Co bude dál?

2. Kapitola - Týna

Šla jsem do chlívku nakrmit kozy, protože Sylva toho není schopná. Nebo aspoň to tak říká:" Týno ty kozy hrozně smrdí.... Navíc mě asi ani nemají rády.... Budu dělat cokoliv, jenom prosím ne kozy!". Tak teď obsluhuje. Ne že by jí to nějak šlo, ale aspoň nemusím poslouchat tu podfukářskou mrchu..... Mohla bych takhle přemýšlet ještě dlouho, ale slyšela jsem výkřik z kuchyně: "Auuuu". Rychle jsem běžela do kuchyně, protože mě to opravdu vyděsilo. A vidím Janka s pořezanou rukou. No jasně, Běta jde na chvíli pryč a ty už se řežeš Janku. Když mě Janek uviděl, hned spustil: "Neboj, jsem v pohodě jenom.... ", ale nestačil to dopovědět, protože jsem přišla k němu blíž: "No to vidím prosim tě", vydezinfikovala jsem mu ruku a obvázala. "Jak tohle dokážeš". Přišel ke mě a políbil mě: "Stejně snadno jako tohle". Chtěla jsem mu něco říct, ale uslyšela jsem hlasité "cvak". Že by nás někdo fotil? Ne to ne, nikdo tady není.... "Tak ty romantiku, dej se znovu do práce a tohle všechno musíš vyhodit, dneska výjimečně nemáme rajskou" oba jsme se zasmáli a já odešla zpátky do chlívku. A tam uviděla tu osobu. Tu, kvůli které se vždy cítím jak jen trapně to jde....

"No nazdar Týno", stála tam Julča, krmila kozy a smála se od ucha k uchu, "Neměla jsi krmit kozy? Mám pocit, že v kuchyni je teď namísto Běty někdo jiný", mrkla na mě a začala se smát. "Prosím Julčo.... Nakrmila bych je, co tady děláš ty?", že by mě fotila ona? To by neudělala, je to moje kamarádka. Bez ní bych nevěděla, co dělat. Sakra, proč jsem tak paranoidní, třeba tam nikdo nic nefotil.... "Chystala jsem pokoje, tak jako každý den ne?", odvětila Julča a dokrmila kozy, "Co teď chceš dělat? Jestli řekneš, můžeš mě poslat pryč, abych vám zase nedělala kazišu....", naštěstí to nedopověděla, protože jsem jí skočila do řeči: "Julčo můžeš s tím prosím přestat? Ty víš, že už to není vtipný, že jo?", ale Julča se odradit nenechá: "No, mně to pořád vtipný přijde.... A hodně", chvíli se obě jen tak smějeme v chlívku a když zjistíme, že na nás kozy blbě koukají, začneme se smát ještě víc. Náš smích přeruší na chvíli Běta když vejde do chlívku: "Co tady děláte? Janek tam pálí maso a vy se tady smějete, jak chlapi v hospodě". Podíváme se s Julčou na sebe, potom na Bětu a vyrazíme Jankovi na pomoc. Neobědvali jsme se, zasmáli se tomu, jak je dneska Janek nešikovný a po obědě mi Janek řekne: "Až doděláme všechnu práci, musím ti říct něco důležitého...."