Povaha- Leiko je na první pohled fajnová holčina. Dokáže se chovat slušně, také v klidu komunikuje a zvládá se bez problému vyjadřovat. Na druhou stranu je docela výbušná a má smysl pro svoji vlastní spravedlnost, což znamená, že cokoli uděláš, tak to se ti v horším vrátí. Leiko má také problém držet jazyk za zuby, takže s ní je nekonečná řeč a když je sama nebo nemá s kým mluvit, tak si dokáže povídat i sama se sebou nebo s neživými věcmi. Leiko se v nějakých situacích dostává do fáze kdy se projeví její porucha a to je něco s čím se ona nedokáže pořádně smířit. Dokáže kvůli tomu pěkně vyšilovat a leknout se čehokoli co je v jejím okolí. Také občas něco udělá a poté říká, že ona to nebyla, že její tělo někdo ovládal a že ona ve svém těle v tu dobu nebyla a nemohla ho ovládat. Vlastné si na to nedokáže ani pořádně vzpomenout. Díky její poruše má problémy s pamětí jak už dlouhodobou tak i krátrodobou.
Porucha- Disociativní porucha (přesněji Depersonalizační a derealizační syndrom)
-Její porucha se jí rozvíjela už od jejích patnácti let, kdy zemřela její matka.
-Většinou se její porucha začne projevovat v pro ni nezvladatelné situaci, nebo když je vysílená či ve stresu.
- V průběhu také často pociťuje úzkost a strátu smyslu života, přestává mít důvod žít a je méně chápavá ve všech ohledech.
Jak se tam dostala- Leiko v patnácti zemřela její matka a ona utrpěla velký šok. V té době se začala její porucha nenápadně rozvíjet. Začínalo to pouze únavou, ale později se její psychika a vše okolo začalo zhoršovat. Začala zapomínat důležité věci a také prohlašovat, že není majitelem svého těla. Její otec si myslel, že se to celé nějak samo zlepší, ale den ode dne se to jen zhorošovalo a proto se společně s Leiko domluvili, že bude nejlepší, když bude pod dohledem lidí, kteří tomu rozumí. Proto Leiko přešla do léčebny dobrovolně s cílem se začít více ovládat a nejlépe vyléčit i kdyby to mělo trvat jak dlouho chce.
Jak dlouho tam je- 2 roky. Přišla už ve svých osmnácti letech, teď už jsou to dva roky co je v léčebně a musí uznat, že je v ovládání sebe mnohem lepší než když tam celá rozklepaná a vystresovaná přišla. Je to sice malý pokrok, ale pro ni to znamená hodně.
Něco o.: Tak nějak jsem to sepsala do předchozích odpovědí, ale tak stejně mám pár věcí které dodat. Leiko trpí mnoha fóbiemi, jako třeba strach z pavouků, stísněných prostor, krve, jehel, tmy, výšky, jehel a také hluboké vody. Je hodně bojácná a kvůli své fobii z hluboké vody neumí plavat. Nikdy se to nenaučila a vlastně to ani nemá v plánu. Celkově radši zůstane se svými fobiemi než aby se jim postavila. Má prostě až moc velký strach. No a na konec bych měla asi napsat něco odlehčujícího což je, že Leiko nenávidí sladká jídla. Ať už to jsou plněné knedlíky ovocem, dorty, bonbóny, čokolády či jiná sladká jídla, tak Leiko to prostě z celého srdce nesnáší.
Vzhled-
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
