Snad někdy příště

♡ 3. Kapitola ♡

"Tak pojď Maris, vstávej, je oběd" volá strejda. "Joo, už běžím" zaskuhrám.
Zvednu se a vyjdu z pokoje a po schodech sejdu do kuchyně.

Už je připravené jídlo. "Vypadá to skvěle" pochválím.

Během následujících 20 minut všichni spokojeně jíme. Odnesu talíř na linku. "Bylo to moc dobré" zavolám. "Děkuju Maris. Jo, abych nezapomněla, asi za hodinu a půl k nám přijdou sousedi, tak se připrav" zavolala na mě teta. "Jasný" odpovím ze schodiště. Výběhnu schody do pokoje, skočím do postele a vezmu si mobil. Zpráva od táty? Proč mi zrovna on píše?

Táta: Ahoj Maris, máma se zmínila, že jsi na prázdniny u tety Lucy a u strejdy Jona. Doufám, že si to tam užiješ. Občas mi můžeš napsat nebo zavolat, jak se máš a tak. Dávej na sebe pozor, hlavně na cizí lidi! :D

No dokonalý fakt, vážně se o mě teď začne zajímat? Fakt brzy no.

Já: Od kdy se zase bavíš s mámou?

Táta: Noo, napsal jsem si, že bychom se mohli začít nějak slušně bavit. Že bych se o tebe mohl začít zajímat, jsi přece moje dcera. Měl bych ti to po prázdninách vynahradit. ;)

No super, takže hned po prázdninách se můžu těšit na návštěvy k tátovi.

Já: Jo, potom se domluvíme. Ahoj.

Táta: Měj se.

No, tak to bude ještě solidně zajímavý, až prázdniny skončí. Bez tak na mě zas zapomene a já tam budu tvrdnout v jeho bytě.

Tak jo, měla bych se dát dohromady. Zvednu se dojdu si vybrat oblečení. Zvolila jsem krátké černé šortky a bílý top na ramínka. Učešu si vlasy a smotám je do drdolu. Z poloprázdneho kufru vytáhnu taštičku s make-upem a jednu krabičku, kde mám náušnice a řetízky. Vezmu stříbrné kruhové náušnice a nasadím si je. Teď ještě nějakej "mejkap". Zvolím klasiku.
Nanesu malou vrstvu make-upu a houbičkou ho rozetřu po obličeji. Hmm, korektor asi nebude potřeba.
Vezmu si malou paletku s očníma stínama a udělám si světle třpytivé oční stíny. Jako poslední zvýrazním oči řasenkou. Tak a máme hotovo, myslím, že dobrý. Jo abych nezapomněla ještě si dám svůj oblíbený balzám na rty. Tak jo, teď už jsem připravená. Na chvilku si sednu na postel a projedu sociální sítě.

"Maris, jsou tady první sousedé, pojď se s nimi ozdravit" zavolá teta. "Joo, už běžím" zavolám "vesele". Tak to jsem na ně zvědavá.
Sejdu po schodech a uvidím zhruba stejně starý pár, jako je teta se strejdou, takže tipuju, že jim je do 45. Vypadají usměvavě. Nahodím co falešný úsměv a dojdu za nima. "Dobrý den" popřeju jim. "Ále, kdo nám to přišel, Lucy s Jonem nám o tobě hodně vyprávěli. Jsem Elis" podá mi ruku. "Dobře, já jsem Marisol" potřeseme si rukou. "Já jsem Patrik, těší mě" přidal se muž, který stál vedle Elis. "Marisol, potěšení i na mé straně" řeknu s falešným úsměvem. "Těšila ses tady? Povídej, přeháněj jak je v Česku? Určitě to tam je skvělé" řekla s nadšením Elis. "Omluvte mě, mám pocit, že mě volala teta Lucy, myslím, že potřebuje pomoct" omluví se. No to víš že jo, opravdu nestojím o to, vám tady básnit o "dokonalém" Česku. Odejdu si dát něco na pití do kuchyně. Mezi tím se zahrada naplnila lidma. "Budeme grilovat, nevím, jestli jsme se ti už zmínili" mrknul na mě strejda Jon. No to si dělají srandu už ne? Toužila jsem po nějaké garden party s dospělýma tady. Všude hrála hudba. "Ahoj zlato, pojď půjdeme se pozdravit s Nicol a s Davidem" táhla mě k jednomu z párů.
"Ahoj Nicol. Ahoj, Davide, tak to je ona, naše Marisol" řekla s radostí. "No teda, ty už jsi velká holka teda. Nicol, těší mě" podala mi ruku. "Marisol, mě taky" potřásla jsem si s ní. "David" pronesl muž vedle ní. "Marisol" představila jsem se. "Už jsi se potkala s Andrejkou?" zeptala se. "Jejich dcera" upřesnila Lucy. "Ehm, ne, ještě ne" odpověděla jsem. "Tak jo, my zas půjdeme dál, mějte se" zavolala teta a táhla mě zase někam jinam.

Představila mě dalším 3 párům. Jeden pár měl malého 6letého syna Jaye. Druhý, který údajně bydlí hned vedle nás, mají nějakýho 17letého syna, který se jmenuje Charlie, ale že tady dnes není. Třetí pár, který bydlí o dvě ulice dál, mají syna Philipa. Ten by se tady dnes měl pohybovat někde poblíž Andrey.
Upřímně doufám, že je nepotkám.

Jdu směrem k pokoji, jakože už tenhle chaos opustím a budu něco dělat nahoře. Otevřu dveře, vejdu do pokoje "co tady do háje děláte? Nevíte, že tady třeba mám pokoj?" Uvidím dva lidi, kteří si prohlíží můj pokoj. " Čau kočko, jsem Phillip" řekne kluk sedící na mé posteli. "Nejsem žádná tvoje kočka, abychom měli jasno" zdůrazním. " Ty budeš asi Marisol že? Andrea nebo spíš Ája" daruje mi zářivý úsměv. "Bohužel ano" odpovím. "Dnes jdeš s náma na párty. Pořádá ji jedna kámoška" řekne Ája. "7.30 pm tě vyzvedáváme, tak buď ready, Lucy s Jonem už to ví" řekne Phillip. "No dobře, ale říkám vám, že stejně po ani ne hodině půjdu domů" protočím oči.

Pak se zvedli a odešli. Naštěstí.

_______________________________________
Tak jo, jsme u konce 3. kapitoly, doufám, že se vám líbí. Příští kapitola už bude zajímavější.🔥
S pozdravem Maky. <3