Příběh o 16leté Marisol, která se rozhodne celé prázdniny strávit v Kalifornii, chtěla změnu, protože už jí přijde moc normální každé léto trávit s rodinou v Česku.
Upřímně? Absolutně netuším, jak se tady mám vyznat. Rozhodnu se pro cestu, kterou vybrala většina lidí. Uvidím obravský pás, na kterém během chvíle začali vyjíždět kufry. Namáhavě se snažím najít svůj obrovský růžový kufr, ale zatím marně. Najednou mě někdo obejme zezadu." Aaaa, c-co to děláš!" zaječím a zároveň se vysmýknu z něčí náruči. "Maris, Marisol, holčičko naše víš, jak dlouho jsme tě neviděli? Moc jsi nám chyběla." Skočím polorozbrečené tetě do náruče. "Teto, strejdo, vy mi taky" řeknu. " Doufám, že se ti tady u nás, bude líbit. Budeš první z naší rodiny, kdo uvidí náš nový domeček" řekne strejda s obrovským úsměvem. Odtrhnu se od tety a rychle obejmu i strejdu. "Hele můj kufr" zavolám a rozběhnu se k pásu. Popadnu svůj kufr a společně s tetou a strejdou opouštíme letiště. Dojdeme k velkému bílému Range Roveru nejnovějšího modelu a strejda si protočí klíče v ruce. Zastavím se a otevřu pusu "t-to auto je vaše?" Nechápavě se na ně podívám. "Maris, neříkej mi, že se ti maminka nezmínila, že jsme tady v Los Angeles rozjeli firmu" pronese. Zasměju se a nastoupím do auta, strejda mi odnesl kufr do kufru od auta, já se posadím na zadní sedadla, zaplnu pás a čekám až se rozjedeme.
"Tyhle prázdniny si užijeme" řekne s radostí teta. "Hned, jak přijedeme tě čeká takové menší překvapení, i když nebude úplně tvoje, ale je to něco, co tě určitě překvapí." přidala ještě. "Holky, co říkáte na to, kdybychom si teď zajeli na snídani?" zeptá se strejda. "Jo, souhlasím, co ty Maris?" konstatuje teta. "Joo, jasně, proč ne?" odsouhlasím.
Bílý Range Rover zastavil u 10 Speed Coffee. Tahle kavárna vypadá moc hezky. (na konci kapitoly vám dám obrázek) "Prosím jedno latte macchiato a k tomu jeden croissant plněný čokoládou." usměju se na slečnu, která nás přišla obsloužit. "Prosím jedno presso bez mléka" poprosil strejda. "Pro mě jedno cappuccino a dva malinové šátečky" dodala teta. Když čekám na snídani, nemůžu přestat myslet na to překvapení, na to koho potkám, na to jestli tyhle prázdniny opravdu dopadnou tak, jak čekám a plno dalších věcí. "Děkuji" vyhrknu, když mi slečna donesla latte a croissant. "Je výborný" pochválím "dobře jste to vybrali." Po asi hodině povídání o tom, co je nového atd. jsme se rozhodli zaplatit. Teď už zase sedíme v autě a míříme směrem k domu, kde budu trávit nadcházejících šest týdnů. Jeli jsme po čtrnácté ulici, pak zabočili na Arizone avanue, pak na čtvrtou ulici, křížovali California avanue a zastavili jsme u krásného, velkého moderního, bílého domu. Zaparkovali jsme na chodníku. Ke vchodu vede úzká vydlážděná cestička. Strejda mi vzal kufry a míříme směrem ke dveřím. Teta vytáhne klíče a odemkne. V tu chvíli se na nás řití malé štěňátko Čau-čaua. (opět dám dolů obrázek ;) ) "Louii no ták, dobrý, to stačí. Jo, tohle bylo to menší překvapení." řekne teta a usměje se. "Nuu, je roztomilá" pochválím. Noo, moc jako pes to nevypadá, spíš taková velká chlupatá koule. Vevnitř to působí příjemně a uspořádaně. Podlahy jsou z mramoru a krásně se lesknou. Předsíň je propojená s obývákem, takže tam rovnou zamíříme. Je tady hezká kožená sedačka a obrovská televize. Skoro na příč jsou prosklené dveře na zahradu. Prošli jsme okolo kuchyně na levo a míříme zpět do předsíně. "Maris, doufáme, že se ti tady líbí, teď ti ukážu tvůj pokoj a vynesu ti tam věci" rozhodne strejda. Vyjdeme schody a procházíme chodbou až k mému pokoji, který je hned vedle koupelny. "Tvůj pokoj bude tedy tenhle, můžeš si ho vyzdobit jak chceš" strejda otevře dveře a pobídne mě, abych šla dovnitř. "Děkuju moc, je krasný" řeknu. "Tak jo, já ti donesu věci a pak dojdu za Lucy dolů. Budeme v obýváku kdyby něco, mezi tím se vybal, dej si sprchu atd. Oběd uděláme na 13.00 OK? Bude asi těstovinový salát s kuřecím masem" oznámí strejda. "Joo super, díky" odpovím. "Jo a ještě abych nezapomněl, někdy po 15.00 přijdou sousedi, hodně jsme jim o tobě vyprávěli. Tak se chcou seznámit, tak se pak připrav" mrkne na mě a zavře dveře. Vážně? To představování nemohli nechat na někdy jindy? OK no.
Hned, jak strejda donesl kufr, vybalovala jsem se. Prásknu sebou do postele a vytáhnu mobil. Má-ma, joo tady je, už ji mám. SMS: Ahoj mami, v pořádku jsem dorazila. Je to tady celkem hezký. Ještě ti zavolám, PAMATUJ NA POSUN HODIN! Pa. 😘 Tak jo, teď ještě Sára. Otevřu chat na messengeru. Text: Ahoj Sári, v pohodě jsem dorazila. Je to tady mega hustý, ale dnes prej nějaká seznamovačka se sousedama, snad to bude v pohodě. Jak bude čas, můžem zavolat, ale je tady 8hodinovej posun, tak mi zkus nevolat v noci jo? Tak se zatím měj.
Tak jo, napsala jsem mamce i Sáře, moji nejlepší kamarádce, seděli jsme spolu v lavici. Vezmu si věci, vejdu do koupelny, osprchuju se, umyju si vlasy, vyfénuju, obleču se do čistého, popadnu mobil a zase skončím v posteli.
