3

181 17 2
                                    

Pohled Leviho:
Kouknu se na Armina...V jeho obličeji vidím jasně *vypadni ho najít*...Navíc je to asi jeho taková první menší chlastačka,jelikož jsme si každý dali trochu alkoholu..Odejdu z Erwinova pokoje a první co mě napadne je jít se podívat do našeho pokoje...
Ale po cestě uslyším jak někdo brečí na záchodech...Vejdu tam
,,E-Erene jsi tu?"zeptám se,ale nikdo neodpovídá...Snažím se být milý...
Slyším pořád jenom vzlyky... ,,Erene?"řeknu ,,nech mě být"řekne zničeně ,,c-"nenechá mě nic říct a začne on ,,jdi pryč prosím"řekne potichu ,,dobře"řeknu a odejdu...Je mi ho líto...a to mě děsí...
Proč mi ho je líto?

Pohled Erena:
Bolí mě to psychicky...Bolí mě psychicky i to jak mě strčil...
Jasně,že o mě nemá zájem!
Co jsi čekal Erene,že jsi tě vezme do náručí a odejde s tebou do vašeho pokoje a potom budete spolu šťastní až do smrti?
Řekne mi moje vědomí...
Takovejhle prostě život není...Teda aspoň né ten můj...

Takové štěstí nemám...Nikdy spolu nebudeme a já se do něj hloupě zamiloval..!

Nikdy ke m nebudeš cítít to,co já k tobě Levi!Je to láska Levi!

Řeknu si v hlavě a odemknu dveře od záchodu.Dojdu k umyvadlu a opláchnu si obličej...
Po chvíli jdu do svého pokoje,je půl dvanácté a Levi už spí...Lehnu si do postele s myšlenkou,že jdu spát taky....
Ale nejde to...Pořád na to musím myslet...

Jen,kdyby jsi věděl,jak moc tě miluji!

Jen,kdyby jsi věděl,jak to bolí!

Jen,kdyby jsi věděl,že se tak trápím,zatím co ty se mi beztak směješ!

Bolí mě to...Bolí...A to hodně...
Psychická bolest je strašná věc...

Ráno:
Celou noc jsem nespal,nešlo to..Vlastně jsem celou noc jen potichu,abych neprobudil Leviho,brečel...
Vstanu o půl hodiny dřív,aby jsme se s Levim neviděli...

Víš o tom,že jsi tak krásný,když spíš?Vlastně jsi krásný vždycky!

Řeknu si,jakobych to měl říkat jemu a pokusím se o úsměv...Dojdu do koupelny a zhrozím se...Jo,jsem unavený,ale...Že musím mít kruhy pod očima a ještě k tomu mít rudý oči jsem nečekal a taky nechci...Teď budou všichni vědět,že jsem brečel a,že na tom nejsem zrovna nejlépe...
No skvělý!
Řeknu si a připravím se do školy...
Pět minut před tím,než Levimu zazvoní budík chci odejít,ale najednou se zastavím a zakoukám se na Leviho...
Miluji tě!Taak mooc tě miluji!
S touhle myšlenkou odejdu z pokoje...

Pokračování příště...
Nevím co k tomu napsat...

😁 Snad se vám líbí 😉
⭐️ Vote potěší ⭐️
❤️ Mám vás ráda ❤️
😍 Vaše T.K 😍

Is it called love?Where stories live. Discover now