přizdisráč • životní příběh sráče Raba McLaughlina a jeho ničemných (ne)přátel

𝐕𝐈𝐈 • Jako každý, kdo přemýšlel o sebevraždě, toužil po nesmrtelnosti

Všechny dobré hovory jsou u vína, nebo o víně. Rozhovor, který jsem toho večera vedl se sousedem, nebyl ani o víně, ani nad vínem, ale rozhodně byl dobrý. Soused už měl upito, to bylo poznat podle toho, jak se mu klížily věčně uslzené oči a jak sklápěl pohled i s celou hlavou, když chtěl zkontrolovat hladinku tekutin, které mu zbývaly ve skleničce.

― No řekni, o čem ten náš život je? Přežili jsme totalitu, máme svobodu dělat si co chceme, ale stejně nic neděláme. Tahle doba je ve své volnosti strašně omezená: dovoluje ti dělat úplně všechno a tím tě vlastně svazuje od toho, abys vůbec něco dělal. Je to skrytá totalita, je to totalita svobody. Naše děti, ku příkladu, spláchl svá slova douškem; měl slušnou opici, což ho nutilo projevovat se mnohem duchaplněji než jaký ve skutečnosti byl. ― Můj syn je hrozný sráč. Celá ta jeho generace je posraná ze všeho, co dělají. Tváří se jako by všechno vymysleli, vůbec si neuvědomují, že to všechno jsme dělali my.

Měl pravdu, ale když byl v ráži, nechtěl jsem ho přerušovat. Snad jsem byl zvědavý, co z něj dalšího vypadne, když jsem ho vůbec poprvé viděl pod parou. Snad bych se za to měl stydět, ale přiléval jsem mu dál a dál, ručičky na hodinách obkružovaly svou nudnou pouť, zatímco ze souseda Vančury už nevypadávalo zhola nic zajímavého. Byl jsem nahněvaný, že kvůli promarněné noci budu muset vstávat do práce unavený a rozmrzelý, ale nějak se mi podařilo ho vystrnadit na chodbu ve stejně rozjařené náladě, s jakou jsem předstíral vítání jeho příchodu. Měl nechutný zvyk si na chodbě, opřený o dveře na balkón v mezipatře, počíhat si, až se budu vracet domů, přepadnout mě a pozvat se na pravidelnou večerní skleničku. Začal jsem kvůli tomu jezdit výtahem, ale nijak ho to neodradilo: začal chodit kouřit ven, takže jsem kromě jeho obvyklého rituálu musel čichat zbytky cigaretového kouře a poslouchat o to delší konverzaci, která nás provázela po celou cestu do osmého patra. Všichni známe trapné výtahové konverzace: není kam uniknout, není o čem mluvit; jen stisknout knoflík svého patra a zírat do země.

Krkavci mají velmi zajímavou taktiku lovu. Spočívá v jednoduchém předpokladu, že každý pohled bude upřen na levné divadlo: když loví v páru, jeden se předvádí před kořistí, která zapomene na všechny své přirozené instinkty, které mu radí se neustále ohlížet, zapomene se, okouzlený hereckým uměním, které se odvíjí před ním a zdánlivě jen pro něj; toho využije druhý krkavec, přiblíží se a nepozorovaně zaútočí na nic netušící kořist. Lidé jsou buď krkavci, nebo muflonky: existuje nepřeberné množství případů, kdy lidé, kteří přihlíží partnerské hádce, která hrozí každou chvíli přerůst do šťavnatého napadení, náhle zjistí, že byli okradeni. Dívali se dobře, ale na špatnou stranu. Vůbec nejdokonalejší lovec v přírodě je drobný a nenápadný: nemá barevné peří, žlutou hřívu, uhrančivé oči nebo hrozivý zobák. Nejdokonalejší lovec na světě je maličký mravkolev, drobný hmyz, který pro nikoho, kdo ho nehledá, nevypadá zajímavě.

Celé je to jedno velké nedorozumění, způsobené špatnou komunikací. Drogy, sex, touha, řeč, vše je to špatně, příliš složitě vysvětlené, všechno je to mnohem jednodušší než se zdá. Nikdo nevysvětlí, že na poprvé to je tak úžasné schválně, že poprvé nikdo nestřílí; to až později. Takhle vzniká závislost: je založena na tom prvním falešným přesvědčením, že každá další zkušenost bude stejná jako ta prvotní.

Pršelo nebo možná jen mžilo, zatímco se mi boty bořily do mokrého bahna. Opíral jsem se podpatky o zpevněnou dlažbu chodníku; nerad jsem přecházel přes silnici, protože v naší čtvrti často docházelo k nehodám. Nebo možná to nebyly nehody, jen náhody, které vedly do nebetyčných následků, které mi matka živě líčila. Nikdy jsem neviděl žádnou nehodu kromě tamté, ale dokázal jsem si ji představit. Odjakživa mám dobrou představivost; nebo možná jsem neměl dobrou představivost odjakživa, ale od té doby, když se ve mně vzbudila potřeba si vymýšlet.