wolfstar (zatím jen "pracovní" název.)

November 9 Part 2

Sirius se divil že způsobil ten cucflek Remusovi zrovna on. Bylo to divné. Ale na noční můru si vzpomněl. Dokonce i na sen co se mu zdál pak. „Hele, Remi? Nemyslíš si, že ostatní teď budou podezírat tebe a Eva-uh Lily, že spolu chodíte, ještě víc než teď?“ snažil se taktně zeptat. Nebudeme si lhát. Moc mu to nešlo. „Tak to nevím Siri, kdyžtak se budeš muset přiznat no.“ prohodil velice sarkastickým tónem. Samozřejmě, že to nemyslel vážně. Potopit oba dva by nikdy nedovolil. Když došli na snídani, rovnou si to k nim při ráčkoval Malfoy. (Už vidím ten koment od Andy-CS jak si představovala jak k nim vážně jde jako rak. XD) Samozřejmě tvář červená jak rak vytáhlej z hrnce. Jak by řekl Petter. Protože ten myslí na jídlo pořád. A bohužel jsme byli nuceni slyšet ten jeho hlas. „Tak co Evansová si tě musela označit, protože ne tebe sahali jiný.“ vysmál se jim. I když to není vtipné, smáli se i ty jeho vlez do prdelky. Ciss jakožto zdravá žena, se nesmála, ba naopak ta jim říkala že to vtipné není. Cisse pořád rozkazují. Měla by se naučit, že říct ne je skvělé. Sirius se rozhodl trochu si s ním pohrát. „Hele Malfoyi, I kdyby byla pravda, že spolu chodí, což nechodí, tak ti do toho nic není. A navíc, by to dotáhl dál než ty. Protože, moje sestřenice Cissi by nikdy, ale nikdy neskončila s takovým otrapou jako jsi ty dobrovolně. Ale jestli si tomu chceš věřit tak si věř. Já ti do života kecat nebudu. Tedy dokud nebudeš ubližovat Ciss. Pak ti rozbiju hlavu a zlomím každou kost v těle co máš.“ řekl Sirius ledovým hlasem až z toho běhal mráz po zádech. Pohladil svoji milou sestřenice po vlasech. „Jsi v pořádku Cissinko? Nedělá ti ten kretén nic?“ optal se jí Siri. (asi ho dělám trochu moc over protektiv co?) Cissi se na něj podívala láskyplným pohledem. Přeci jen je to jediný příbuzný co se jí nezbláznil. „Jsem v pořádku Siri, nic se mi nestává.“ odpověděla mu milým tónem. „Tak to jsem rád. Kdyby ti někdy, něco provedl víš kde mě najít.“ odpověděl vlídně. Malfoy z něj měl strach. Bylo to vidět. „A pro tebe Malfoyi......BAF!“ křikl a Malfoy uskočil leknutím. Většina lidí co byla kolem se rozesmála. Narcisse také poskočil koutky.

~Zpět v pokoji~

„Viděli jste toho Malfoye! Siriusi ty mu naháníš hrůzu brácho!“ Smál se nahlas James. Div se neválel po zemi. „Zase až tak vtipné, aby si se smál ještě půl hodiny potom to není.“ protočil očima Remus. „Ale copak, copak, přeci se nám nebude Remíček vztekat. Ňuňuňuu.“ začal na něj s přesládlím hláskem Sirius. Začali se smát úplně všichni. „Sirius, teď si zněl jako teplej!“ zasmál se James. To se všichni přestali smát. Remus a Sirius ztuhli na místě. „Co se děje, hoši?“ ozval se zase. Petter si jejich zaraženosti všiml. „M-myslím si Jamesi, že to by stačilo.“ ozval se, pro jednou rozumný, Petter. „Jo myslím že by to bylo nejlepší.“ Remus zněl dost chladně. Bez emocí. Jako vždy když skrýval smutek. Snažil se to zamaskovat. Petter a James si toho nevšimli. To stejné se ale nedá říct o Siriusovi. „Jamesi, Pettere, mohli byste skočit do kuchyně pro něco dobrého? Myslím že dnes nebudeme vycházet z pokoje.“ ozval se Sirius a podíval se na Jamese a Petera pohledem jako: 'jděte jinak si mě nepřejte'. „Jo jasně, už jdeme.“ řekl Petter a začal táhnou Jamese směr kuchyň.

Když opustili pokoj Sirius přitlačil Rema ke zdi. „Co se děje Remusi?“ optal se ho nebezpečně blízko u jeho obličeje. Dělilo je pouze pár centimetrů. Sirius měl nutkání ho políbit. Neudělal to. Na to měl až moc veliký strach. „Co tím myslíš? Mě nic není.“ odpověděl Remus a skoro nedýchal. Byl nervózní ze Siriusovi blízkosti. „Reme já na tobě poznám, když ti něco je, ty dva možná oblbnout zvládneš, ale mě ne.“ začal už mírně naštvaným tónem. „Já jen, *vzdech* co když je semnou něco špatně. Není normální mít rád kluky, když jsi kluk. Co když si všichni budou myslet že jsem nějaký vadný?“ odpověděl Remus skoro v slzách. „Promiň, promiň, to jsem nechtěl.“ zpanikařil Sirius a odtáhl se od něj. To Remuse zamrzelo. Nebudeme si lhát. Nevadila mu ta blízkost. „Já jen že... Reme je to úplně normální. Lásce neporučíš. Také jsem o sobě pochyboval. Ale musíš si věřit a musíš se s tím smířit. Jednou budeš šťastný aniž by ses nadál. Jsi úžasný, pozorný, talentovaný a milý kluk. Nezoufej. Jednoho dne si najdeš úžasného člověk s kterým strávíš zbytek života. A konečně budeš šťastný. A teď si uvědom, že jsi úplně normální a přestaň o sobě pochybovat!" řekl mu sebevědomě. Objal ho. A doufal že si jeho slova vezme k srdci. Remus však mlčel. Přemýšlel nad tím co Sirius právě řekl. Normální. Co vlastně znamená normální? Pro každého slovo normální znamená něco jiné. Vy chodíte spát třeba ve tři ráno (můj případ) a děláte to tak často, že je to pro vás normální. Jiní zase jí jen ovoce a zeleninu. To je tudíž pro ně také normální. Pro každého je normální něco jiného, ale je to propojené jednou věcí společnou. Komfortní zóna. Všichni si v naší komfortní zóně připadáme normálně. Hned jak z ní výjdeme cítíme se nesví. Nenormálně. Takže co je normální? Vše co uznáte za vhodné a neporušujete zákon. To je pro mě význam slova normální. Toto je vzácná schopnost pochopit realitu. Každý ji chápe jinak. Ale má to nějaké základní body, díky kterým se můžete vždy odrazit. Je to jako perfektnost. Nikdy ji ne dosáhnete dokud si sami ne řekněte, že je to perfektní. Máte kila navíc? Řekněte si, vážně musím zhubnout? Zdraví mi slouží dobře, nějaký pohyb mohu přidat, třeba vycházka denně. A už můžeš být perfektní. Každý je perfektní, když chce.

No asi to rozepíšu na další část. Já tu zním jak nějaká přehnaně nahajpená self love nevím co. Jakože je mi že mě a z těch keců na blití ale je to pravda. Napište mi co si o tom myslíte.

U další kapitoly bye bye.

Vaše Bája~