7.

990 35 1
                                    

Pozdvihla jsem obočí a koukla na člověka, který na nás doslova hleděl jako puk. Nebo by se dalo říct, že jako vyoraná myš.

"Měl jsem přijít až za chvíli?" zeptal se rýpavě kudrnáč.

"Já…" nervózně jsem si prohrábla vlasy.

"Jo." odsekl Niall a pomohl mi do sedu.

Další konverzace nebyla nutná, protože se přihnali ostatní zmrzlíci celí od sněhu. Hned se začalo topit v krbu a začala se ládovat pizza. Niall mě objímal a pro nikoho by to asi nic neznamenalo, kdyby nás Harry neviděl. Takhle po nás házel ošklivé pohledy, zatímco ostatní se bavili.

"Můžu ti něco namalovat?!" vyjeknul Louis div se nezadusil pizzou s ančovičkami a nadšeně při tom koukal na mou sádru.

"No, jestli ti to udělá radost," zasmála jsem se. Odpověď jsem věděla předem. Stačilo mi, jak mu nadšeně zářily oči. Dopil se colou a někam zmizel pro fixy. Mezitím se mi k noze nahrnul i Zayn a když se Louis vrátil, vytrhl mu jeden černý fix.

"Ale žádný sprosťárny." zamručela jsem, když se pustili do práce.

"Já kreslím náhodou pěkně." ohradil se. "Neříkám, že ne. Jen tam nechci mít nic sprostého." Pohodlně jsem se opřela o Nialla a nastavovala nohu tak, jak potřebovali.

"Co jsi dneska dělala?" zeptal se mě a furt mi foukal do ucha. Šíleně to lechtalo.
"Ležela a koukala na Lost, nikdy jsem neměla čas to dokoukat do konce." vsála jsem brčkem Fantu.

"Musí být šílený jen trčet doma," poznamenal Liam.

"Ani mi nemluv, máte tu sice fajn věcičky, ale jsem tu teprve den a už blbnu." prohrábla jsem si vlasy.

Bože, chce to sprchu. Jenže jak do ní vlézt s tímhle kopytem? To mi byl čert dlužen. Někoho bych poprosila, aby mi pomohl, ale bylo mi to děsně trapné.

"Dneska už nikdo nepřijde?" nadhodila jsem opatrně. Kdyby tu přišla některá z jejich přítelkyň, tak by mi mohla pomoct ona. Nejsme sice nijak velké kámošky, ale aspoň to mezi holkama nebude také blbě.

"Ještě nám tu chybí Alex." Jo, jako bych to nevěděla! Ale takhle jsem to nemyslela.

"Ale co třeba Eleanor nebo Danielle?" povzdychla jsem si. Té sprchy se nechci vzdávat, ale nebudu se před žádným z nich svlíkat, aby mi pomohl zadělat sádru sáčkem… ne to fakt ne.

Když mi potvrdili, že nikdo další se sem nechystá, zoufale jsem si povzdychla. Budu se o to muset pokusit sama.

"Proč?" zvedl Zayn hlavu od svého uměleckého díla.
"Chtěla bych do sprchy, ale s tímhle to sama nedám." kývla jsem k noze. No co, při nejhorším zjistím, že budu muset počkat na spásu v podobě nějaké holky, která se odváží přijít do tohoto doupěte.

"Aha." Byla jsem jim vděčná, že se ani jeden z nich nenabídl. Musela bych s rudým obličejem odmítnout. Kolem šesti byla moje sádra z půlky zmalovaná nejrůznějšími postavičkami, nápisy a jinými blbostmi. Některé byly fakt vtipné.

Pak se každý odebral k sobě, tedy i já za pomocí Alexe, který konečně dorazil. Rozhodla jsem se pro vyzkoušení té sprchy. O berlích jsem se dostala do koupelny na patře. Kromě hygienických potřeb jsem s sebou měla i igelit. Osušku jsem si položila na radiátor a svlékla ze sebe všechno oblečení kromě spodních kalhotek, kdyby náhodou něco - jistota je jistota a já bych radši spala na ulici než poblíž někoho, kdo by viděl můj nahý zadek. Musela jsem vynaložit hodně energie, abych si tu obří sádru obvázala a pak, abych se vyhoupla do vany. Sprchový kout byl moderně zařízený, byl to kout a vana v jednom. No jindy bych to uvítala, ale teď jsem se jen modlila, ať mi nepodjede noha. Když totiž podjede, tak už se nezvednu.

In love with you again [Harry Styles]Kde žijí příběhy. Začni objevovat