Potter ze Zmijozelu?|Marauders FF

12.

Dneska ráno hrajeme zápas proti Mrzimoru, Reg je už od včerejška nervózní. Ani můj nový playlist mu nepomohl. 

Po snídani jsme vyšli ven směrem k hřišti, je zima a fouká, ale to se dá na začátek prosince čekat.

"Neboj, jsi jeden z nejlepších chytačů, které jsem v životě viděla." Prohodila jsem do ticha, které nás cestou na hřiště obklopovalo. Jen se na mě mile usmál a dál studoval oblohu.

"Za Zmijozelský kolejní družstvo budou hrát, Jessica Potterová jako brankář:" A dál jsem neposlouchala.

Momentální skóre je 50:0 pro Zmijozel. Musím říct že mají Mrzimorští celkem ránu, ale já jsem prostě dobrá no. Hledala jsem po hřišti Rega a když jsem ho nikde neviděla podívala jsem se výš, byl tam, létal tak akorát vysoko, aby měl klid, ale aby zároveň viděl na hru.

"A vypadá to že Black uviděl zlatonku." Ozve se a já se znovu podívám na místo kde byl před tím Reg, ale teď letěl prudce nahoru a těsně za ním už letěl Mrzimorský chytač, letěli pořád výš, už je ani nebylo vidět.  Po chvíli se oba vrátili a letěli střemhlav k zemi, na poslední chvíli to vybrali a Reg zvedl ruku se zlatonkou. 

"Zmijozelští vyhrávají!" Zaječel někdo do megafonu a zelené tribuny začaly tleskat slétla jsem na zem ke zbytku týmu a radovala se s nimi. Po chvíli jsme se rozešli do šaten, ale u mě se zastavil Mrzimorský brankář a pogratuloval mi k výhře, samozřejmě mi vysmekl kompliment a pak se mě pokoušel pozvat na rande. Za mnou se ozvalo odkašlání, otočila jsem se a za mnou stál Reg a Poberti. Reg vraždil pohledem Mrzimorského brankáře, Rega vraždil pohledem Sirius, James stíhal vraždit pohledem jak Rega tak brankáře, a Remus jim něco říkal,  podle výrazu jim domlouval, aby toho nechali. Peter tam jenom stál, a když si všiml toho že na něj koukám, tak se jenom usmál a zamával mi.

"No, já, a- asi jsem si to rozmyslel." Vysypal ze sebe brankář po tom co si všiml kluků a rychle se vytratil. Rozešla jsem se k nim.

"Ahoj kluci." Pozdravila jsem je.

"Ahoj Jess." Pozdravil Remus a Peter

"Ahoj J." Pozdravil James po tom co si konečně všiml, že tu jsem.

"Potterová." Kývl na mě Sirius. Jen Reg pořád nic neříkal a díval se na odcházejícího brankáře.

"Ahoj Jamesi, Potterová a kluci." Přišla k nám Evansová. 

"Reme, půjdeš tedy do té knihovny." Zeptala se Rema.

"Jo, určitě. Tak zatím ahoj." Rozloučil se s námi Remus a odešel s Evansovou. Všimla jsem si, jak se na ně Sirius divně koukal, ale nechala jsem to být.

"Jamesi?" 

"Hmm." Zamručel na mě.

"Víš že tě teď Evansová pozdravila?" Po tom co jsem to řekla vykulil oči.

"Potterová! Tohle mu nesmíš dělat je schopný omdlít, pojď Dvanácteráku." Okřikl mě Sirius a šel s Jamesem pryč. Potichu jsem se zasmála a otočila jsem se na Rega, který pořád koukal do prázdna. Přikročila jsem  němu a foukla mu do obličeje. Zamrkal a podíval se na mě. Až teď mi došlo jak blízko jsme měli obličeje.  Jeho zelené oči mi vyrazili dech.

"Asi by jsme měli jít." Zašeptal po chvilce ticha. Kývla jsem na odpověď a zaklepala hlavou. Celou cestu jsme byli ticho.

"Ehm, dobře si hrála." Prohodil před společenskou místností Reg.

"Myslím, že bez tebe by jsme nevyhráli." Usmála jsem se na něj.

"Já, chtěl bych ti něco říct."