Královská subinka [1]

Kdo přežije: Kuchyňská edice

Dosti zmatení strážci odvedli nově příchozí, která během svého odchodu prohlašovala, že už se nemůže dočkat, až uvidí tu tajnou místnost s veškerým vybavením, co si na ní Daddy nachystal a kam jí stoprocentně právě vedou, aby se správně připravila. K její velké smůle na ní čekala pouze cesta do žaláře, ale ani jeden ze strážných neměl srdce tohle dívce prozradit. 

Teprve když si byl Janek jist, že je doopravdy čistý vzduch, rozhodl se vykouknout z poza vladaře a tak nějak mu bylo jasné, že respekt, který si s velkou snahou div ze čtveřice účastnic nevymlátil, opětovně klesl na nulu. 
"Co to u všech čertů-"

"S tímhle Satan nemá nic společného, vždyť to byl jen nějaký levný pozér bez pentagramu, nemůžu uvěřit, že nepoznáš rozdíl, Ludvo!" Okamžitě zaprotestovala Eboby. Kdyby blonďák během svého útěku zbaběle neodhodil výchovnou pomůcku, zřejmě by už jednu schytala. Takhle prozatím byla bez trestu. 

"Budu si muset promluvit s ochrankou..." Zabrblal rádce. Urovnal si límec a raději ignoroval posměšný úšklebek od krále.   

***

"Ať to nezdržujeme, začneme s první výzvou!" Zahlaholil Janek, díky čemuž přitáhl pozornost zbylých lidí. Po usilovném hledání našel i bičík, takže ho urychleně sebral a pokračoval. "Vlastně ona už vypukla, ale teď oficiálně!" 

"...Pořád si neřekl, co je jejich úkolem." 

"Ono by stačilo, kdybyste mě nechal mluvit, času je totiž dost. Jak totiž asi každý ví, ženský místo je jedině a pouze v kuchyni, tudíž náš první úkol je naprosto jednoduchý." S tímhle se na všechny usmál. "Kdo z Vás čtyř jako první opustí kuchyň vypadává a ztrácí možnost stát se devítiměsíční královnou! No a poslední, co tady zůstane, dostane odměnu."

"Janku, můžeš sem?" S pokývnutím hlavy se vydal k Hojněplodiči, který vypadal, že brzo dostane smrtelnou migrénu. Když si byl jist, že je není aspoň částečně slyšet, vypadl z něj dotaz, co ho už delší dobu trápil. "Copak jsi přišel o rozum?! To ti nedošlo, že tamta banda tady bude klidně několik dnů, jen kvůli možnosti být se mnou?!" Na tohle se blonďák široce zašklebil. 

"Zapomínáte, že já jsem ten, kdo to tady diriguje a mám filutu." S tímhle si poklepal na spánek. "Navíc mám plán." Na tohle se dočkal akorát protočení očí. 

"Tohle zní jak jedna z desíti vět před katastrofou." 

***

Čas se až nelítostně táhl a mužské duo trávilo čas naprosto zbytečnou debatou na všelijaká témata, co se dost často vymykala pravidlům logického myšlení. 

"...a pak se mě zeptal, zda jeho sestru doopravdy miluji. Samozřejmě jsem mu na to přitakal a on jakože: 'A schytal bys pro ní i kulku z pistole?' Já debil opětovně řekl že jo, na což on vytáhl bouchačku a střelil mě do nohy!" Na důkaz si Janek vyhrnul nohavici, aby ukázal jizvu. "Nicméně od té doby můžu říkat, že mám nohy jako laň. Křivé a chlupaté." Hnědovlasý muž se zasmál a chtěl něco dodat, jenže ho přerušil příchod jedné z účastnic. 

Sam v rukou držela talířek se sendvičem, který podala králi se slovy, že vypadá hladově. Nervózně se usmála a pohledem tikala mezi muži a talířkem. Janek nevypadal nijak zaujatě a radši opětovně stáhl nohavici, zatímco Ludvík nenadšeně koukal na darované jídlo. 
"Proč není na trojúhelníčky?" 

"Promiňte, cože?" Zmateně zamrkala. Černovláska rozhodně nepočítala s takhle blbým dotazem, na což protočil oči. 

"Přece nečekáš, že tohle celé narvu najednou a bez pomoci do huby." Odůvodnil svoji otázku, zatímco Janek se snažil nesmát. Těžko říct zda to bylo výrazem, co žena nasadila nebo věta krále. "A co je proboha tohle?" Prstem ukázal na bílou věc, co kapala po straně.