Potter ze Zmijozelu?|Marauders FF

11.

Probudila jsem se na ošetřovně, bolelo mě celé tělo. Něco mě tlačilo na ruce, podívala jsem se tam a na moji ruce ležela Regova hlava.

"Regu." Zašeptala jsem a šťouchla do něj prstem.

"Jess!" Vykřikl hned jak se probudil a objal mě. Zarazilo mě to, ale objetí jsem mu oplatila.

„Už nezvracíš jo?" Usmála jsem se.

„Naštěstí jsem cestou potkal Brumbála a pomohl mě se toho zbavit." Zasmál se. Ale pak jsem si vzpomněla na Jamese. Rychle jsem se posadila a snažila se vstát.

„Počkej, pomůžu ti." Hnal se ke mně Reg, který očividně pochopil o co se snažím. Pomohl mi se postavit. Spěchala jsem k Jamesovi posteli, u které seděl Sirius s Peterem a s Remusem. Sirius mě probodával pohledem a to samé u Petera, Remus na mě jenom pokývl s neutrálním výrazem. James pořád spal. Přiběhla madam Pomfreyová.

„Slečno Potterová, jak to že neležíte?" Zhrozila se a tlačila mě zpátky do postele.

„Ale já se už cítím dobře, nic mi není." Na potvrzení mých slov jsem se dokola zatočila, jenže se mi zatočila hlava a Reg mě musel chytit.

„ Nebojte madam, já se o ni postarám." Usmál se na ni mile Reg. Madam Pomfreyová poraženě přikývla.

„Kdy se probudí?" Optala jsem se zatím co mě Reg držel kolem ramen.

„Je na tom mnohem hůř než vy slečno, pád mu zlomil tři obratle a má otřes mozku." Odpověděla mi a s lítostí se na nás podívala a poté odešla. Shodila jsem Regovy ruce z mých ramen. Nesouhlasně zamručel, ale já se na něj varovně pohlédla, čímž jsem mu naznačila aby neprotestoval. Zvedl ruce a nevinně se usmál. Přešla jsem k Jamesovi a chytila ho za ruku. V jedné knize jsem četla jak ubrat bolest a vyléčit nějaké zranění. Zamumlala jsem správné slova a po celé ruce se mi rozlezly černé žíly, bolely mě záda a hlava, ale dalo se to vydržet. James se prohnul v zádech a hluboce se nadechl. Sykla jsem bolestí.

„Jess! Jess, to stačí." Snažil se mě odtrhnout Reg.

„Ne, já mu musím pomoc." Procedila jsem skrz zaťaté zuby. Reg se zoufale otočil na kluky a ti jenom pokrčili rameny a se zájmem se na mě dívali. James se posadil a rozkašlal se, hned jsem ho objala.

„Já se strašně omlouvám." Vyhrkli jsme oba zároveň. Já ho prostě nedokážu nenávidět.

„Pane Pottere? Slečno Potterová, jak jste to udělala?" Zeptala se udiveně madam Pomfreyová, jen jsem pokrčila rameny a šťastně se usmála.

S kluky a s Jamesem jsme se rozloučili před nemocničním křídlem. Spala jsem jeden den tak mi pořádně vyhládlo.

„Ten kdo bude první u kuchyně je nejlepší." Vyhrkla jsem a rozeběhla se ke kuchyni.

S Regem jsme právě šli z večeře, teda my jsme na večeři jenom seděl a povídali si. No, nějak jsme se v kuchyni přejedli.

„Potterová, Blacku! Zejtra je trénink, za dva týdny budeme hrát zápas proti Mrzimoru." Oznámil nám Nott a šel dál. Ještě jsem se otočila na Jamese a zamávala mu, mávnutí my oplatil a potom se zvedl a mířil za Evansovou. Opustila jsem Rega a běžela za ním.

„Jamesi Fleamonte Pottere! Snad na ni nebudeš zase pořvávat a chovat se jako idiot." Vynadala jsem mu.

„A jak mám jinak udělat aby si mě všimla?" Ušklíbl se na mě a povytáhl obočí.

„Musíš na ni zlehka, pozdravit ji, zahrnovat ji komplimenty a tak." Protočila jsem oči.

„Pff, A to se jí jako bude líbit jo?" Zamračeně se na mě podíval.

„Jo bude, věř mi."

„Ale Sirius říkal že-." Protestoval.

„Prosimtě, myslíš že toho ví Sirius víc o holkách než já." Otráveně jsem se na něj podívala.

„Asi ne." Poraženě vydechl.

„Takže až kolem tebe bude procházet, řekneš jí že jí to sluší." Zaúkolovala jsem ho.

„Rozumím kapitáne! Zítra se uvidíme, tak dobrou noc." Zasalutoval James a odešel. Zasmála jsem se tomu a chtěla jsem se rozejít za Regem, v tom mě někdo chytil za ruku.

„Ale, ale Potterová, nějak si na mě zapomněla, ale chápu že když pořád dolejzáš za Blackem, tak nemáš moc času" Prohodil Reaken. (Rozhodla jsem se že Jess pozval ven Raeken, bcs nechci dělat z Wooda záporáka)

„Byla jsem na ošetřovně idiote."

„Nějaká nepříjemná ne?"

„Jsem nepříjemná jen na lidi, které nemám ráda. A promiň, asi jsem alergická na tu stupiditu, která z tebe vyzařuje" Falešně jsem se na něj usmála a chtěla odejít, ale on si mě přitáhl blíž.

„Tohle se ti vymstí kočičko." Zašeptal zlostně. Odtrhla jsem se od něj a dala mu facku. Ze všech stran se ozval údiv.

„Krávo." Odplivl si Raeken. Ale to už přiběhl Regulus a chtěl mu dát pěstí.

„Regu, on za to nestojí." Zamumlala jsem na něj a tlačila ho pryč, vypadal pořádně naštvaný.

„Jen se schovávej za holku Blacku." Vysmíval se mu Raeken. Ale to už ho umlčel James, který mu jednu vrazil.

„Už se jí nikdy nedotkneš! Rozumíš?!" Zakřičel na něj.

„Nebo co?" Optal se výsměšně a sbíral se ze země.

„Nebo dostaneš takovou plastiku že tě ani bůh nepozná." Zavrčel na ně James.

„Já jsem Ateista." Prohlásil Raeken.

„Pane Pottere, to by stačilo mé koleji tohle nestrpím. Odebírám Nebelvíru 10 bodů a pan Raeken si vyslouží trest, v deset hodin buďte u Filchova kabinetu." Prohlásila profesorka McGonagallová.

Postupně jsme se začali rozcházet do našich společenských místností. Já šla samozřejmě s Regem, který celou cestou nadával na Raekena.

„No jo, ještě že tě mám." Řekla jsem a dala mu pusu na tvář.

„Dobrou Jess." Zašeptal.

„Dobrou Regu." Odpověděla jsem a zamířila do svého pokoje.

.....

Tak tady další kapitola.

Snad se vám líbí.

Děkuju za všechny ohlasy na tuto knihu.

<3