-Rosemary-
'Kde jsou kluci?'Doopravdy mě to zajímalo.Uhýbal pohledem což mi naznačavalo,že se snaží něco vymyslet.
'Jeli nakoupit.'Snažil se znít nezaujatě touhle konverzací.
'Doopravdy?'Podíval se na mě a povzdychl si,věděl že nesnáším lži.
'Dobře,šli něco zařídit.'Zase jeho práce.
'Co?'
'Biznis Rose,co jiného?'Protočil očima,posměšně jsem si odfrnkla.
'Jako vždy,vytáhl si mě na chatu jen protože tu máš biznis.Si směšný.'Vyběhla jsem schody do naší ložnice a začala si znovu balit své věci do tašky,skrčil obočí když jí na posteli uviděl.
'Kam jdeš?'Jeho ohryzek se pohl což mi naznačilo že polkl,byl nervózní.
'Domů,kam jinam?'Věnovala jsem mu vteřinový pohled a zalezla jsem do koupelny.
'Lásko,nemůžeš odejít.'Podívala jsem se na něj.
'Nemůžeš mi říkat co mám a nemám dělat.Nejsem tvůj majetek.'Přivřel oční víčka.
'Chodíme spolu,takže teoreticky si můj majetek.'Doopravdy,to řekl?
'To,že spolu chodíme neznamená že ti patřím!'Vykřikla jsem rozzuřená touhle konverzací,všechnu mou kosmetiku jsem si vzala a znovu se vrátila do pokoje.Zapla jsem tašku a i sní v ruce sešla dolů.Našla jsem jeho klíče od jeho auta.
'Když nepatříš mě,tak komu?'Ozval se jeho hlas za mými zády.Otočila jsem se na něj.
'NEpatřím nikomu.Myslela,jsem si že jsem u tebe na prvním místě.'Pokroutila jsem hlavou.
'Jsi u mě na prvním místě!'
'Nejsem,tvá práce je na prvním místě a já nechci aby sis musel vybírat proto jdu domů.Sbohem Justine.'Zavřela jsem za sebou dveře..
