story of my world (HARRY STYLES)

7.🖤💎🖤

Harry's pov
Ráno jsem se vzbudil s příšernou bolestí hlavy. Na stromečku jsem našel dva prášky a vodu. Ale toto není můj pokoj. Tak co tady dělám? Na stečku byl ještě tác se snídaní. Bylo na něm ovoce, lívance a káva. Musím uznat, že to je poprvé, kde jsem někde dostal snídani. Rozhodl jsem se jí sníst a potom najít autora této snídaně a zjistit co tady vlastně dělám.

Snídani už jsem dojedl. A teď jsem právě mířil chodbou a doufal jsem, že mě zavede do kuchyně nebo tak. Prostě chci najít asi tu holku. Nevím jestli jsem u holky nebo u kluka. Ale kluci vám nikdy snídani nepřipraví. A když už vám jí připraví, Tak to jsou vajíčka.

Už jsem viděl kuchyň. Ale musel jsem se zastavit ve dveřích, protože jsem jí spatřil. To snad ne. Já jsem s ní spal?

,,Dobré ráno."

,,Máš někde čudlík s restartem. Nebo co mám udělat, aby jsi se probral a podal mi ten tác s tím nádobím. Ráda bych to ještě dneska strčila do myčky."

,,Jo sorry. Tady ho máš. Byli fakt dobrý."

,,Ehm no a co tady vlastně dělám?"

,,Ty si to vážně nepamatuješ?"

,,Neříkej, že jsme spolu..." Ne jenom to ne. Tady tu holku nechci ztratit tím, že se k ní budu muset chovat ke kusu hadru.

,, Ne, nespali jsme spolu, neboj."

,,Ufffff" Ještě, že tak. Tahle holka je pro mě moc dobrá. Ještě po tom dramatu s rodičema.

,,A co tady teda dělám?" Musel jsem se zeptat. Já to totiž vážně nevím. Jediný co si pamatuju, je ta party a ona. Pak už jenom alkohol a alkohol.

,,To by jsi se mohl zeptat svých kamarádíčků, kteří tě v tom parku nechali."

,,Počkej. Takže ty jsi mě našla, se někde svýjet v parku? A pak jsi mi pomohla a dokonce mě vzala k sobě domů a pak mi udělala úžasnou snídani?" Ne ty imbecile. Toto je jenom sen že kterého se nikdy neprobudíš.

,,Už to tak vypadá. A teď mi ukaž to břicho. Včera jsem ti na to nechtěla hmatat, ale teď to ukaž. Včera jsi vypadal, jako kdyby jsi se už neměl nadechnout." To mě zřídili až tak moc? To bude ještě hodně trapný.

,,Né to je v pohodě. Já to zvládnu."

,,Já ti říkám, ať mi ukážeš svoje břicho. Já se tě neptám na tvůj názor. Já ti to říkám. Takže si běž lehnout tam na ten gauč a vyhrň si triko. Já za tebou za chvíli přijdu. Jenom něco připravím." Je drsná. To se mi líbí. Ale já si nenechám přikazovat, co mám a nemám dělat.

,,Ale já jsem vážně v pohodě."

,,Já jsem řekla běž si lehnout na gauč. Takže ty se teďka pěkně sebereš a půjdeš si lehnout na ten zkurvenej gauč. Je ti to jasný?!" Ona si vážně potrpí na to, aby měla všechny pod palcem. A já nejsem vyjímka.

,,Už mlčím. A jdu si hned lehnout na gauč."

Poslechl jsem jí a udělal, přesně to co po mně vyžadovala. Ale pak jsem si všiml fotky na poličce. Byla tam asi ona, ten její bratr a její rodiče. Slyšel jsem kroky. Rychle jsem se posadil na taburet a vytahl telefon. Předstíral jsem to, že se koukam na něco hodně důležitého. Ale ve skutečnosi jsem jenom nechtěl přiznat, že mě ta holka zajímá.

,,Čemu jsi nerozuměl na větě běž si lehnout na gauč a vyhrň si triko?!" Musím si vymyslet co ji řeknu.

,,Promiň. Když ležet mě nebaví." Super teď jsi zabodoval. Když mě ležet nebaví. A co jsi si myslel, že to bude originální a cool. Ani hovno. Jseš akorát tak trapnej.

,,Lehni si, vyhrň si to triko a mlč. Děkuju" Tentokrát jsem jí poslechl. Nebo jakože já jsem jí poslechl i předtím, ale to tady nebyla ona. Takže se to nepočítá. 

Když jsem si vyhnul tričko, bylo vidět jak si mě prohlíží. Ale asi ne kvůli mému úžasném tělu, ale kvůli těm modřinám.

,,Máš hodně velký modřiny. Vidím to tak že budeš mít minimálně jedno žebro zlomený, protože jsi se včera nemohl skoro ani nadechnout. A mluvit, jsi řekl jednu větu. Která nešla skoro vůbec slyšet. Takže teď si chvíli leduj tuto modřinu a pak si sleduj zase jinou. Já si jenom zavolam." Ona je úžasná. Musím jí, ve všem poslouchat.

,,Ahoj. Kam jsi musel odjet?" Její hlas se ozýval z druhého pokoje takže jsem moc dobře slyšel co říkala. Bohužel jsem nevěděl s kým mluví a ani co jí ten dotyčný říká. Takže jsem věděl úplný hovno.

,,Super. Ale ty víš, že překvapení nemám ráda. Co to je?" Takže ten nékdo pro ní má překvapení. Super ona bude mít určitě kluka.  Rychle jsem se natáhl ke stolu a vzal si papír s propiskou a začal psát. Nechci a hlavně tady nemůžu být už ani minutu. Čím víc jsem s ní tím víc nechávám prostoru mým myšlenkám. A to je to co nechci. Text jsem jí položil na stůl a hodlal rychle vypadnout. Jenom doufám, že jí to moc neurazí.

Napsal jsem jí:

Snídaně byla výborná a hrášek bych si s dovolením nechal. Bohužel jsem už musel jít.

...

Už jsem byl doma a celý víkend jsem nehodlal z tohoto baráku vylézt. Pořád jsem musel přemýšlet o té holce. Co jsem to zase provedl? Bože! Ona se o mě postarala a já jako zbabělec utekl.

A jak jsem řekl, tak jsem i udělal. Celý víkend jsem z baráku nevytáhl ani špičku nosu. Celý víkend jsem se válel v posteli a žral chipsy.