Vzpomínky [Hyunjin - SKZ]

2.

Vzbudila jsem se se zvukem deště bubnujícího do mých velkých oken. Na své poměry jsem se vcelku čerstvě vzbudila, vstala jsem a vydala se k oknům, které byly větší než já. Chtěla jsem si zlepšit den výhledem na ranní Seoul, který byl, jak jsem očekávala, ve spěchu a lidé, kteří pravděpodobně spěchají do práce vypadají z moji perspektivy jako mravenci. Nějakým zvláštním způsobem mě to probralo a moje podvědomí mi říkalo, že dnešek nebude snad tak příšerný. Po chvilce rozjímání jsem šla do kuchyně a udělala si ranní kafe, bez toho nemůžu fungovat. Sedla jsem si k ostrůvku na vyvýšenou barovou židli a zapřemýšela se nad mým povoláním. Mám vystudovaný tanec, takže teoreticky bych mohla k nějaké společnosti jako tanečník a setkat se s idoly, i když přijetí je asi tak pravděpodobné jako že tu zapadnu. Sice jsem napůl asiatka, ale pořád mám nějaké ty tátovy australské rysy.. Neříkám, že neumím tančit, umím, vím co se svým tělem v daný moment dělat, ale potřebuje to velkou snahu a úsilí abych uspěla v takové kontroverzní společnosti.

———

Vzala jsem si na sebe černé skinny džíny a úplý světle růžový crop top, který hezky komplimentuje mé postavě. K pasu zavěsila řetěz, to se přece teď nosí, vzala si své prsteny, apple watches a řetízek s křížkem, který máme s maminkou stejný a tak jsem vždycky s ní. Své černé rovné vlasy jsem si stáhla do volného culíku a do uší zavěsila náušnice. Nalíčila jsem se, vzala na sebe huňatou černou mikinu, do mé černé Michael Kors kabelky dala všechny důležité věci, do kapsy si strčila mobil, obula černé Niky a vyrazila do ulic rušného Seoulu.
Bydlím přímo v centru, takže mám všechno tak nejak v dosahu, došla jsem do večerky, kde jsme si koupila ice tea a dál se procházela po čtvrti. Najednou jsem uviděla reklamu na JYP, přijímají nové tanečníky. Napsala jsem si adresu do poznámek a vydala se tam. Dorazila jsem v obrovské vysoké budově a došla k poměrně mladé, ale opravdu krásné sekretářce v hale. Nechala jsem se zapsat do seznamu uchazečů a ona mi dala čas a den, kdy se mám dostavit na schůzku. Řekla mi, ať si vezmu pohodlné věci, jídlo a pití, že to může být na delší dobu. Trošku vyděšeně jsem se na ní podívala. Ona se na me přívětivě usmála. ,,Vy to zvládnete slečno, cítím z vás duši bojovníka!" oznámila mi. Tak takhle příjemnou sekretářku jsem v životě nepotkala. Poděkovala jsem jí za všechno a začala odcházet. Skoro u dveří se mi asi zastavilo srdce. Snad jsem se nepřehlédla, ale venku vystupoval z velkého černého auta Jinyoung z Got7 obklopený bodyguardy. Když kolem mě procházeli, Jinyoung se na mě letmo podíval. Ale vážně jen letmo, byli ve spěchu. Opustila jsem tedy budovu JYP a snažila se to rozdýchat. Zítra sem půjdu znovu. Počkat, ZÍTRA?! Musím trénovat! Rychle jsem došla k sobě do bytu, převlékla se do tepláků, pustila si do airpodů hudbu (nesmím přece rušit sousedy) a před velkým zrcadlem v mé ložnici jsem začala tančit na všechny různé druhy hudby.
Byl večer, když jsem si uvědomila, že jsem dnes nic nejedla a navíc jsem úplně vyčerpaná. Udělala jsem si instantní nudle a konečně se najedla. Potom jsem se šla osprchovat a před spaním napsala mamce, co se dneska dělo a co bude zítra. Normálně bych jí zavolala, ale jsem mrtvá z dneška. Potom už jsem usnula.