48. Zkouška

13.8K 819 22
                                    

Chrissy: Momentálně sedím v autobusu a přemýšlím o všem.  Možná že až přijdu k Lilovi tak mě hned zabije, nebo mi ublíží a využije mě proti Justinovi tak,že mi bude ubližovat. Panebože co když mi neuvěří? 

Autobus zastavil na místě kde jsem měla vystoupit. Zhluboka jsem se nadechla a vystoupila. Prý mám jít  rovně do lese a pak narazím prý na nějaký dřevěný dům,nebo-li chatku.  Musím se uklidnit,zvládnu to. Musím předstírat, že Justina a ostatní strašně nenávidím. Já to zvládnu,

Rozešla jsem se tedy do lesa, šla jsem pořád rovně a dívala jsem se kolem sebe. Vůbec nikde jsem žádný domek neviděla,asi si to kluci spletli. 

"Co tu děláš?" řekl někdo a já uslyšela cvaknutí. Pokud jsem to dobře poznala tak ten dotyčný držel u mé hlavy zbraň. "Přišla jsem za Lilem, jsem Chrissy" řekla jsem a on mi přitlačil více k hlavě pistol. "Pokud jsi Chrissy tak mi řekni proč bych tě nemohl tady hned na místě zastřelit?" zeptal se mě a já cítila jak se mi začínají třást nohy. Měla jsem strach.

"Řekni mu o tom plánu" uslyšela jsem z ničeho nic. Myslím si,že to byl Justin. Jasně kluci mi vlastně dali ten špunt do ucha a mikrofon. Ale to musí semnou zrovna mluvit Justin?! "Alfredovo gang ví kde jste, mají plán. Chtěla jsem vám jen pomct" řekla jsem co nejpřesvědčivěji to šlo. "Vždyt jsi chodila s Bieberem,jak ti můžeme věřit?" řekl a já se i přes to,že držel u mé hlavy pistol otočila k tomu dotyčnému čelem. "Jeho jméno raději ani nevyslovuj, je to zmrd, nenávidím ho." zalhala jsem,ale myslím si že to znělo celkem dost přesvědčivě. 

Ten chlap jen nadzvedl obočí a já se ušklíbla. "Řeknu Vám jejich plán a vy naoplátku zabijete toho zmrda" řekla jsem a myslím si, že ten chlap mi uvěřil. Sklopil zbraň a zandal si jí za opasek. "Tak pojď" řekl a chytl mě za loket,trhl semnou a vedl mě někam neznámo kam.

"Mohla by z tebe být herečka" řekl Justin a já si povzdychla. "Drž hubu" šeptla jsem. Pokud Justin bude všechno komentovat tak si ten špunt brzo vyndám. "Co jsi říkala?" zeptal se mě ten chlap. "Nic" odpověděla jsem a pokračovali jsme v cestě.

Po chvilce jsem viděla dřevěný celkem velký dům. Kolem byli dva chlapy,kteří dům hlídali. "Koho vedeš?" zeptal se ho jeden. "Něco pro Lila" řekl a vešli jsme dovnitř. Všude u každého vchodů do nějaké místnosti stáli chlapy se zbraněmi. Vešli jsme nejšpíš do obýváku,protože tam byla televize.

"Hej Lil, zásilka" řekl ten chlap a schodil mě na zem. Sykla jsem bolestí a zvedla  hlavu. Na gauči seděl Lil a vedle sebe měl nějaké děvky. Hned jsem si vzpomněla na to co mi udělal,zdrogoval mě. "Co ta tu dělá?!" zeptal se naštvaně Lil a chytl mě za tváře. "Prý Alfredovo gang ví kde jsme a chtějí nás zabít. Ona ví jejich plán" řekl ten chlap a Lil mě pustil. Za vlasy mě vytáhl nahoru a já zakňučela od bolesti. 

"Jděte prohledat okolí, pokud je tu ona tak tu oni budou taky" řekl Lil a pár chlapů odešlo ven. "Rád tě zase vidím" řekl Lil a napil se ze své skleničky,kde měl nejspíše wisky. "Tak jaký mají plán?" zeptal se mě a ušklíbl se. Bože,jak já Lila strašně moc nenávidím. "Řeknu ti jejich plán,pokud zabiješ Biebera" řekla jsem podrážděně. "Slyšel jsem něco o tom,že jste se rozešli" řekl a já si povzdycla. "Dokaž mi,že ti mohu věřit" řekl Lil a já začala panikařit, Jak mu to mám dokázat? Vždyt žádný důkaz nemám.

"To jsem si mohl myslet" řekl a ironicky se zasmál. "Pokud chlapy tady v lese najdou někoho,zabiju tě." šeptl mi těsně u ucha a já se zachvěla. "Odveď jí do sklepa a dej jí půl dávky" řekl Lil a schodil mě na zem. Zase jsem sykla bolestí a pomalu si stoupla. Ten chlap,který mě potkal venku mě chytl za zápěstí a vedl mě nejspíše do sklepa. Co teď semnou bude? Ublíží mi? O jaké dávce mluvil?! Ne prosím jen to ne.

Přišli jsme do sklepa a ten chlap zavřel za náma dveře. Rozsvítil a já uviděla kolem sebe spoustu beden. On přešel k jedné bedně a otevřel jí, byli tam sáčky s bílým práškem. Zmateně jsem od něj odvrátila zrak a dívala jsem se všude kolem. Bylo to vážně spousta krabic a určitě v tom byli drogy.

"Pojď" řekl ten chlap a já se na něj podívala. Držel v ruce stříkačku. Ne no to snad ne. Blížil se pomalu ke mě a já začala couvat. "To jsme si nedomluvili" řekla jsem co nejklidněji to šlo. "Promiň" řekl a chytl mě za ruku. Pevně mě držel a přiložil mi jehlu ke kůži.

Já jsem,ale sebou škubla a kopla ho do nohy. "Nedělej to" řekla jsem s rozstřeseným hlasem. "Ty děvko" odplivnul si a strkl do mě tak silně,že jsem narazila do zdi a hned spadla na zem. Strašně mě začala bolet hlava a před očima jsem měla všechno rozmazané. Cítila jsem jak mě chytl za ruku a pak jsem ucítila štípnutí.

"Ne" zakřičela jsem a on mě pak pustil. "Uvidíme se zítra" řekl a uslyšela jsem hlasité bouchnutí. Jen jsem ležela na zemi a z očí mi tekli slzy. Nezmohla jsem se na nic. Panebože tohle je snad moje nočí můra. "Ne,ne,ne" říkala jsem si pro sebe a chytla jsem se za svojí ruku kam mi píchnul tu drogu. Když mi píchnul drogu tak by mi mělo být lépe že? Ale mě bylo spíše blbě od žaludku. 

"Chrissy,jsi v pohodě?" uslyšela jsem Justinovo hlas. Sáhla jsem si na hlavu a pak se podívala na svou ruku, tekla mi krev. "Teče mi krev" šeptla jsem. "Co ti udělali?" naléhal Justin. "Píchl mi drogu, zase. Je mi strašně blbě. Já chci pryč. Prosíím" šeptla jsem a snažila se nevnímat bolest hlavy.

"Zlato prosím musíš se uklidnit, Lil tě jenom zkouší. Chce jen vědět jestli utečeš a nebo ti přijdeme pomoct. Musíš tam zůstat a hrát podle jeho pravidel" řekl a já se rozkašlala. "Prosím, já chci pryč. Justine prosím" naléhala jsem. Tady to nepřežiju.

"Uklidni se, lehni si a pokus se usnout, nejspíše ti dal malou dávku, proto ti je blbě" uslyšela jsem hlas Jasona. "Ja chci pryč" řekla jsem znova. "Chrissy prosím, poslechni Jasona. Snaž se usnout,až se probudíš tak ti bude lépe. Pokud uděláš teď nějakou chybu,tak tě zabijou" řekl Justin a já začala vzlykat. "Prosím,neplakej" uslyšela jsem jak se Justinovi hlas nakonci zlomil. "Já vím že to zvládneš, jsi silná." dodal a já se začínala uklidňovat. "Dobře" špitla jsem a lehla si na záda.

"Ráno  bude lépe,věř mi. Tohle je jenom Lilovo zkouška, neví totiž jestli ti může věřit" řekl Justin a já už jen mlčela. Zavřela jsem oči a snažila  se usnout. Hlava mě neuvěřitelně bolela a bylo mi pořád blbě od žaludku. Nevnímala jsem nic,jen tu bolest. Po chvilce bolest hlavy ustoupila a já konečně usla.

Bez křídel (probíhá upravování příběhu) Where stories live. Discover now