BEGIN AGAIN [CZ]

28. » I want you. Here and now.

„Ty šaty jsou děs.“ ošila jsem se a snažila se stáhnout si mé tmavě modré šaty, protože byly na můj vkus krátké. Na druhou stranu - byly opravdu nádherné. Jejich horní část tvořila vrstvená krajka, což vypadalo elegantně.

„Ne, nejsou.“ řekl Ryan a přitáhl si mě k sobě za pas, načež jsem zalapala po dechu. Totiž, konalo se výročí firmy Ryana, které se pořádalo v domě jeho rodičů. Byli tu zaměstnanci (i moje máma) a všechny důležité osobnosti -  my tu nemohli chybět. I když bych radši seděla doma a cpala se čokoládovou zmrzlinou.

„Jsou strašně...“ chtěla jsem si znovu stěžovat na mé šaty, ale Ryan mě samozřejmě nenechal domluvit - což má ve zvyku opravdu často.

„Sexy? Jo, máš pravdu.“ doplnil mě a když si všiml mého probodávajícího pohledu, zvedl ruce do obranného gesta. „Já za to nemůžu, to ty.“ dodal a znovu mi položil ruku na pas. Nebudu lhát, že mě ta lichotka nepotěšila... Koho ne?

„Ryane, rád tě vidím!“ ozval se za námi mužský hlas. Když jsme se otočili, můj pohled padl na muže asi stejného věku jako Ryan. Měl hnědé, nahoře lehce zvlněné vlasy a šedé oči.

„Calebe!“ usmál se Ryan a potřásl si s Calebem přátelsky rukou. Usoudila jsem, že byli kamarádi hodně dlouho. Caleb se pohledem přemístil ke mně.

„Seznámíš nás?“ zeptal se Caleb a Ryan se zamračil, když si všiml, jakým způsobem se na mě jeho kamarád dívá.

„Jistě. Tohle je moje manželka Julia Dashwoodová. Julie, to je můj kamarád Caleb Butler, spolumajitel banky Butler & Perkins.“ pronesl zamračeně Ryan, načež si mě přitáhl blíž k sobě, aby potvrdil svá slova. On žárlil!

„Moc mě těší, že vás poznávám.“ políbil mě na hřbet ruky Caleb, přičemž se ušklíbl. V Ryanovi to vřelo, takže jsem se ho znovu rozhodla provokovat.

„Mě také těší. Už jsem o vás hodně slyšela, máte můj obdiv.“ usmála jsem se sladce a Caleb mi úsměv opětoval. Musela jsem uznat, že nevypadal nejhůř.

„Nejsme přece staří, co kdybychom si tykali, Julie?“ pokrčil rameny Caleb a já hned přikývla. To už se Ryan sotva držel, aby nevybuchl vzteky.

„Ale jistě, Calebe.“ zdůraznila jsem jeho jméno provokativním tónem hlasu a bylo mi jasné, že toho má Ryan dost.

„Calebe, mohl bych si se svou manželkou promluvit?“ optal se celkem milým tónem a Caleb jen kývl hlavou na souhlas.

„Rád jsem tě poznal, Julie. Doufám, že se ještě uvidíme.“ rozloučil se Caleb s mrknutím a odešel. Ucítila jsem na mé paži Ryanův pevný stisk a jak mě táhne někam pryč. Vlezli jsme spolu do nějaké šatny a on za námi s bouchnutím zavřel dveře. Dobře, asi jsem to maličko přehnala.

„Co to mělo sakra být?! Ty jsi s ním flirtovala!“ obořil se na mě Ryan a já trochu poodstoupila, ale i tak jsem od něj stála jen kousek. Šatna byla až moc malá.

„Nechápu, proč jsi naštvaný. Náš vztah je jen dohoda, v podstatě mezi námi vůbec nic není.“ zalhala jsem trochu popuzeně, protože neměl právo vyčítat mi to. Možná trochu, ale nemusel vyvádět.

„Lžeš.“ řekl a příblížil se ke mně, načež jsem nasucho polkla. Co se to se mnou zase děje? „A ty to moc dobře víš.“ pověděl tím svůdným tónem, který mě dostává do kolen a já nedokázala nic jiného než stát na místě a zírat na něj. Byli jsme od sebe až moc nebezpečně blízko.

Dýchala jsem najednou zrychleně a mé srdce bušilo, jako kdybych uběhla maraton. Ani se mě nedotkl a má kůže byla celá rozpálená, jako kdyby čekala na jeho dotyk. A k mému překvapení - chtěla jsem to. Chtěla jsem, aby se mě dotkl, nebo aby mě políbil. Něco jsem roztřeseně zašeptala - mohla to být prosba, nebo jeho jméno. Jediné, co jsem v tu chvíli vnímala, bylo jen to, že vzal mou tvář do dlaní a přejel mi palcem po pootevřených rtech. Sklonil se ke mně a lehce otřel jeho měkké, horké rty o mé, což ve mně vyvolalo obrovskou bouři pocitů.