé nahé tělo pohltí teplá voda. Zayn kolem mých zad omotá své silné paže, což způsobí, že se naše hrudníky těsně přitisknou k sobě. Nehledala jsem v tomto našem společném okamžiku nic sexuálního - pouze jsem si užívala Zaynovu tělesnou přítomnost.
,,Zee, můžu se tě na něco zeptat?" zašeptám váhavě dotaz, přičemž jej polechtám svými vlasy na jeho hrudníku. ,,Mhm?" zamručí a odhrne vlasy z mé tváře. ,,Kdybych byla znovu těhotná, reagoval bys stejně jako předtím? Připravil bys mě o to miminko?" zašeptám. ,,Ne, nepřipravil. Myslel jsem to vážně, když jsem řekl, že jsem se ze svých chyb poučil. Znovu bych ti tak neublížil." pronese, přičemž mě konečky prstů pohladí po linii mé páteře. ,,Slibuješ?" pozvednu své obočí a zvednu svou paži, načež před jeho tváří vztyčím svůj malíček.
,,Tohle je nejvíc dětinskej slib, co může být." protočí očima a něžně odstrčí mou ruku, ,,Slibuju." zašeptá, zatímco mezi své prsty uchopí mou bradu. Přitáhne mou tvář blíže k té své a následně přitiskne své rty na mé. Polibek mu s radostí oplatím a svou mokrou rukou vjedu do jeho havraních vlasů.
Zaynův slib pro mě znamená opravdu mnoho. Jeho slib ve mně vzbudil naději, že jednou budu držet ve své náruči naše miminko. Ale mám takové zlé tušení, že žádné miminko nikdy mít nebudu, protože se dříve dostanu do spárů mého otce. A nebyla jsem daleko od pravdy.
Scott's point of view
,,Šéfe, máme záznam z kamer-" ,,Nepotřebuju žádnej zkurvenej záznam z kamer! Já vím moc dobře, kdo to, kurva, udělal!" přeruším Baxtera. Stisknu kořen svého nosu a zhluboka vydechnu. Opět zvednu svou hlavu a pohlédnu na ohořelé ostatky Michaelova těla.
Měl jsem tušit, že Michael je příliš neschopný a nedokáže mi přivést mou dceru Elizabeth. Jeho ubohá smrt mě absolutně netrápí. Jediné, co mě na jeho smrti sere, je skutečnost, že mám nyní překažené veškeré plány. Nadešel čas převzít práci do svých vlastních rukou. Nebudu nadále ztrácet svůj drahocenný čas pověřováním neschopných idiotů - to bych se Elizabeth a smrti Malika nikdy nedočkal.
,,Jdeme." procedím skrze zaťaté zuby. Odkopnu ze své cesty ohořelé krámy a zamířím pryč z téhle díry. Jakmile se ocitnu venku před tou barabiznou, tak Marcelo - můj osobní řidič ihned otevře zadní dveře mého Rolls Royce.
Než se usadím na zadní sedadla svého auta, tak pohlédnu na Baxtera, ,,Obvolej všechny, ať jsou do hodiny v sídle. Dnes v noci si uděláme výlet za Malikem." pronesu zlomyslně. ,,Rozkaz, šéfe." přikývne Baxter hlavou na souhlas. Odvrátím od něj svůj pohled a usadím se na zadní sedadla svého auta. Marcelo za mnou poslušně zavře dveře, načež obejde auta a usadí se na sedadlo řidiče.
Dnešní noc bude krvavá. Moji muži dostanou jednoduchý příkaz - zabít všechny v Malikově vile, kromě Elizabeth a Malika. Malika zabiju já sám - osobně useknu mačetou jeho hlavu. Poté již nikdo nebude stát v mé cestě a Elizabeth bude konečně moje. Jednou provždy.
jak se vám líbí vztah mezi Zaynem a Beatrice?💞
a co říkáte na Scottův plán?👀