⭐️5⭐️

163 17 2
                                    

Jsem tak rád,že jsme se usmířili...
,,je teprve půl třetí...Nechceš se jít někam projít?"zeptá se Levi...Najednou je tak milí!Co se to s ním děje? ,,jasně"řeknu s úsměvem a Levi mi ho oplatí tím svým.
,,tak půjdem třeba do parku?"zeptá se mě Levi ,,dobře"řeknu ,,tak se připrav"řekne a já se cítím jako ten nejšťastnější člověk na světě...

Nemůžu tomu uvěřit...Celou dobu byl tak chladný a teď?Je tak milí a já si nemůžu pomoct!
Tak strašně tě miluji Levi!
Zajímalo by mě co by jsi dělal kdyby jsi zjistil,že tě tak moc miluji...Bál bych se tvé reakce...moc bych se bál!
Jenom z té představy mám husý kůži...
Ale jednou se to prostě budeš muset dozvědět...Ať to bude odemě nebo ti to někdo řekne...
Ale stejně se bojím...Bojím se že...že mě odmítneš...
Odmítnutí od tebe nezvládnu!

Když se připravíme oba dva výjdeme.Po cestě je ticho...
,,vezmu tě na moje oblíbené místo"řekne Levi s úsměvem ,,dobře,děkuji"řeknu a usměju se ,,za málo"řekne.

Cítím se v jeho přítomnosti tak hezky,tak příjemně,tak volně.
Nevím proč ale přijde mi teď jako jiný člověk...Je milí a prostě to všechno o tom smíření a teď mi jde ukázat svoje oblíbené místo...
Někde ve skrytu duši si říkám,že to něco musí znamenat ale...
Nebudu na svět koukat přes růžové brýle...Vím jak dokáže být svět krutý a,že svět dokáže víc než být krutý...

Pokračování příště...
Je to hodně krátké ale snad se i tak líbí☺️
❤️Mám vás ráda❤️
⭐️Vote potěší⭐️
😉Vaše T.K😉

Is it called love?Where stories live. Discover now