He is my problem

27.chapter ♦ I don't feel anything to you

Seděla jsem v knihovně a připravovala si referát o Anglii, který jsem měla mít pozítří na zeměpis. Napadlo mě, že se zeptám Stefana, jestli by mi nepomohl. Je přece Angličan.

Při vzpomínce na Stefana se mi v hlavě vyskytla ta samá otázka, která mi od včerejška vrtá hlavou. Co mi chtěl Stefan říct? Chtěla jsem se ho na to včera ještě zeptat, ale byl celý večer zalezlý ve svém pokoji.

Najednou si vedle mě někdo přisedl. Podívala jsem se na nově příchozí osobu a uviděla Zaca. Proč mám na něho takový štěstí?

,,Ahoj Alex, co děláš?" zeptal se mě. Usmíval se od ucha k uchu a snažil se vypadat sexy. Nevím, proč se pořád usmívá. Asi si užívá to, že mě vytáčí, když je v mé blízkosti.

,,Referát a potřebuju mít na něj klid," řekla jsem a vrátila se zpátky k mému notebooku.

,,Co si vzpomínám, ty jsi nikdy žádné referáty ani projekty nedělala," řekl, což mě trochu překvapilo.

,,Časy se mění," odpověděla jsem a nezpouštěla oči z notebooku. Dělala jsem, že si čtu jeden článek o Londýně. Já jsem si ho teda chtěla přečíst, ale v přítomnosti Zaca to nešlo.

,,To jsem si všiml. Dříve jsi byla taková rebelka a teď... Teď se z tebe stala šprtka," ušklíbl se. Teď jsem toho měla opravdu už dost. Zac mě pěkně štval.

,,I ty jsi se změnil. Dříve takovej milej kluk a teď je z tebe nafoukanej debil," usmála jsem se.

,,Pořád se zlobíš za to, co se stalo v druháku?" zeptal se mě vážným hlasem.

,,Co myslíš? Jak jsi se s mojí nejlepší, o 3 roky starší, kamarádkou líbal?" zeptala jsem se ho.

,,Tak to nebylo, Alex," dal ruce v obrané gesto.

,,A co to teda bylo? Ochutnával jsi příchuť Amandiny rťenky?" řekla jsem ironicky.

,,Alex, tak to nebylo," snažil se mi pořád vnutit Zac.

,,Jo, jasně. To jsi říkal i tenkrát," připoměla jsem mu.

~~~~~~~~~~

,,Alex! Alex, stůj!" řval na mě přes celou knihovnu Zac. Snažila jsem se rychle utéct, ale on mě dohonil a chytil za paži.

,,Nech mě být!" zařvala jsem, ale on mě nepustil. Chtěla jsem utéct domů. Nechtěla jsem, aby mě vyděl brečet. Musela jsem vypadat strašně s rozmazanou řasenkou.

,,Alex, není to tak, jak to vpadá!" snažil se mi vysvětlit.

,,A co to teda je?! Viděla jsem, co jsem viděla! Líbal jsi se s Amandou! Ty hajzle!" řvala jsem na něho a z očí mi tekly slzy.

,,Ale no tak. Mezi mnou a Amandou nic není! Miluju tebe!" řekl a pokusil se o úsměv.

,,No jasně. Ale já ti nevěřím! Už tě nikdy nechci vidět!" po těchto slovech jsem se mu vytrhla ze sevření a utíkala pryč. Pryč od něho. Od Zaca, který mi zlomil srdce.

~~~~~~~~~~

,,S Amandou to byl menší úlet, nic víc," vysvětlil mi Zac.

,,A co teď čekáš, Zacu? Že ti padu do náruče, vše ti odpustím a potom spolu budeme navěky žít?" zeptala jsem se ho ironicky.

,,Zlomil jsem ti srdce, za to se ti omlouvám, ale teď se to snažím napravit. Můžeme se dát přece zase dohromady?" usmál se na mě tipm jeho svůdným úsměvem.

,,Ne, to teda nemůžeme," řekla jsem rozhodně.

,,V čem je problém? Vždyť mě miluješ a já tebe taky!" zatvářil se tázavě.

,,Milovala, to je minulý čas," upřesnila jsem.

,,Ale necítíš ke mě nenávist, jinak by si se chovala jinak. Pořád ke mě něco cítíš."

,,Já už k tobě vlastně necítím nic," řekla jsem v klidu. Sice mě štval, ale nenechám se přece rozhodit. Tím bych mu jen udělala radost.

,,Teď máš Stefana, co?" ušklíbl se.

,,Ať ti Tessa řekla cokoliv, Stefan je jen můj kamarád." Možná, že jsem touhle větou zkazil Tesse plán, ale nemůžu ohrožovat Stefana.

,,To známe," protočil očima Zac.

,,A ještě jedna věc. Už nikdy Stefana nebí!" varovala jsem ho.

,,Takže on si stěžoval?" zasmál se Zac.

,,To je jedno, už se ho ani nedotkneš!" Potom jsem si zabouchla notebook a vydala jsem se ven z knihovny. Pro dnešek jsem měla Zaca plný zuby. Zmizí Zac vůbec někdy z mýho života?