8.Chybění

2K 54 1
                                    

Pohled Dominika
"Dobré ráno"přijde mě asi v sedm ráno vzbudit sympatická sestřička.
Věnuju jí malý úsměv.Zeptá se mě na pár otázek.
Kolem 14:00 dorazí opět ta milá sestřička se slovy "máte návštevu"
Spoza ní vyjde Terka,Verča a Jakub.
Když spatřím Terku v celé její kráse se mi až natlačí slzy do očí.Ona odkud to ví?Zná Jakuba?Odkud?Jakto?Nic nechápu.
"Ahoj"pozdraví mě všichni tři najednou.
"Ahoj"oplatím jim pozdrav a oni si sednou na židle vedle postele.
Povídáme si.Terka se o sobě trošku víc rozvyprávěla,takže už jí zase znám o něco víc.
Pohled Terky
Verča a Jakub odešly na kafe,a já jsem zustala s Dominikem sama.Povídáme si.Já něco o sobě a on o sobě,a poznáváme se víc a víc.
Najednou uvidím že ne nějaký nesvuj.Raději se ho zeptám.
"V pohodě?"
Odpověd nedostanu.
"Dominiku"
"No?"
"Najednou si zustal ticho tak že co je"
"Je mi no..trochu špatně"
"Mám ti zavolat doktora?"ustaraně se zeptám.
"Ne to bude..ehm..d-dobrý"
"Fakt?"
"Jo"
Do pokoje vejde Verča s Jakubem.
"Tak čo pôjdeme?"zeptá se Verča.
Kývnu hlavou na souhlas.
"Dominiku si v pohodě?"zeptá se najednou Jakub protože to na něm je fakt vidět.
"Je mu trochu na nic"pošeptám Jakubovi do ucha.
Jakub přijde k Dominikovi a věnuje mu objětí.
"Bude to dobrý jo"řekne Jakub Dominikovi a ten kývne.
Opustíme Dominikuv pokoj.
"Raději tam někoho pošli"řeknu Jakubovi na chodbě.
"Mohly by jste prosím jít za Dominikem Cittou?"zeptá se Jakub prvního doktora kterýho potkáme.
"Ano,právě jsem se tam chystal,jsem jeho doktor.Co se děje?"zeptá se.
"No je mu špatně."řekne ustaraně Jakub.
"To muže být z léků,je to normální,nebojte se"usměje se.
Kývne a my opustíme nemocnici.
Pohled Dominika
Do mého pokoje vejde doktor který mě "má na starost" v uvozovkách,chápem se.
"Potkal jsem na chodbě kluka a holky co byly za vámi a říkaly že vám není dobře"
Kývnu.
"Uvidíte že to bude zachvilku lepší,žádný strach"
Kývnu a chvilku si sním povídám.
Potom odejde.Já vypnu telefon a usnu i když není čas spaní.
Pohled Terky
Dorazíme domu a já se zavřu ve svém pokoji.Proč jsem ho chtěla tak strašně moc vidět a měla takový strach?Proč se zajímám o někoho koho furt pořádně neznám?Co znamená to,že mi na něm záleží?Tolik otázek na které zas nemám odpovědi...Už je kolem devět večer,nevím jestly už bude spát...ale já mu chci napsat nebo zavolat...zavolám mu a když nezvedne tak spí.
"Ano?"ozve se jeho hlas po dlouhém vytáčení.
"Ahoj tak co jak je"
"Ahoj,no fajn"
"Dominiku víš že"seknu se.
"Že?"
"Že mi chybíš?"
"Ty mě taky ale já teď už jdu spát"
"Dobrou"
"Hezky se vyspi"řekne "princezno"myslel si že to neuslyším.
"Ty taky"
Hovor típne a já se chystám spát.Pořád musím na Dominika myslet.Jeho přítomnost mi dělá dobře.Ale jen kamarádi,nic víc.Moc kamarádu jako kluku nemám a zrovna přišel on.Mám ho ráda.
Za týden
Pohled Terky
Uběhl týden od doby,co jsem viděla Dominika.Psaly jsme si ale neměla jsem čas za ním přijít.Dneska je pondělí,a měly by ho dneska pustit z nemocnice.Jede pro něj Jakub,sním jsem si taky psala.Ptal se mě,jestli nechci jít sním.Ano,chci,a taky jdu.
Ve dvě odpoledne Jakub pro mě přijede.Dala jsem mu včera adresu.Ptal ae mě na Dominika.Jestli se mi líbí a tak.Napsal mi,co je Dominik vlastně zač,a jak to má z holkama.To mě už odradilo úplně a už vím,že sním chci být fakt jen kamarátka.
———
Sedím u sebe v pokoji na posteli a maluju se před malým zrcátkem.Verča která mi zabrala koupelnu tam bude asi ještě dlouho proto se maluju u sebe v pokoji.
Je jedna hodina odpoledne a za hodinu přijede Jakub.Verča se chystá k rodičum.Večer přijde,budeme spolu,rozhodly jsme se že si večer třeba zajdeme do kina nebo objednáme pizzu.
Dám si na sebe moje oblíbené světle modré roztrhané džíny a vezmu si velké černé oversized triko.Obuju si svoje černé vysoké conversky a nakonec riflovou bundu.
Ve 13:55 už mi Jakub psal že je tady.
Vyjdu před panelák kde stojí Jakub a opírá se o svuj černý Benz,takový skoro stejný jak má Dominik možná i úplně stejný.Kouří cígo.(viem že Yzo naozaj cigarety nefajčí ale tu áno)
"Ahoj" pozdraví a vtáhne si mě do objětí.
Pozdrav a objětí mu oplatím a nasedneme do auta.
Před nemocnicí už stojí Dominik se svou taškou a úsměvem na tváři.
"Co tu děláš?"vyjekne Dominik radostí když mě uvidí vystupovat z auta.
"Překvapení"usměju se.
Natáhne ruky a obejmeme se.Teplé objětí,úpřimné,plné radosti a..něčeho,co nevím popsat.
"Terko co máš dneska v plánu?"zeptá se Dominik po tom co nasedneme do auta.
"Budu s Verčou"
"Jo aha"odvrátí pohled do okna.
Potom mu šeptnu do ucha "zítra se uvidíme"
Usměje se.V jeho očích vidím jiskřičky radosti,přímo až září.Oči má vážně úžasné,oříškově hnedé.
Jakub mě odveze domu.Samozřejme že jsem se snima rozloučila objětím.Dominik ze mě nespustil oči celou cestu v autě.
Večer
Právě je pul noc a my s Verčou jsme měly úžasný holčičí večer,nasmály jsme se na komedii co jsme si pustily,snědly pizzu,popíjely červené víno a potom si pouštěly vtipná videa.Při filmu jsme si daly masky na tvář,a skoro jsme se pohádaly zato která si dá masku pandy a která masku kočičky.Nakonec jsem si dala já pandu a ona kočičku i když jsme to chtěly naopak,ale tak aby jsme se nehádaly tak jsme to vyměnily.
Po zábavném večeru unavená padám do své postele.

𝒮𝑒𝒹𝓂/𝐹𝐹 𝒩𝒾𝓀 𝒯𝑒𝓃𝒹𝑜Where stories live. Discover now