Démon nemůže milovat! Bakudeku

Izuku!

Viděl jsem jak Bakugou pomalu padá k zemi a z břicha mu teče krev. „Proč jsi to udělal!?" Začal jsem brečet až hekat z toho. „S tebou si to vyřídím později" seděl jsem na kolenou a stále brečel. Dabi chytl Bakuga a začal ho někam táhnout. Když odešel ze stanu lehl jsem do postele a začal totálně brečet chci být na tvém místě...! Chtěl mi pomoc. A teď tu už nebude a to jen kvůli mě. Dopadne to jako s.... zastavil jsem se nad myšlenkou jako by mi do hlavy vlezl někdo jiný. Přestal jsem brečet a jen koukal. Co teď všichni co mi chtěli pomoc jsou pryč. Otočil jsem hlavu tam kde bylo nejvíc krve a začal se jak nějaký psychopat smát. Stejně za to mužů já. Zvedl se z postele a šel do hlavního stanu. Moje polovina těla nechápala co dělám ale druha si dělala co chce. Vzal jsem si k sobě do kapsy to pro co jsem si šel a zařval. „Chceš vidět bolest chceš ubližovat!! Tak teď si vem mě!" Vytáhl nůž z kapsy a viděl jak z jednoho stanu vyběhl Dabi. Jen jsem se usmál nadzvedl hlavu abych mu ukázal že teď ten silný tu jsem já. „Už nebudu tvoje hračka! Teď jsem tu já pán! Doufám že chcípneš přímo démona rukou!" „Izuku ukli-" otočil jsem ten nůž a bodl ho do svého břicha. „Co děláš kurva!" Začala mi téct z pusy krev a já se furt usmíval jak nějaký psychopat. Ale najednou jako by mi přeplo zpět. A uvědomil si co jsem udělal. Koukl jsem na Dabiho zoufalým pohledem a stekla mi slza po tváři. Pak jsem padl k zemi. A dal si nepamatuji. „Takže jsi za mnou přišel." Otevřel jsem oči a ležel ve stanu. Sen? „Hej Izuku proč jsi to udělal." Když jsem slyšel ten hlas otevřel jsem oči jak nejvíc to šlo a vymrštil se do sedu. „T-T-Todoroki!" „Hm? Co tě překvapuje... Tak rychle si za mnou chodit neměl. Vím že beze mě je to těžké protože jsem dokonalý ale..." začal jsem brečet jak malý kluk a objal Todorokiho. „Promiň mi za to vše co jsem udělal. Za to vše mužů já že už nejsi mezi námi" „Izuku ty jsi za to nemohl" „Kdybych ten večer zkontroloval lip tu oponu mohl jsi tu být..." „Izuku tak to není. Ten večer..."

„Todoroki dnes máš vystoupení. Budu tě sledovat." A políbil Todorokiho na čelo. „Tak mě sleduj." Šel jsem na led a začal svou choreografii. Už je to 3 měsíc co jsme s Izukem spolu. Od té doby na mě Dabi ani nesáhl a vyhýbá se mi obloukem. Je pro mě světlo ve tmě jen on je tu pro mě a vždy bude. Byla polovina písně v tu chvíli je to pomalejší mohl jsem se podívat na Izukovo krásnou tvář. Ale než jeho tvář jsem viděl něco jiného. „Izu-" byl tam Izuku a Dabi. Dabi byl na něj přimáčklí a líbal ho. To mě tak naštvalo že jsem v polovině skončil a rozjel se tam kde jsem viděl toho zmrda. „Dabi!!" Zvedl pohled s usmál se. Slezl jsem z ledu a šel k němu a dal mu pěstí. To bylo vidět že nečekal. Sedl jsem si na něj a začal ho mlátit co nejvíc to šlo. „Saháš někam kam nemáš Izuku je můj! A vždy bude! Vzal jsem jednu ze svých bruslí a přiložil mu ji ke krku. „Ještě jednou mi na Izuka sáhneš tak tady poteče krev ty zmrde!" „Todoroki t-to stačí." Izuku měl v očích slzy a to mě donutilo přestat odhodil jsem brusli chytl Izuka za ruku a táhl ho pryč. „Kam jdeme?" Došel jsem s nim až k mému stanu kde jsem ho hodil na postel. „Vždy budeš jen můj a nikoho jiného! Ještě někdy ti ten zmrd něco udělá tak ho zabiju. Budu si tě bránit do posledních mých chvil" políbil jsem Izuka. Polibky jsem mu oplácel ale pak nás rozdělil kyslík. Objal jsem Todorokiho a poté v jeho objetí usl. Dalších půl roku bylo v pořádku s Todorokim jsme byli šťastný a Dabi na mě už nesáhl.