Black&White

2.Začátek cesty

Až jsem se rozloučila s Mikym tak jsem odešla na svou cestu ,ale ještě jsem se na něj otočila a on na mě tak jsem se otočila zpět a běžela.Nebudu lhát oči mi nezůstaly suché. Když jsem šla tak jsem zaslechla podivný zvuk... Asi to jde z támhle toho Křoví jdu te tam podívat....
Drápla jsem do toho Křoví,ale najednou se odtama vynořilo roztomilé štěně. Povídání ji co tu děláš tak samo?? Ono odpovědělo: nevím ztratilo jsem se id smečky. Já: Aha víš co já jdu taky hodně daleko můžu ti pomoct je najít?Ono:Jooo.
Jak se vůbec jmenuješ? Štěně: jmenuji se Hezké jméno, řekla jsem.
Šly jsme celou noc tak jsme se zastavily v lese na přespání, uložila jsem Leilu k spánku a šla jsem výt.Vyla jsem a vyla a přemýšlela že se vrátím k smečce...Ne to nesmím! Pak mě nepřijmou jsou to pravidla teda jejich pravidla. Odcházela jsem jít spát,ale najednou jsem cítila strašný mráz po zádech.. otočila jsem se a zase měsíc zfialověl. Ale tentokrát jsem slyšela nějaký hlas,ale nerozumím mu.Z měsíce se udělala čára po obloze směrem doprava,asi ukazoval směr tak jsem šla spát.Rozhodla jsem se že ráno půjdem doprava. Ráno jsme s Leilou potkaly stádo koní kteří pily u rybníka,tak jsme si řekli že se půjdeme napít také. Až jsme dopily začala se hýbat zem něco jako zemětřesení,Leila vykřikla: to jsou buvoli!! Zak jsem Leilu ukryla do křoví. Buvoli byli už jen na mě,ale najednou jeden z nich mě kousl do hrudi, měla jsem ji celou od krve,ale musela jsem bojovat dál. Jednoho z nich jsem zabila ale zbývalo jich asi ještě šest. Přihnali nějaký vlci z jiné smečky, zbytek buvolů zabily a utekly do leva. Řekla jsem si že to je divné. Vzala jsem Leilu a šly jsme za nima... Já vím že máme jít do prava,ale něco mě k nim volá, vím, že je to další nudná smečka,ale něco na nich je. Leila se mě v průběhu cesty zeptala : A jak zní tvé jméno? Já odpověděla: já jsem Kaylile. Hezké jméno řekla mi. Asi tak za hodinu se ti vlci zastavili a něco dělali u nějakého kamenu,vypadalo to jako nějaký totem. Byla tam nejníž vytesaná kráva,nad ní byl medvěd potom orel nebo sokol,ale nejvýš byl vlk. Byla jsem udivená proč zrovna vlk?? Sledovali jsme je dál.. začaly mluvit ale nerozuměla jsem mluvili jako ten hlas z měsíce. Najednou se mi zatočila hlava a odpadla jsem. Až jsem se probudila byla jsem v nějakém stanu a Leila vedle mě. Povídám: Leilo pssst jsi v pořádku??... Odpověděla se vzlykotem : Ano jsem ,ale co s námi chtějí udělat. Já jsem chtěla něco říct,ale najednou do stanu vešel nějaký vlk byl mohutný a asi stejně starý jako já. Řekl nám: vyléčili jsme tvou hruď. Já poděkovala. Leila se jen třásla strachy. Já jsem se zeptala a přitáhla Leilu k sobě: Co s námi chcete udělat?.. Ten vlk odpověděl: Nic a odešel. Tak jsme vyšly i my ze stanu a viděly jsme jakousi vesnici vlků,ale věděla jsem že musím jít za měsícem. Ostatní na mě koukali jako na vlka bez ocasu, a něco si šeptali. Přišel ten vlk a zvolal občané, máme tu nové členy vesnice. A odešel... všichni se tvářily tak smutně,tak jsem se zeptala co se děje. A jedna vlčice mi řekla že na tomto místě zmizelo slunce od té doby co umřela Bohyně vlků Bea a že se starala o tamtoho alfu. To to to je alfa.....?? Ano řekla mi. Odešla jsem a přemýšlela proč zmizelo slunce jen kvůli nějaké Bohyni?. Tak jsem zašla za tím alfou a zeptala se na pověst vesnice a smečky. On odsekl nemohu ti to sdělit nepatříš do naší smečky! Teď odejdi! Odešla jsem s Leilou z vesnice na louku si tam odpočinout,ale určitě se tam vrátíme musím znát to tajemství........
Nadešel večer tak jsme se vrátily do toho stanu a šly jsme spát. Nemohla jsem usnout tak jsem vyšla ze stanu se jít napít,ale zase ten měsíc zfialověl,ale tentokrát jsem mu více rozuměla a říkal asi : tvá cesta tu nekončí teprve tu začíná s někým z vesnice. Řekla jsem mu: a s kým??! Měsíc mi neodpověděl.. Tak jsem šla spát a rozhodla jsem se že se na to zeptám alfy ten o tom bude určitě něco vědět! Tak se stalo, zašla jsem za ním a zeptala se : Jsou v této vesnici kouzla?! On: proč? A já mu řekla o tom měsíci a o tom co mi řekl. A ten alfa řekl že jsem vyvolená! Já: ale k čemu?! Proč?! A on mi řekl: to se dozvíš až bude ten pravý čas.Tak jsem řekla : a kdy to bude? A on už neodpověděl,ale řekl že se jmenuje Bruno a tak jsem odešla.Ale strašně mě to zajímalo! No co šla jsem za Leilou a hráli jsme si spolu. U toho jsem přemýšlela nad tím co říkal Bruno,tak asi v té vesnici nějakou dobu zůstanem. Nadcházel večer chtěla jsem jít spát,ale zahlédla jsem Bruna jak někam jde. Tak jsem se rozhodla ho sledovat! Šel hluboko do lesa a zase ! Mluvil tím jazykem jako ten měsíc. Ale proč!! A najednou se z měsíce objevila světle fialová vlčice a řekla mu : neboj synu už nadejde ten čas brzy,brzy ano. Vůbec jsem nevěděla o co jde.A zase zmizela v ten fialový měsíc.