1

16 1 0
                                    

Seděla jsem ve vaně a v ruce držela zapálenou cigaretu. Moje dlouhé hnědé vlasy byli mokré a lepily se na mé záda. Přemýšlela jsem o tom, jak mámě vysvětlím, že jdu zase pryč. Poslední dobou s tím má celkem problémy protože se vracím domů s opicí. Hah, kéž by jen opice. Potáhla jsem si z cíga a tipla do popelníku.

Stála jsem před zrcadlem a prohlížela si svoje vystouplé kosti. Od doby co odešel se toho hodně změnilo...i já.
Vlasy jsem si rozčesala a hodila na záda. Tělo jsem si zabalila do ručníku a šla do pokoje.

Můj pokoj je poměrně moderní a uklizenej. Je to malá místnost se spoustou fotek a zpomínek, které tento pokoj zažil. Otevřela jsem bílou skříň a vytáhla spodní prádlo s obyčejnýma džínama s dírou na kolenech a Steinovo triko. Vlasy jsem si slabě prosušila ale jinak jsem je moc neřešila. Vypojila jsem mobil z nabíječky a dala ho i s klíčema a krábou do kapsy bomberu. V kuchyni jsem si vzala Ibalgin a zapila ho vodou.

"Zase někam jdeš?,, slyšela jsem mámy naštvanej hlas

"Hmm,, dopila jsem vodu a sklenici položila před sebe na linku

"A kdy se hodláš vrátit?,,

"Nevím, zavolám ti,, řekla jsem mezitím co jsem si obouvala boty a vyšla z baráku. Hned co jsem zašla do vedlejší ulice, čekala na mě část party.

"Koukej co mám,, mával mi před obličejem Ondra pytlíčkem s barevnými pilulkama.

"Extáze?,, zeptala jsem se i když mi odpověď byla jasná. Jen kývl a z pytlíku vytáhl tripák s osmi pilulkami.

"Dárek,, usmál se a přitáhl si mě za ramena. Jen jsem kývla na znamení, že děkuju a uklidila tripák do kapsy

ZapomenoutWhere stories live. Discover now